MS atletika 2019 | Špotáková: Atletika v klimatizované kouli? Děvčatům by asi tekl makeup | iSport.cz
Martin Hašek
30. září 2019 • 19:10

Špotáková: Atletika v klimatizované kouli? Děvčatům by asi tekl makeup

TOP VIDEA
Slovácko - Plzeň: Povedený brejk zakončil Hellebrand, 2:1! Slovácko - Plzeň: Povedený brejk zakončil Hellebrand, 2:1!
Vrba po prohře v Plzni: Ztráta Kalvacha? Aspoň prostřídáme sestavu Vrba po prohře v Plzni: Ztráta Kalvacha? Aspoň prostřídáme sestavu
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z DAUHÁ | Rýma, která jí zastřela hlas, ani kostrbatý průběh kvalifikace oštěpařskou šampionku Barboru Špotákovou neznejistil. Po postupu do úterního finále mistrovství světa třetím pokusem (62,15 m) má energie dost. A to jí ještě zvedají tep podmínky na Chalífově mezinárodním stadionu, kde jí z klimatizace fučelo za krk...



Po dvou pokusech jste byla na hraně vyřazení, neútočily na vás pochyby?
„Já to věděla. Někdy jindy to bylo určitě horší. Říkala jsem si, že to prostě dám. Ten třetí pokus nebyl moc povedený. Fakt jsem nevěděla, že bude 62. Doufala jsem, že to padne, i když jsem se radši ptala pětkrát, jestli tam jsem, limit byl víc. Nebyl to vůbec povedený hod, ale snad je tam rezerva na zítřek.“

Stála vás kvalifikace hodně sil?
„To ne, to naštěstí ne. Ale myslím si, že zítra to snad bude lepší. Ale ten stadion, opravdu...“

Co myslíte?
„Já jsem říkala, že to nemá s atletikou nic společného. Tam sedíte pod klimatizací, pere na vás klimatizace. Je vám tam zima. Atletika je letní sport, který děláme proto, že je venku. Já dělám atletiku proto, že můžu běhat venku, místo abych seděla v klimatizovaném kanclu. A tady zalezu do nějaký klimatizovaný koule, polokoule. Je to divný...“

Na rozcvičovacím stadionu je ale zase kolem čtyřiceti stupňů...
„Podle mě je to ale všem holkám daleko příjemnější, než tohleto. I když z nás leje, možná to vypadá blbě... Děvčatům by tam tekl makeup... Proto je to klimatizované, zřejmě. Ale atletika patří pod otevřené nebe.“

Barbora Špotáková se raduje z postupu do finále oštěpařek na MS v Dauhá
Barbora Špotáková se raduje z postupu do finále oštěpařek na MS v Dauhá

Co vám na podmínkách na stadionu vadí?
„Zvenčí přijdete zpocený. Tam jak je těch čtyřicet dva, máte mokré věci, vlasy a teď tam do vás paří ty průduchy. Tam je cítit, že vám jde studený vzduch přímo na krk. Takže se klepete zimou na stadioně ve městě, kde je venku čtyřicet... Ale tak to je.“

Byla jste na tu zimu dobře oblečená?
„Blbě, právě jsem to úplně podcenila... Měla jsem jen tuhle šusťákovku, v té mi byla fakt zima. Naštěstí tam byli maséři a Pavel Albrecht mi hodil mikinu. Na finále si musím vzít hlavně tepláky. To mě teda vůbec nenapadlo, že budu v Kataru potřebovat tepláky pěkně teploučký. A taky víc bund. Asi stačí mikina.“

Proč nevyšel postup v prvních dvou hodech?
„První hod jsem si myslela, že bude hrozně zadarmo. V rozcvičování jsem měla dobrý hod, říkala jsem si, že si to pojistím, ale ono už to tak nefunguje. To možná někdy v sedmadvaceti, ale teď už do toho musím víc šlápnout.“

A druhý pokus?
„To ani nevím... Jo, řeknu vám, co to bylo druhý... Samozřejmě Špotákovou zastavili, když šla na pokus! Už si ale nebudu stěžovat. Je možné, že zítra to přijde zas. Běžela Lada (Vondrová), no tak když běžela Lada... Připravuju se, že mě zítra zase zastaví.“

Pomohly jste si v sektoru s krajankou Irenou Šedivou?
„Obě jsme se s Irenou povzbuzovaly, vždyť jsme spolu pár let trénovaly. Taky potřebuju pomoct. Všichni si myslí, že je mi třicet osm a že jsem vstřebala všechnu moudrost, ale není to tak. Všichni čekají, že já budu rozdávat nějaká moudra, ale taky potřebuju něco slyšet. Nemohu energii jenom klidně rozdávat. Další energii bych měla rozdávat dětem a pak po vás chtějí něco a konec... Dneska to stálo za pendrek, zítra to bude lepší.“

Co říkáte na to, že jsou poprvé v historii ve finále tři Češky?
„Je to dobré, jsme tři ve finále. Poprvé, to je supr. Jsem ráda, že jsem na posledním mistrovství světa postoupila do finále.“

Bude Katar poslední?
„Stoprocentně. To asi jo. To, co absolvuju doma a během toho roku ty krize, ze kterých se vždycky musím odrazit ode dna...“

Ani první šampionát v USA, v Eugene, vás nepřesvědčí?
„To je moje nejméně oblíbená Diamantová liga. Oregon se mi líbí, ale stadion je hrozný. On bude ale jiný, nemůže takhle být divný. Tam se vždycky běhaly nejlepší stovky, dvoustovky, ale oštěp byl vždycky proti. Foukala pětka proti. Jestli to dají ze stejné strany, tak vyhraje ten, kdo umí házet pershingy, jak vždycky říkal Dvořka.“

 
Články odjinud


Články odjinud