Show musí pokračovat dál. A Armand Duplantis se o to postará. Týden starý světový rekord dvacetiletého tyčkaře v polské Toruni byl jenom začátek. Na dalším mítinku Světové halové tour v Glasgow přidal syn amerického otce a švédské matky podle dávného zvyku slavného Sergeje Bubky další centimetr. Nový rekord teď činí 618 centimetrů.
Jsou to fenoméni odlišných dob, ale jedno mají společné. Legendární Ukrajinec Sergej Bubka za svou velkou kariéru překonal v hale i venku pětatřicet světových rekordů a atletické fanoušky si vychutnával centimetr po centimetru. Teď ho napodobuje mladý Duplantis.
„Bubka mi to zkazil. Kdyby byl rekord jenom nějakých šest metrů deset, mohl bych už teď mít rekordů sedm,“ smál se Duplantis před sobotním mítinkem v Glasgow pro BBC.
Jenže, jak se ukazuje, Duplantis má v sobě dost drajvu na to, aby dávné Bubkovy způsoby oživil. Během zimy atakoval světový rekord v každém ze tří svých závodů. V Düsseldorfu laťku na výši 617 centimetrů těsně shodil, před týdnem v Toruni už jí s jistotou překonal. A v Glasgow přidal další dílek.
Soutěž začal na 550 centimetrech. O čtvrt metru výš měl jedinou opravu, výška 584 centimetrů mu přinesla vítězství, na šesti metrech se stal prvním tyčkařem, který na území Velké Británie překonal prestižní hranici. A pak už přišel pokus o rekord.
Na stojanech bylo 618 centimetrů a Duplantis si s nimi pohrál. Vystoupal nahoru, obtočil se kolem laťky a v každém momentu měl pod sebou rezervu několika centimetrů.
„Cítil jsem, že jsem nad laťkou. Když jsem ji překonával, už jsem věděl, že to mám. Tohle je ten nejlepší moment. Všechno k němu směřuje,“ vyprávěl Duplantis. „Nedá se říct, jak daleko jsem byl od laťky, ale cítil jsem, že to byl dobrý skok. Zkusil jsem pevnější tyč a fungovalo to. A ten volný pád byl magický. Byl to skvělý závod. Publikum mi dalo energii a fakt jsem si to užíval.“
Duplantis je unikátní mladík, který se na startu olympijské sezony jasně profiluje jako nová tvář světové atletiky. Narodil se ve Spojených státech, odkud pochází jeho tatínek a trenér Greg Duplantis, tyčkař, který kdysi závodil proti Bubkovi. Duplantis si ale vybral zemi své matky Heleny, a tak reprezentuje Švédsko.
Borec, kterému nikdo neřekne jinak než Mondo, což je přezdívka, kterou dostal v dětství, skáče o tyči už od tří let a první rekord překonal v sedmi. A tuhle zimu ve svém zvyku pokračuje i na nejvyšší úrovni. A v halové sezoně ještě neskončil.
„Je nefér si myslet, že překonám rekord pokaždé, když budu závodit,“ brání se Duplantis. „Moc o tom nepřemýšlím. Nepotřebuju překonat rekord v každém závodě. Cílem je vždycky vítězství. Potom, když mám energii, tak to roztočím.“
V závodě na 400 metrů skončil Pavel Maslák čtvrtý výkonem 46,51 sekundy, běžel o víc než dvě desetiny pomaleji než ve středu v irském Athlone. Maslák začal rychle, ale nepodařilo se mu seběhnout k mantinelu první, v cílové rovince zkusil zaútočit na vedoucího Američana Igbokweho, ale došly mu síly a předběhli ho ještě dva soupeři včetně nakonec vítězného Jamajčana Akeema Bloomfielda (46,20).
Související články
