Slunečné nebe nad Turnovem vydrželo a místo bouřky bleskl povětřím dálkař Radek Juška. Na Memoriálu Ludvíka Daňka se senzačně proletěl vzduchem 829 centimetrů a změnil českou atletickou historii. Národní rekord Milana Mikuláše z roku 1988 vylepšil o čtyři centimetry, zajistil si nominaci na MS v Londýně a dal o sobě vědět světu.
Šum svistu, ohromení diváků a pak nečekaná čísla na světelné tabuli. 829. Jeden z nejstarších českých atletických rekordů včera v Turnově padl tak trochu ve stylu Boba Beamona, z ničeho nic. Tohle nebyl skok do jednadvacátého století, Radkovi Juškovi ale může otevřít novou éru jeho nadějné kariéry. Zvlášť poté, co ho vloni pronásledovalo smůlovaté prokletí a halovou sezonu mu pokazilo svalové zranění.
Co na to říct?
„Nemám asi slov. Díval jsem se na ten ukazatel napravo a vypadalo to tak maximálně 810. Přes osm určitě, modlil jsem se, aby to byl limit na mistrovství světa (815) A bylo to dál… Je to pro mě překvapení, vůbec bych to takhle na začátku sezony nečekal. Že se tak rychle vrátím po zranění, které mě postihlo na začátku haly, to je fantazie.“
Jaký byl ten slavný skok?
„Nevím, já si své pokusy moc nepamatuju, vím, že mi to konečně vyšlo, na prkně se mi nepodlomila noha, tak jsem se konečně odrazil, nebylo to jen z rychlosti. To je všechno, co si z toho pamatuju.“
Měl jste národní rekord před sebou jako metu, které jste chtěl dosáhnout?
„Já si na český rekord věřil už vloni na republice v Táboře, kde jsem bohužel třikrát přešlápl, tam by to asi taky padlo. Ale podařilo se tady a jsem za to strašně rád. Teď jsem na to vůbec nepomýšlel, ale loňský rok jsem český rekord skočit chtěl. I tady v Turnově jsem do toho chtěl jít, pak to nevycházelo. Nejdál jsem na mistrovství Evropy dal 811, tím to skončilo, asi na to nebylo dostatečně natrénováno. Doufejme, že teďka to bude ještě lepší.“
Vybral jste si teď štěstí po zranění i za loňské smolné centimetry? Na halovém MS v Portlandu vám centimetr scházel k postupu do užšího finále, na ME v Amsterdamu vám jen horší druhý pokus uzmul medaili a na OH jste zase o centimetr nepostoupil z kvalifikace…
„Určitě, tímhle jsem si vynahradil úplně všechno. Doufejme, že to vydrží do mistrovství světa a bude to tam ještě lepší. Můj hlavní cíl je dostat se na mistrovství světa, což jsem myslel, že nebude tak lehké. Teď budeme směřovat k Londýnu, aby největší forma byla tam. Abych to případně posunul.“
Otevře vám tento výkon dveře na elitní mítinky?
„Myslím, že by mi to mohlo otevřít dveře. Teď jsem byl na čekačce na Innsbruck. Doufám, že po tomhle výkonu mě tam vezmou. Měl jsem pomyšlení na to, že bych limit na mistrovství světa skočil tam. Ale… Tam to může být ještě dál.“
Vidíte před sebou další limit?
„Dost limitů se najde. Necelých osm třicet je daleko, ta hranice tam může být. Ale doufám, že se mi ta hranice bude pořád oddalovat.“
Související články
