Martin Hašek
Premium
14. července 2020 • 18:14

Železného holky o kamarádství, rivalitě či Špotákové: Trenér je sexy!

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Reprezentace na Strahově v kompletní sestavě. První trénink pod Haškem
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Se svými chlapci už to Jan Železný světu ukázal. Vítězslav Veselý, Jakub Vadlejch i Petr Frydrych si sáhli na velké medaile. Trenérské sny legendárního oštěpaře ale ještě nekončí. Vede i pořádně nadupanou dívčí skupinu. Irena Gillarová zářila v Americe, byla ve finále MS a svým oštěpem dokonce postrčila svoje rodiče ke svatbě. Nikola Ogrodníková už je vicemistryní Evropy. Nikol Tabačková má juniorské kontinentální zlato a pověst generačního talentu. A když si všechny tři sednou u jednoho stolu, je to unikátní zážitek.



Dvě holky v jednom týmu? To nemůže fungovat... V klubovně atletické Dukly na Julisce se ale sešla hned tři děvčata. A od nich tvrdé pohledy a uštěpačné odpovědi nečekejte. Tyhle tři dračice byly kamarádky dávno před tím, než se spolu konečně sešly ve škole šampionů Jana Železného.

Když se ke svým dvěma parťačkám vloni koncem roku připojila Nikola Ogrodníková, světu to oznámily rozesmátou fotkou na Instagramu ze společné dovolené na Bali. V rozhovoru pro Sport Magazín a iSport Premium trio rozebírá své kamarádství, vztahy s koučem Janem Železným či emoce v oštěpařském sektoru, řeč přijde i na Barboru Špotákovou.

Jak se z vás staly takhle dobré kamarádky?
OGRODNÍKOVÁ: „Kdo chce začít?“
GILLAROVÁ: „Vykopni to.“
OGRODNÍKOVÁ: „My se známe už spoustu let, protože jsme všechny házely oštěpem. Známe se ze závodů. Nikču znám blíž, protože trénovala v Ostravě. S Irčou jsem si hodně ně dopisovala, když byla v Americe. Když ses vrátila, tak jsme se hodně scházely.“
GILLAROVÁ: „Tys mi i pomáhala, informovalas mě o místním dění.“ OGRODNÍKOVÁ (usmívá se): „Takový ty drby... Pak jsme spolu chodily na kávičky, obídky a tak.“
TABAČKOVÁ: „Ono to vypuklo, když jsme začaly s Irčou trénovat u pana Železného. Nikola byla trochu bokem, ale stejně jsme byly furt spolu, takže jsme se dost bavily. Tam to začalo a stále to zatím pokračuje.“

Jak došlo k tomu, že jste se vloni sešly na společné dovolené?
GILLAROVÁ: „To byla náhoda. S Nikčou Tabák jsme koukaly na letenky na Bali. Pak Božka nadšeně říkala, že taky koupila letenky, tak jsme se těšily, že poletíme spolu. Bylo to fajn.“

Nikola Ogrodníková s novými tréninkovými parťačkami Irenou Šedivou a Nikol Tabačkovou
Nikola Ogrodníková s novými tréninkovými parťačkami Irenou Šedivou a Nikol Tabačkovou

Počkejte. Přezdívce Tabák rozumím, ale Božka?
OGRODNÍKOVÁ: „Začal mi tak říkat můj bývalý partner, už si ani nepamatuju proč. Je to z nějakého filmu. Říká mi tak i babička a sem tam mě i pokřtí na Boženu.“
GILLAROVÁ: „My jí neřekneme jinak.“
OGRODNÍKOVÁ: „A mně to nevadí. Nikole říkáme Tabák. Trenér jí říká Pinďa a ještě Trpaslík. Ale Pinďa je hezká přezdívka. Jenom ty jsi taková vadná...“
GILLAROVÁ (směje se): „Viď, já mám nejhorší jméno a přitom nemám žádnou přezdívku. Celý život jsem si přála přezdívku, a žádnou nemám.“

Ono je to těžké, Ireno, když měníte jména...
TABAČKOVÁ: „Přesně. Člověk vůbec neví...“

Vy jste se na ME 2018 v Berlíně ještě pod jménem Šedivá dostala do finále, což bylo spojeno se slibem vašeho tatínka, že si po 25 letech vezme vaši maminku. Měla jste hned jasno, že si vezmete jeho jméno?
GILLAROVÁ: „Asi měla. Pochybovala jsem až po tom rozhodnutí, trochu jsem zlenivěla. Ale objednaly se letenky do Afriky, letěla Irena Gillarová, takže už nebylo cesty zpět.“

Jaká byla svatba?
GILLAROVÁ: „Naši to měli u nás na chatě. Bylo hrozně hezký vidět svou třiašedesátiletou mamku, jak je nervózní ze svatby. To bylo takový bizarní, ale fakt moc hezký. Ač to bylo malý, tak to sedlo a bylo to fajn. Byla to taková hloupost, kterou jsem plácla v mixzóně, a jsem ráda, že to vyústilo v takhle hezký okamžik.“

