Říká se mu Mondo, což italsky znamená svět. A tyčkař Armand Duplantis teď opravdu celému světu vládne. V sobotu na halovém mítinku v polské Toruni skočil 617 centimetrů a o centimetr tak překonal dosavadní rekord Francouze Renauda Lavillenieho. Z dvacetiletého mladíka je na startu olympijské sezony nová globální tvář atletiky.
V sobotu ráno dostal Armand Duplantis textovku od Renauda Lavillenieho: „Měj dobrý den, baby, ale ne zas moc dobrý,“ psal aktuální světový rekordman chlapíkovi, který ho chtěl sesadit z historického trůnu.
Očekávání byla veliká, protože na předchozím mítinku v Düsseldorfu předvedl Duplantis na výšce světového rekordu tři velmi nadějné pokusy. A v Toruni už Duplantis nenechal svět dále čekat. Bez jediného zaváhání se znovu dostal na rekordní výšku. Poprvé ještě neuspěl. Ale podruhé už to vyšlo. Duplantis se přiřítil k doskočišti, svou muší váhu vystřelil ke stropu a celé tělo nechal nad laťkou. Ta se jen lehce chvěla, ale borec už ve vzduchu věděl, je hotovo.
„Věděl jsem, že to ve mně je, věděl jsem, že mám šanci. V Düsseldorfu jsem měl skvělý pokus, ale nikdy nevíte, kdy se do formy na světový rekord dostanete znovu,“ líčil Duplantis. „Dnes jsem si po prvním pokusu říkal: Jo, potřebuju ještě dva pokusy a dám to. Byl jsem si docela jistý, že se mi to povede.“
Duplantis je skoro odjakživa považován za zázračné atletické dítě. Pro tyčku jako by se narodil. Má skvělé dispozice, protože jeho americký otec a zároveň trenér Greg také skákal na špičkové úrovni a také švédská maminka Helena závodila na vrcholné úrovni ve vícebojích. Duplantis se do tyčky zamiloval už jako čtyřleté dítě. V sedmi překonal svůj první rekord. Tréninkový sektor si vybudoval doma na dvorku a trávil na něm většinu volného času.
„Už ve třech, čtyřech letech jsem chtěl překonat světový rekord. Chtěl jsem vyhrát všechny zlaté medaile, které jsou, ale jedním z mých největších cílů, možná ten největší, byl světový rekord,“ řekl Duplantis. „Byl to velký sen. Všechno směřovalo k tomuto momentu. Všechny ty maličkosti, dobré i špatné věci. Nemůžu to teď pobrat.“
Duplantis se už před pěti lety stal dorosteneckým mistrem světa, předloni vyhrál světový šampionát juniorů, zároveň se stal mistrem Evropy mezi dospělými a o pět centimetrů překonal hranici šesti metrů. Odjakživa udivoval lehkostí na rozběhu. Právě v plynulé rychlosti, kterou je schopen s tyčí vyvinout, spočívá jeho trumf.
| 617 | Armand Duplantis (Švéd.) | 2020 | Toruň (hala) |
| 616 | Renaud Lavillenie (Fr.) | 2014 | Doněck (hala) |
| 615 | Sergej Bubka (Ukr.) | 1993 | Doněck (hala) |
| 614 | Sergej Bubka (Ukr.) | 1994 | Sestriere |
| 614 | Sergej Bubka (Ukr.) | 1993 | Liévin (hala) |
| 613 | Sergej Bubka (Ukr.) | 1992 | Tokio |
| 613 | Sergej Bubka (Ukr.) | 1992 | Berlín (hala) |
„Alfou omegou na tyči je energie, kterou naberete na rozběhu. On k tomu běží krásně, pak se energie sčítá, dá se s tím hezky pracovat,“ vysvětluje český rekordman Jan Kudlička .
Vloni v říjnu na světovém šampionátu v Dauhá svedl Duplantis skvělý souboj s Američanem Samem Kendricksem, za nímž zůstal druhý.
„V Dauhá jsem víc skočit nemohl, protože jsem v tu dobu byl velké, tlusté univerzitní dítě. Teď jsem v trochu lepší formě, takže na tyči dokážu víc,“ vysvětlil Duplantis, který se netají, že v minulosti si občas užíval univerzitního života. „V pátek večer, v sobotu večer jsem byl prostě kluk na univerzitě. Nelituju toho. Ale chtěl jsem být profesionál a dát do toho sto procent. A právě si užívám největší zábavu svého života.“
Bývalý rekordman Lavillenie v sobotu večer také závodil, ve francouzském Rouenu se ale během soutěže marně snažil připojit, takže o historický skok přišel.
„Přišel ke mně kouč a říká: Nechtěli jsme ti to říkat. Každopádně jsem to čekal. Potom jsem si řekl: Je hotovo,“ líčil Lavillenie, který po zprávě z Toruně neskočil svoji základní výšku.
Duplantis si po životním skoku na svého předchůdce jako správný šampion vzpomněl.
„Když jsem vyrůstal, Renaud byl můj absolutní idol. Podpora, kterou mi poskytl, byla fenomenální,“ řekl nový rekordman.
Na dálku mu gratuloval také legendární ukrajinský tyčkař Sergej Bubka, který je teď v absolutních tabulkách třetím nejlepším tyčkařem historie. Stále mu však patří rekord pod otevřeným nebem v hodnotě 614 centimetrů z roku 1994.
„Fantastická práce! Mé upřímné gratulace Armandovi a jeho rodičům! Je skvělé, že má atletika takové talenty. Hodně štěstí! Posuň se výš!“ vzkázal Bubka.
Témata:
atletika, světový rekord, sport, rekord, Olympijské hry, Evropa, lehká atletika, Dauhá, Düsseldorf, Armand Duplantis, Mondo, Sergej Bubka, Jan Kudlička, Sport na Heureka.cz
Související články
