Atletické legendě Kratochvílové je 70: zázrak na čtvrtce i nejstarší rekord

Do Mnichova jela 26. července 1983 lehce zraněná, a proto si místo sprinterské dvoustovky šla vyklusat osmistovku. O čas jí tehdy nešlo. Trochu ji trápilo, že na fotkách z finiše vždycky vypadá až moc svalnatá a zaťatá. „Říkám trenérovi: Poprvé uvidíš, že nebudu dobíhat v křečích a doběhnu si ten závěr jako královna. A on z toho byl světový rekord....“ líčila. Čas 1:53,28 minuty se už v roce 2008 stal nejstarším světovým rekordem pod otevřeným nebem, když překonal legendární výkon 813 centimetrů do dálky Jesseho Owense, který držel od roku 1935 do roku 1960. A čas stále běží, dnes je to právě 13 701 dní, v létě to bude 38 let.

Světová rekordmanka v běhu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová • Foto Profimedia.cz

Po Kratochvílové se na půlce už jen tři ženy dostaly pod hranici 1:55 minuty. Kubánka Ana Fidelia Quirotová to zvládla ještě koncem osmdesátek, pak jí kariéru přetrhlo těhotenství a tragická nehoda, při níž se vážně opařila, porodila předčasně a o dítě přišla. Další vyzývatelkou byla až Keňanka Pamela Jelimová ve svém zlatém roce 2008. Dívka z chudé vesničky Kiptamok tenkrát vyhrála olympiádu v Pekingu a shrábla i milion v dolarech za jackpot tehdejší zlaté ligy. Čas 1:54,01 z Curychu už Kratochvílové hrozil. Dál se ale nedostala. „Závod co závod se k rekordu přibližovala, až zůstalo 73 setin, to bylo ťip ťop… Tehdy jsem skoro věřila, že rekord bude mít ona,“ líčila Kratochvílová.

Jarmila Kratochvílová, hvězda světové atletiky • Foto Profimedia.cz

Tou třetí vyzývatelkou nejstaršího rekordu byla Jihoafričanka Caster Semenyaová. „Jasně, světový rekord je náš cíl,“ hlásila na podzim 2018 na Kontinentálním poháru v Ostravě. Semenyaová byla sportovně na dobré cestě. Výrazně vylepšila čtvrtkařkou rychlost, mohla na rekord sáhnout. Jenže v další sezoně musela s půlkami přestat kvůli novým pravidlům federace IAAF nastaveným proti tzv. hyperandgrogenním atletkám. Pokud se podmínky opět nezmění, její čas z 1:54,25 z Paříže 2018 zůstane jen nenaplněným příslibem.

Caster Semenyaová • Foto Michal Beránek (Sport)

Půlkařský rekord nakonec Kratochvílovou proslavil nejvíc. Paradoxně, protože celou kariéru byla především excelentní sprinterkou s vrcholem v bolavém závodě na 400 metrů. Na téhle trati zaběhla světový rekord 47,99 sekundy v rámci své kruté mise na MS 1983 v Helsinkách, kde slavila zlato v dvojboji na čtvrtce i půlce. Byl to pro ni v tu chvíli sedmý běh, který zvládla ve čtyřech dnech. „Zázračný rekord byl ten na 400 metrů z mistrovství světa v Helsinkách. To je výkon, který je významný a má hodnotu,“ řekl Sportu trenér Miroslav Kváč v jednom ze svých posledních rozhovorů. Kratochvílové tenhle rekord vzala východní Němka Marita Kochová v roce 1985 (47,60).

Po mimořádně úspěšné kariéře se Jarmila Kratochvílová vrhla do výchovy nástupkyň • Foto Michal Beránek (Sport)

Od dob Kochové byl čas Kratochvílové na čtvrtce dlouho neohrožený, až se mu na MS 2019 v Dauhá na patnáct setin přiblížila Salva Ajd Násirová. Narodila se v Nigérii jako Ebelechukwu Agbapuonwuová, poté, co se rodina přestěhovala za otcem do Bahrajnu, přijala islám, běhala dokonce v hidžábu. „Světový rekord? Všechno je možné,“ zahlásila Násirová po svém životním běhu. Vloni se dál neposunula, především kvůli nejasnému dopingovému případu.

Světová rekordmanka v běhu na 800 metrů Jarmila Kratochvílová • Foto Pavel Mazáč (Sport)