Na benchpressu zvedne přes 200 kilo, trápí tělo těžkými tréninky, které ho dostávají na samou hranu. Když vydrží fit, koulař Tomáš Staněk na vrcholných akcích útočí na medaile. A zkusí to i na mistrovství světa v Dauhá. Natržené tříslo, z něhož se mu po čtvrtečním zranění vylila krev, se dobře hojí. „Krev už tam není, dělá se jizva, brzo budu moct závodit,“ věří Staněk, který má s podobnými situacemi bohaté zkušenosti.
V jednu chvíli je nabitý energií, forma graduje. V té další ví, že tenká nit, na níž balancuje celou kariéru, zase praskla. V poslední olympijské sezoně si koulař Tomáš Staněk poranil stehenní sval tak vážně, že se mu utrhl i s kouskem kosti. Další zimu oslavil comeback svou první velkou medailí z halového ME.
A teď Staněk doufá ještě v rychlejší návrat. Ve čtvrtek si na mítinku v Ústí nad Labem poranil tříslo. Jeho start na blížícím se světovém šampionátu v Kataru byl ohrožen. Ale nakonec nebude tak zle.
„Jsem v téhle oblasti už celkem zkušenej, trhací, takže jsem věděl, že natrhlé to je. Ale v pondělí další sono ukázalo výrazné zlepšení, protože jsme zahájili ihned léčbu a cítím, že mě to u chůze nelimituje a netáhne,“ líčí Staněk. „Od posledního sona v pátek, po němž jsme kvůli krvi, která se vylila, nevěděli, jestli start v Dauhá bude možný, se situace razantně zlepšila.“
Staňkovi pomohla rychlá ledová terapie, která zraněné místo zklidnila.
„Bylo super, že Míra Vachuta, který mítink v Ústí pořádal, okamžitě donesl led, hned jsem to zaledoval a ledoval jsem to cestou domů,“ vysvětluje Staněk. „Sám jsem byl překvapen, jak rychle se to začalo hojit. Čekal jsem, že buď dostanu stopku do Dauhá, nebo to bude, jak se říká, o prsa. Asi je štěstí, že tam bylo víc trhlinek malých, než kdyby tam byla jedna větší, která by se hojila déle. Druhý den se tam hned píchla plazma, to pan doktor Barna zařídil skvěle, že se to chytlo v počátku. A léčba bude snad rychlá.“
Staněk tak stále chová naději, že se na mistrovství světa výrazně prosadí po sezoně, v níž ho v rozkvětu paradoxně trochu brzdila velká dřina, kterou si nakládal.
„Celou sezonu jsme se patlali s technikou, nebylo to ono. Měl jsem z toho lehké bolístky, někdy jsem byl na trenéra i trošku zlej,“ usmívá se Staněk při zmínce o kouči Janu Tylčem. „Jsem ambiciozní, chci házet daleko. Když se daří, tak je všechno krásné, růžové, ale o tom ta atletika bohužel není.“
Mužská koule je právě na špici, hned osm koulařů v letošní sezoně překonalo hranici 22 metrů a někteří se dokonce dívají už za limit 23 metrů. Staňkův čtvrtý výkon kariéry 21,67 metru stačí na jedenácté místo.
„Je to takové trošku skličující,“ připouští Staněk, který se s obtížnou situací těžko vyrovnával. „Říkají mi Bejček, no… Prostě jsem odsekával, i jsem nadával na tréninku, naštěstí tam nechodí nikde moc děti v době, kdy tam jsem. I v Turecku jsme na soustředění zjistili, že tam je jedna Češka z velvyslanectví, tak jsem se jí pak na obědě omlouval. Říkala, že v pohodě, aspoň že viděla do zákulisí atletiky…“
Bolavý závod v Ústí nad Labem paradoxně koulaři ukázal, že absolutní forma už se blíží. Ke svému startu na šampionátu v Dauhá má ještě víc než dva týdny. A věří, že i krátká zdravotní pauza těsně před MS mu nakonec i pomůže.
„V sezoně jsem byl na dovolené, jak byla dlouhá, a říkal jsem si, jak budu v háji, když jsem se jen válel na sluníčku. Ale tím, že jsem nebyl během sezony zraněný, i odpočinek je důležitý,“ říká Staněk. „Když vidím, že se háže furt kolem 22 metrů, tak si myslíte, jak musíte makat a dřít a zapomínal jsem na ten odpočinek, který jsem dřív měl díky zraněním zajištěný. Myslím, že mi to teď pomůže, protože technika už je stabilizovaná a myslím, že to krásně dojede.“
Témata:
atletika, koule, mistrovství světa, sport, Dauhá, Tomáš Staněk, MS v atletice 2019, Sport na Heureka.cz
Související články
