Už zase létá přes překážky. Dvojnásobná světová šampionka Zuzana Hejnová nechala za sebou několik hodně bolavých sezon. Letos stále drží zdravá a své časy na své značkové trati 400 metrů překážek cílevědomě sune dolů. Minulý týden v Lausanne vystřihla výkon 54,11 sekundy. A sezona s vrcholem na podzimním MS v Kataru bude ještě dlouhá.
Barbora Strýcová není sama, kdo v třiatřiceti ukazuje konkurenci svoje svaly. Zuzana Hejnová před letošní sezonou věnovala čas, aby se dala pořádně do kupy. A když je fit, znovu začíná hrozit, získává jistotu, pořád se lepší. Další možnost bude mít už zítra při Diamantové lize v Monaku. „Startovní pole je hrozně nabité, ale budu chtít zatopit těm nejlepším,“ usmívá se Hejnová. „Věřím, že díky výkonu z Lausanne dostanu dobrou dráhu. Věřím, že poběžím dobře. Není důvod, aby ne. Jsem na tom dobře fyzicky i psychicky.“
Co vám ukázal parádní čas z Lausanne?
„Mám z toho radost, čas je super, ale pořád vím, že jsou tam rezervy. Závod jsem neběžela tak, jak bych chtěla. Pořád to strašně pomalu rozbíhám, musím zkusit líp nastavit počáteční tempo.“
Proč se vám to nedaří?
„Těžko říct. Když to jednou trefím ideálně, potom už budu vědět. Zatím jsem se do toho nedostala, začnu běžet od páté překážky. Moc mi to nejde. Věřím tomu, že v Monaku si zvyknu, že od třetí překážky musím zabrat. Potřebuju se spíš vyběhat, nemám z toho obavy. Naposledy jsem závodila před rokem. Musím se dostat do tempa.“
O jaké časové rezervě se to bavíme?
(úsměv) „Dana (trenérka Jandová) mi říkala, že už teď tam vidí půl vteřiny… Je to dané tím začátkem. V Lausanne jsem to prý rozběhla úplně nejpomaleji, co u ní poslední roky trénuju. Říkala, že by mě prosila, abych zkusila trochu rychleji…“
Přesto, zatím je to parádní sezona, jak si ji užíváte po loňském trápení s achilovkou, což byla jen poslední z mnoha bolístek posledních let?
„Loni mě noha bolela hrozně. Věděla jsem, že mám obrovské rezervy, že pořád mám na takové časy. Nechtěla jsem to vzdát. Jsem hrozně ráda, že se mi daří a jsem zase ve světové špičce. Měla jsem pochybnosti o tom, jestli vůbec bude ještě někdy běhat bez toho, že by mě noha bolela a omezovala. Ale teď jsem na tom fyzicky dobře, kondici mám výbornou. Udělali jsme maximum, abych se udržela zdravá, a přináší to ovoce.“
Neberete jako zázrak, že jste po všech problémech z minulosti vydržela?
„No, já mám posunutý práh bolesti, vydržím fakt hodně. Ale už to byla ukrutná bolest, řekla jsem si: Takhle to dál nejde. Po mistrovství Evropy v Berlíně jsem si dala hrozně dlouhé volno, dva měsíce. Řekla jsem si, že začnu něco dělat, až když budu cítit, že mě nic neomezuje. Noha mě přestala bolet až ke konci volna. Pak jsem doufala, že to vydrží, pořád jsem se snažila o nohu starat. Není to tak, že bych každé ráno vyskočila z postele a byla jak dvacetiletá srnka, ale je to pořád v dobrých mezích.“
Neměla jste potíže se po loňském špatném roce dostávat na vrcholné mítinky? Třeba v Oslu jste nestartovala…
„Oslo bylo takové zvláštní. Dali přednosti Američankám, neřešili, že někdo může vylézt v průběhu sezony. Potom mi čtyřiadvacet hodin před startem nabídli, že můžu přiletět, ale že mi dají první dráhu. To jsem s díky odmítla. Teď mám potvrzené všechny závody. Jsem ráda, s lepšími výkony se líp jedná. Teď není problém, v Diamantové lize poběžím Monako a Londýn, budu bojovat o finále.“
Na první pohled tahle sezona trochu připomíná třeba tu z roku 2015, kdy jste vyhrála mistrovství světa v Pekingu, nepřijde vám?
„Každý rok je samozřejmě jiný, s tím rokem 2015 to asi je podobné, zatím je to letos i o něco lepší. Tam jsem se dlouho nemohla dostat pod pětapadesát, najednou jsem trefila jeden závod a běžela 53,80. Teď jdu hezky postupnými krůčky. Věřím, že to ustálím na dobrých časech a na mistrovství světa ještě vylepším.“
Čím to, že se vám zase daří v lichém roce, které vrcholí světovými šampionáty?
„Pro mě je mistrovství světa obrovská motivace. Já mám ten rok takový, že do něj dávám hodně. Ne, že bych do jiných dávala míň, ale mistrovství Evropy pro mě taková motivace není. I když mě štve, že z něj ještě nemám medaili. Je to dané tou velkou motivací toho závodu.“
Je pro vás letošní sezona, kdy je šampionát až na přelomu září a října, v něčem jiná?
„Diamantovka probíhá pořád stejně, termíny se nemění. Po mistrovství republiky budu mít aktivnější volno. Potom mě čeká mistrovství Evropy družstev a finále Diamantovky. Potom pojedeme do Nymburka na soustředění. Bude měsíc do mistrovství světa, ještě tam dáme tréninkový cyklus v Nymburce.“
ZAČÁTKY SEZON ZUZANY HEJNOVÉ |
2019 3. června - Praha - 55,02 2015 (MS Peking: 53,50, zlato) 26. května - Ostrava - 55,13 |