Jamajský útok v ženských sprintech. Padnou „nepřekonatelné“ rekordy?

Předtím, než zkusíte letět, musíte k obloze aspoň vzhlédnout. Přesně takhle je to s legendárními světovými rekordy Florence Griffithové-Joynerové, dávné atletické královny s přezdívkou Flo-Jo.

„Jsou zřejmě mimo dosah. Aspoň pro mě,“ líčila Elaine Thompsonová-Herahová po svém zlatém olympijském double v Riu před šesti lety.

Byl to zcela pochopitelný pohled, přijímaný bez odporu napříč desetiletími vývoje světové atletiky. Dostat se na úroveň Flo-Jo bylo k neuvěření z několika důvodů.

Mnohým byl podezřelý její výrazný výkonnostní posun v klíčové sezoně 1988, kdy si na stovce zlepšila osobní rekord o téměř půl sekundy. Což v divokých osmdesátkách přirozeně svádělo k podezření z dopingu. Olympijské finále v Soulu vyhrála Flo-Jo na dvoustovce o pět metrů a stanovila světový rekord 21,34 sekundy.

Na stovce je rekordní čas ještě více frustrující. Američanka ho totiž zaběhla na olympijské kvalifikaci v Indianapolis v den, kdy se na univerzitním stadionu Michaela A. Carrolla točil silný vítr. Při startu stovky ukazoval větroměr v sousedním trojskokanském sektoru vítr o síle 4,3 metru za sekundu, vysoko nad pro sprint povolenou hranicí dvou metrů za sekundu. Vrtulkový anemometr ale bliknul hodnotu 0,0. Mezinárodní federace IAAF však tehdy výkon uznala jako regulérní.

„Rekord je oficiálně schválený, těžko ho teď rušit. Asi nikdo nechtěl uznat, že udělali chybu, i když všechno nasvědčuje, že se chyba stala,“ komentoval to po letech atletický historik Alfonz Juck.

Podle pozdějšího zkoumání Nicholase Lithornea z univerzity Západní Austrálie vítr během rekordního běhu nemohl být regulérní. V běhu s Flo-Jo na startu vál podle něj vichr mezi pěti až sedmi metry za sekundu.

Takže jde o nepřekonatelné časy? Vtip je právě v tom, že události posledních dvou atletických sezon toto osvědčené paradigma trhají na kousky. Thompsonová-Herahová v loňském finále stovky v Tokiu zaběhla olympijský rekord 10,61. A pár týdnů poté v Eugene na rychlé dráze společnosti Beynon Sports, která dává atletům zpětnou energii, bleskla čas 10,54. Pouhých pět setin od Flo-Jo…

„Ten rekord byl daleko, ale jak se mu Elaine dostala takhle blízko, lidi se na to začali dívat a říkat: O.K., možná je to reálnější,“ řekl pro BBC legendární sprinter Michael Johnson. „Doteď, určitě do minulého roku, sprinterky o těch rekordech ani nepřemýšlely. Nebyly ani na jejich radaru. Teď tam jsou.“

Sama Thompsonová-Herahová už svůj přístup k věci změnila. Otevřeně o tom promluvila, i když to není sprinterka, která by si potrpěla na velká slova.

„Mým cílem je překonat světový rekord na sto i dvě stě metrů. Mým cílem je inspirovat příští generace. Vím, že to můžu dokázat, protože jsem už běžela pod 10,60. A myslím, že je ve mně mnohem víc. Je to možné,“ řekla Thompsonová-Herahová.

Není v tom ovšem sama. Navzdory své velké olympijské slávě zatím třeba nemá jediný individuální titul světové šampionky. To proto, že ve hře je další legenda. Shelly-Ann Fraserová-Prycová, blesk, jenž za sebou nechává ohon barevně často se měnících vlasů. Pětatřicetiletá sprinterka se drží ve špičce už od olympijského triumfu v Pekingu a na stovce se může stát první ženou s pěti tituly mistryně světa. A to na super rychlém povrchu v Eugene.

„Podle mě si říká: Viděla jsem Elaine na téhle dráze běžet 10,54. A jestli jsem připravená a celý můj život směřoval k tomuhle finále, taky můžu běžet podobný čas a myslím, že můžu běžet rychleji,“ přemítal analytik NBC a bývalý elitní sprinter Ato Boldon. „Říká si: Je jenom pět setin daleko. Jsem o pět setin rychlejší než Elaine? Myslím, že můžu být…“

Thompsonová-Herahová má i svůj značkový výkon na dvoustovce. Ve finále loňské olympiády vypálila druhý nejlepší čas historie 21,53 sekundy.

Nakonec to ale nebyla ani jedna z těchto hvězd, kdo vyhrál stovku i dvoustovku na letošním jamajském šampionátu. Oba závody tam ovládla Shericka Jacksonová, dosud trochu opomíjená osobnost, která si ke kratším sprintům postupně našla cestu ze čtvrtky.

Vloni v Tokiu získala bronz na stovce a na dvoustovce se nechvalně proslavila vypuštěním posledních metrů rozběhu v rozběhu, kvůli čemuž se dočkala šokujícího vyřazení.

„Bolestivé věci nám někdy poskytnou lekci, o kterou jsme ani nestáli,“ řekla tehdy Jacksonová, která si z Tokia vezla i další dvě medaile ze štafet.

Do Eugene odletěla v životní formě. Na jamajském šampionátu předvedla v běhu na 200 metrů senzační čas 21,55 sekundy, třetí nejlepší výkon historie. Na dvoustovce bude favoritkou, ale požene ji tvrdá konkurence krajanek a taky americké univerzitní hvězdy Abby Steinerové.

Bývalý čtvtkař se profiluje jako eso také v mužském sprintu. Američan Fred Kerley bral na minulém šampionátu v Dauhá v závodě na 400 metrů bronz, vloni na olympiádě už ale získal stříbro na stovce. A v Eugene bude s časem 9,76 sekundy z americké kvalifikace na startu světovou jedničkou.

Na stovce se očekává americká dominance, kterou může podpořit vracející se šampion z Dauhá Christian Coleman, jenž přišel o start na olympiádě kvůli zamotanému případu hlášení pobytu kvůli antidopingovým testům.

Nejasná je pozice olympijského šampiona Lamonta Marcella Jacobse z Itálie, kterého letos trápí série svalových zranění.

Velká show se čeká na dvoustovce, kde se střetne obhájce titulu Noah Lyles s novou mladou hvězdou. Osmnáctiletý Američan Erriyon Knighton už letos běžel čas 19,49 sekundy a dostal se na čtvrté místo historických tabulek hned za Usaina Bota, Yohana Blakea a Michaela Johnsona.

Nový Bolt je tady! Knighton (18) už mu bere rekordy, výškou jsou si podobní

MS v atleticeMartin Hašek14. července 202219:49

Český atletický pár zabojuje na MS: Spolu a ještě do Ameriky, to je sen

MS v atleticeMartin Hašek14. července 202215:40