Pojďme zpátky k té dovolené, během níž jste navštívily například slavný národní park Komodo. Co všechno jste podnikly?
OGRODNÍKOVÁ: „Přidružily jsme se k Freedive Praha, nabízeli zájezd. Jely jsme na pár dní se s nimi potápět. Byly jsme na lodi. Představovala jsem si, že tam bude nějaká kajuta. Pak jsme tam přišly a byl to otevřený plac pro třicet lidí, jedna matračka vedle druhé. My jsme tam přišly jako první, tak jsem hned zarezervovala tři.“
GILLAROVÁ (směje se): „Tehdy jsem polemizovala, jestli ďobance, co mám, jsou od štěnic, nebo od medúz ve vodě. Ale byly to medúzy.“
OGRODNÍKOVÁ: „Byl to zážitek. Já jsem naposledy spala ve stanu, nevím kdy...“
TABAČKOVÁ: „Já si hlavně pamatuju, že to se mnou houpalo ještě týden na pevnině.“
GILLAROVÁ: „Byli tam zajímaví lidi. Hráli na ukulele, byl tam člověk, který natáčí dokumenty pro Českou televizi, slečna, co píše do Žena a život.“
OGRODNÍKOVÁ: „Hodně času jsme trávili ve vodě, na lodi jsme jenom přespávali a jedli. Nikdo se nesprchoval...“
GILLAROVÁ: „To neříkej! (směje se) Božka pak jela meditovat na Bali a my s Nikčou surfovat a potápět se s přístrojem.“

Potřebovala jste být sama?
OGRODNÍKOVÁ: „Jela jsem si odpočinout. Jsem člověk, který by nikdy nejel na dovolenou sám. Ale dva roky zpátky jsem se odhodlala, že pojedu, protože kariéra se mi zadařila a bylo toho na mě strašně moc. Jak v osobním životě, tak sportovním. Takže jsem se rozhodla, že si pojedu vyčistit hlavu. Jela jsem do Řecka, tam jsem byla týden sama.“

Co vám čas bez lidí dá?
OGRODNÍKOVÁ: „Je to očista pro duši. Jenom jsem si tam četla, vyhřívala se na sluníčku a s nikým se nebavila. Je to docela divný sedm dní na nikoho nepromluvit, ale mně to pomohlo. Docela se mi to zalíbilo a řekla jsem si, že budu jezdit každý rok. Ale ze začátku jsem uvažovala: Tak to ne, co bych tam dělala. Oni i lidi divně koukají na těch zájezdech.“
GILLAROVÁ: „Že je jim tě líto.“
OGRODNÍKOVÁ: „No ale já si to užívám. Snídani, obědy. Oni vždycky tak blbě koukaj: Ježiš, chudinka, je tady sama, co se jí stalo?“ GILLAROVÁ: „Pak si tě zadají na Instagramu a zjistí, že žiješ nejhezčí život, co jde.“

Vy byste vydržely týden samy?
GILLAROVÁ: „Já k tomu mám docela sklony, jsem trošku samotář.“ TABAČKOVÁ: „Řekla bych, že Irča je z nás největší dobrodruh. Sebere se a jede někam sama. My se snažíme... Ne ji napodobit, ale vzít si z ní dobré věci. Samozřejmě, občas je lidí okolo hodně. Je super být sám, bez debat. Když jsem byla v Ostravě, vůbec jsem to neznala. Když jsem přišla do Prahy, jsou tu lidi trošku starší než já, musela jsem se s tím sžít, rozkoukat se. Teď už bych asi nevydržela, co jsem vydržela předtím. Už potřebuju svoji pohodu, klídeček.“
GILLAROVÁ: „Mně přijde, že Nikča hrozně vyrostla. Když sem přišla, tak byla...“
TABAČKOVÁ (směje se): „Kuře.“
GILLAROVÁ: „Nerozkoukaná. Teď nějak dospěla. Už jedeš bomby v životě.“
TABAČKOVÁ: „To víš, Praha.“ (smích)
GILLAROVÁ: „Ale samotářství přijde s tím, že nám dávají dlouhá soustředění. Tam si musíte najít čas pro sebe, protože jsme tam všichni spolu non stop. A je úplně OK se zavřít a být sám.“
TABAČKOVÁ: „Jinak bychom se zbláznili.“

Váš trenér je v tomhle vzor, ne? Jan Železný nemá problém zmizet na celý den na ryby.
GILLAROVÁ: „Co jsem slyšela příběhy, byl brutální samotář. Kluci za ním přišli do pokoje, tam byla tma a trenér seděl v křesle a přemýšlel.“ TABAČKOVÁ: „Trenér je hroznej introvert, co se týče lidí okolo. Ale když si najde vztah k člověku, je to úplně skvělý. Dokáže se otevřít, dělá strašnou srandu. Pamatuju si naše začátky. Já to nemůžu říct...“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud