Místo afrického slunce pražský led. Homoláč: Proti větru to rychle nešlo
Podle očekávání byl Jiří Homoláč nejrychlejším Čechem pražského půlmaratonu. Časem 1:04:36 hodiny zaostal o víc než minutu za svým pět let starým osobním rekordem. K ještě lepšímu času ho nepustily tvrdé podmínky na trati, zejména silný vítr.
Ještě uprostřed týdne posílal Homoláč na Instagram slunečnou fotku z běžeckého ráje v keňském Itenu, kde poslední vylaďovací trénink před půlmaratonem zvládnul jen v trenýrkách a čepici s kšiltem dozadu proti pálícímu slunci.
V sobotu ráno ale narazil do studené pražské reality. Oheň velkolepého comebacku vytrvalostních běhů se postavil mrazivému počasí a silnému větru. „Závod to ovlivnilo dost. Problémem byl zejména vítr, který byl místy velmi silný. V některých úsecích prostě nešlo běžet moc rychle. Proto to bylo o něco pomalejší, než jsem si představoval. Ale na tyhle podmínky to byl celkem pěkný čas,“ hodnotil Homoláč. V cíli byl šestnáctý, jako nejlepší Čech a třetí nejrychlejší Evropan.
Přestože se v deset hodin při startu teplota u Rudolfina pohybovala kolem nuly, Homoláč do závodu série RunCzech vyrazil velmi rychle. Po pěti kilometrech dokonce běžel na hranici osobního maxima, které si zaběhnul před pěti lety právě v Praze.
„Začátek byl po větru, tam jsme běželi velmi dobré tempo na nějakých 62 minut. Po šesti kilometrech se točilo zpátky proti větru a tam jsme zpomalili už k nějakým třem minutám za kilometr,“ vysvětloval Homoláč.
Do Itenu, kterému se příznačně přezdívá Domov šampionů, jezdí pravidelně už od roku 2016. Letos tam strávil na soustředění pět týdnů a cítil se ve velmi dobré formě. Podle svého zvyku přiletěl zpátky do Evropy jen těsně před startem půlmaratonu. Počasí ho však k lepšímu času nepustilo.
„Od šestého kilometru to byl boj. Cestou do Libně jsme dost ztratili a pak už to nešlo dohnat. Na trati jsme spolupracovali ve třech lidech. Když se člověk schoval, cítil, že by to mohlo jít. Ale když šel dopředu, zastavil ho vítr,“ litoval Homoláč.
Po tříleté pauze způsobené pandemií covidu si ale tradiční trať historickým centrem české metropole užíval. „Jsem rád za čas šedesát čtyři minut. Věřím, že v ideálních podmínkách by to bylo za šedesát tři nebo možná i za šedesát dva. Ale jsem spokojen, že jsem obhájil nejlepší české umístění a že se po pauze zase konečně může normálně závodit,“ prohlásil. „Je to super, že se to konečně vrátilo na úroveň, která byla předtím. Jsem za to rád, že sezona bude, jaká má být.“
Dalším vrcholem pro něj bude už příští sobotu mistrovství republiky při tradičním Pardubickém vinařském půlmaratonu.
„Uvidíme, jací tam budou soupeři, jak se poběží. Kdyby tam byli zahraniční běžci, bylo by to lepší, protože by mohli udělat tempo,“ řekl Homoláč. „Za dalších čtrnáct dní, 23. dubna, mě čeká mistrovství republiky na dráze na deset kilometrů. Když se nepovede rychlý čas příští týden, snad to vyjde na desítce.“
A 8. května zřejmě Homoláč nebude chybět ani při dalším hitu seriálu RunCzech, Volkswagen Maratonu Praha.
