Dva závody za den na ME: Staněk chce medaili a zvažuje spacák v „Mekáči“
Šanci na pátou medaili v řadě má koulař Tomáš Staněk na halovém ME v Apeldoornu, cestou k ní ale musí během krušné neděle zvládnout kvalifikaci i případné finále. Pořadatelé připravili silákům dva závody s pauzou pouhých pět a půl hodiny. „Věřím, že to zvládnu. Večer budu bolavý, s tím počítám,“ líčí Staněk.
Když si představí vyhlídku náročného dvojboje na evropském šampionátu v Apeldoornu, Staněk nasadí hořký úsměv.
„Chápu, respektuju, ale výkonům to asi nepřidá. Zvlášť, když koule je jedna z nejlepších technických disciplín. Mohla to být ozdoba šampionátu, mohli najít prostor na kvalifikaci o den dřív. Ale nějak se s tím popereme…“ říká smířeně. „Už jsem zažil něco podobného v Mnichově. Tam bylo horší, že jsem měl lehčí tréninkové manko. To se podepsalo, neměl jsem ve finále tolik sil. Teď si myslím, že mám natrénováno víc.“
Z evropského šampionátu v Mnichově před třemi lety Staněk i tak přivezl bronzovou medaili. V tomhle je na něj spoleh. Z vrcholných akcí má už šest placek. A nejvíc jich těží právě z halových ME.
„Dělám, že to neslyším. Snažím se od toho trošku izolovat,“ říká Staněk na medailové téma. „Samozřejmě, já to mám taky tak postavené. Neříkám, že rovnou běžím pro medaili, ale chci tam předvést co nejlepší výkon. Nesnažím se vyvíjet tlak. Mám to stejně jako každý, kdo mi fandí. Myslím, že málokdo chce medaili nebo úspěch víc než já.“
V Apeldoornu ho však směrem ke stupňům vítězů čeká těžká šichta. Nedělní kvalifikace začíná krátce po desáté hodině. Kvalifikační limit činí 21 metrů, což krátce po snídani není snadný cíl.
„Ono se to nezdá, ale jak je to dynamická disciplína, nemůžete tam přijít: Nějak jsem se vyspal, hodím dvacet. I na těch dvacet je to boj, do osmičky chtějí všichni. Někdo na to má víc, někdo na to má míň, ale musí to předvést v ten daný den, v to dané ráno,“ vysvětluje Staněk.
Bude to na spacák v Mekáči...
V případě úspěchu ho pak čeká neklidné odpoledne. Už v půl páté bude muset být na startu finále.
„Ráno to vyhajpujete, honem rychle se musíte uklidnit, aby tělo zbytečně moc dlouho nežralo energii. Za pár hodin nakumulovat co nejvíc energie na finále. Těžké to je, ale věřím, že už jsem dost zkušený. Budu se s tím snažit popasovat, co budu moct,“ říká Staněk. „Máme nějakých čtyři, pět hodin, což by se zdálo dost. Ale než člověk projde mixzonou, než chytne taxika, shuttle, než dojede na hotel. Musí počítat s cestou zpátky, kdyby se náhodou něco stalo. Myslím si, že to bude na spacák v Mekáči…“
Favoritem číslo jedna je italský fenomén Leonardo Fabbri s osobním rekordem kousíček pod 23 metrů. Za ním hrozí další Ital Zane Weir a vyrovnaná skupina dalších špičkových borců. Staněk je v evropských tabulkách výkonem 21,18 šestý. A všech pět koulařů, kteří jsou v letošním pořadí před ním, budou na startu.
„Jsou to tabulky. Někomu se vyvedly závody, někomu to nemusí sedět. Zas někdo může stoupat nahoru postupně, vystrkovat růžky,“ usmívá se Staněk se zjevným odkazem na vlastní vývoj sezony.
Kromě toho, kdo jiný by měl ukázat růžky než borec, kterému se přezdívá Bejček.
„Uvidíme, jestli bude nějaký červený prapor. Ale na vlajce je červená…“ odtušil Staněk.
