Svůj bronz z Mnichova nechala doma na stole, takže se na něj na oslavné tiskovce po aletickém návratu z evropského šampionátu, muselo chvíli čekat. „Prostě jsem roztržitá, to se stává,“ smála se Špotáková. Svoji budoucnost s oštěpem ale zatím úplně nezavrhuje. Barbora Špotáková držela skleničku sektu a uslyšela přání: „Na vaše budoucí úspěchy!“ Rozesmála se, koukla po Jakubu Vadlejchovi a Tomáši Staňkovi a procedila k nim: „Na vaše budoucí úspěchy!“
Co ta věta znamenala?
„Určitě budou jednačtyřicetileté atletce připíjet na budoucí úspěchy... Možná jo, ale určitě ne ve vrcholovém sportu…“ (směje se)
Není pro vás medaile nový motor?
„Motor… Ale zároveň by to mohl být i špunt za tím.“
Budete se rozmýšlet, co dál?
„Chtěla bych teď mít fakt trochu klid a dětem vrátit ty resty. Muselo se teď hodně podřizovat mně, ale stálo to za to. Pořád se říkalo, že maminka potřebuje odpočívat. To teď slyšeli hodně a chtěla bych jim to trochu vrátit. A to rozmýšlení… Myslím, že si zasloužím čas.“
Co by vás motivovalo pokračovat?
„Mně vždycky v říjnu otrne. Mě hrozně baví trénovat, jenom to tělo se hrozně brání té kvalitě. Můžu k sobě někoho vzít, pomáhat mu s tréninkem a třeba se pomalu přesouvat. Ale kdo ví…“
Jak jste v Mnichově úspěch oslavila?
„Hnedka po vyhlašování jsme jeli s Bára Ultras do baru, který byl ještě otevřený. Vešli jsme se tam všichni, nebylo to nic velkého, oni byli dost unavení, já ze závodů taky. Ale krásně jsme to probrali, bylo to hrozně příjemné, milé.“
Dávali vám na stadionu sílu?
„Po celou dobu pobytu na stadionu jsem cítila jejich energii, těch lidí tam bylo strašně moc. Snažila jsem se přes koncentraci na závod na ně mávat. Říkala jsem si, že když tam jsou, musím je pozdravit. Když jsem to zvládla, tak to výkonu asi nevadilo. Oni mi to vraceli tou energií.“
S kým dalším si pak po sezoně úspěch užijete?
„Musím určitě se sousedy, kteří byli v Mnichově, měli malé děti a šli spát. Neudělali to jako já. Jedno moje dítě to zvládlo, jedno spalo v hospodě. Všichni se mi smáli, protože já jsem předtím řekla, že já nejsem ta matka, která tahá děti po hospodách. A pak si ho tam fotili, jak tam spí v hospodě. Lidí, co mi psalo, to bylo neuvěřitelné množství. Ráda to oslavím s ními.“
Co na závod říkali vaši kluci? Vyprávěla jste, že jste jim chtěla ukázat, jak se bojuje…
„Byla to ta myšlenka před tím posledním pokusem. Za prvé jsme viděla, že je to hrozně nízko ta medaile, a že za takové metry ji tam nemůžu nechat ležet. Tak aby kluci viděli, jak se bojuje. Ten starší je úplně nadšenej, ten mě pořád chválí a to on obvykle nedělá, má furt nějaké výtky… (úsměv) Ten mladší mi dneska už dvakrát řekl, že chce házet oštěpem. Už jsem slyšela, že i další děti tam teď doma pohazujou. Je to hrozně hezké.“
Témata:
děti, kariéra, bronz, ženy, návrat, atletika, oslava, oštěp, medaile, mistrovství evropy, tisková konference, Barbora Špotáková, sport, ME v atletice 2022, Sport na Heureka.cz
Související články
