Na halovém mistrovství Evropy v atletice se za dva týdny v O2 areně bude bojovat o medaile s unikátním vzhledem. Grafický nápad v sobě obsahuje atletickou dráhu, motiv pražských Hradčan a také tepovou frekvenci atleta na startu. „My tomu říkáme kardiograf,“ směje se spoluautor návrhu Ronald Štefka.
Čtyřistagramové medaile pro pražský evropský šampionát jsou vyrobeny tak, aby na nich ani po letech nebyl znát čas.
„Aby se nestalo to, co mně s medailí z Göteborgu. Tím, že si každý chce sáhnout, kovové prvky ve skleněné medaili jsou opravdu ošklivé,“ vysvětluje Tomáš Janků, vicemistr Evropy ve skoku do výšky z roku 2006 a výkonný ředitel pražského šampionátu.
„Chtěl jsem zajistit technologii, aby po deseti, patnácti letech osahávání byla pořád stejná,“ říká Janků.
Organizátoři řešení objevili v jablonecké galvanovně. Jen bronzová medaile je vyrobená skutečně z bronzu, stříbrná je z mosazi a pokovená rhodiem a paladiem, zlatá je pokovená zlatem.
„Tím pádem máme zaručené, že i po letech šmatlání všech, kteří si medaili chtějí osahat, bude stříbrná stříbrnou,“ líčí Janků. „Každá medaile je originál, protože se řeže vodním paprskem. Na některých uvidíte i stopy opracování.“
Pražské medaile se od ostatních i liší grafickým zpracováním.
„Ta medaile je překrásná,“ pochvaluje si Helena Fibingerová, bývalá koulařka a osminásobná halová mistryně Evropy. „Z mých osmi zlatých medailí je skoro jedna horší než druhá. V roce 1974 jsem dostala na mistrovství Evropy v Göteborgu za světový rekord skleněný krápník, umělec byl asi společensky unaven... Já myslím, že tyhle medaile se budou atletům ohromně líbit. Ze srdce si přeju, aby jich co nejvíc zůstalo v České republice.“
Pořadatelé budou mít pro atlety připraveny 36 sad medailí, další tři sady budou rezervou pro případ, že by se medaile musely dělit mezi víc závodníků.
„Dva roky něco připravujete, tři dny se všichni baví, závodí a po třech dnech nic není. Jedna z mála věcí, které jsou hmatatelné, jsou medaile,“ líčí Janků. „Věřím, že nejvíc medailí dostanou naši atleti. Chtěl jsem, aby naši atleti měli něco, co bude těžké, hmatatelné, co zhmotní obrovskou píli a nadšení, které na mistrovství předvedou. Medaile váží čtyři sta gramů, takže emocí se do nich vejde hodně...“
Na každé medaili bude uvedeno jméno úspěšného závodníka a jeho výkon. Pořadatelé garantují, že úpravy budou hotové půl hodiny po skončení každé disciplíny.
„Děláme to pískováním, na což je potřeba poměrně velký stroj, který celý převážíme do O2 areny, abychom zajistili, že na každé medaili bude půl hodiny po skončení zanesen výkon,“ líčí Janků.
Halové mistrovství Evropy v atletice začíná v pražské O2 areně ve čtvrtek 5. března a potrvá do neděle 8. března. Česko má hned několik medailových nadějí, především čtvrtkaře Pavla Masláka a Denisu Rosolovou, koulaře Tomáše Staňka, Ladislava Prášila či Jana Marcella, výškaře Jaroslava Bábu, tyčkaře Jan Kudličku nebo Jiřinu Ptáčníkovou, překážkáře Petra Svobodu a vícebojaře Adama Sebastiana Helceleta a Elišku Klučinovou.
„Kromě čtvrtka je beznadějně vyprodáno. Tlačíme na evropskou asociaci, aby nám uvolnila něco ze své kvóty,“ říká předseda atletického svazu Libor Varhaník. „Jsme hrozně rádi, že dostáváme spoustu mailů, jestli vstupenky budou. Můžeme snad slíbit, že i na finálové dny by se nějaké vstupenky do prodeje měly dostat.“

