Martin Hašek
31. května 2022 • 19:50

Hejnová přišla na rozlučce o rekord: Soupeřky se ode mě učily. I z videí

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zábranský? Zbrojovku řídit nebude, fotbal jde mimo něj, Kometa je srdcovka
Zimák: Vrána přiletěl nečekaně. Proč by MS mělo klapnout?
VŠECHNA VIDEA ZDE

O svou nástupkyni nemusí mít překážkářka Zuzana Hejnová strach. Na Zlaté tretře v Ostravě na rozloučenou zamávala tribunám, které jí tleskaly vestoje. A pak s úžasem sledovala, jak Nizozemka Femke Bolová překonala její historický výkon na 300 metrů překážek časem 36,86 sekundy o plné tři desetiny.



Mladá evropská rekordmanka předvedla běh jako na oslavu velké předchůdkyně. Hejnová tušila, že o svůj neoficiální rekord může přijít. „O pořádnej kotel jsem o něj přišla. Běžela neskutečně, hned od začátku se do toho opřela. Klobouk dolů, to je šílenej čas i na hladkou třístovku, takže je skvěle připravená,“ hodnotila Hejnová.

Je to možná trochu symbolické, Bolová vyhrála i váš vůbec poslední závod na Zlaté tretře před dvěma lety…
„My jsme se moc nepotkaly. Ona byla hrozně mlaďoučká. Když jsem běžela v Curychu v hlavním programu, tak si ji vybavuju, že běžela jako mladá, spadla na osmé překážce, ale už tehdy jsem si říkala, že vypadá hrozně dobře. Pak jsme spolu běžely možná dvakrát, třikrát, ale to já jsem byla skoro na konci.“

Těší vás, že má Evropa ve vaší disciplíně takovou závodnici?
„Já jsem hrozně ráda, já jí hrozně fandím. A běhá teda neskutečně dobře. Škoda, že chytla takovouhle dobu. McLaughlinová (olympijská vítězka a světová rekordmanka – pozn. red.) je stejně stará, takže ji tam bude mít celou kariéru a bude mít hodně práce. Ale už co předvádí teď, je neskutečné, je hrozně talentovaná.“

Jak si ceníte, že jste v kariéře ukázala, že v téhle disciplíně nemusí vyhrávat jen Rusky či Američanky?
„Je zatím obrovská dřina, ale i štěstí, že jsem vydržela s těmi tréninkovými dávkami, které jsem absolvovala, zdravá. Ačkoli jsem nebyla tak rychlá, tak si myslím, že jsem byla hodně vytrvalá, což se na té čtvrtce taky ukáže. Když jsem běhala ty nejlepší časy, tak nikdo neměl tak dobrý rytmus. Myslím, že se to Američanky v posledních letech naučily a tím se taky hodně posunuly. Já jsem vždycky těžila z toho, že jsem to nekazila a běhala jsem plynule.“

Možná se to naučily i od vás, ne?
(směje se) „Jo, to jsem četla, že říkala Femke, že se dívala na Youtube. Je to možné, vždycky když někdo běhá dobře, tak se inspiruje a učí se to. Ideomotorický trénink určitě funguje.“

Jaké to je být na Zlaté tretře jako divák?
„Docela dobrý. Já jsem tady nikdy nebyla jako divák. A když jsem tu byla, tak jsem z toho programu většinou nic neměla. Takže je to hrozně fajn.“

Už jste si zvykla na to, že nemusíte závodit?
„Docela jo. Jak mě bolela ta noha, tak mě to ani nelákalo. Mně bolel každý krok… Člověk si nějak zvykne, že nemusí na trénink, ale teď bych se proběhla. Člověka láká atmosféra. Ten adrenalin mi bude chybět do konce života. To je taková droga.“

Proběhly vám hlavou vzpomínky?
„Ani ne… Spíš jsem si tak jako posteskla, že už se prostě neproběhnu. Představovala jsem si to tak, že se ještě proběhnu, ať už jakkoli, ale že se rozloučím přímo na trati.“

Ozvaly se vám po oznámení o konci kariéry vaše soupeřky?
„Dneska jsem si s Femke psala. Popřála jsem jí hodně štěstí a ona psala, že je ráda, že bude u rozlučky, a že je škoda, že se spolu neproběhneme. Soupeřky mi fakt gratulovaly, byla jsem překvapená.“

Kdo vám psal?
„Třeba Dalilah Muhammadová nebo Eilidh Doyleová, i Tkačuková, která dneska běží. Měly jsme docela hezké vztahy. Ačkoli jsme se moc nebavily, tak jsme se vždycky respektovaly. Tohle asi potěší každou ženu…“

Neschází vám tady vaše kamarádka Barbora Špotáková?
„Zrovna včera jsem s ní mluvila, tak mi říkala, že nejede na Tretru, že ji bolí noha, že jí to mrzí, ale že nechce riskovat větší zranění do sezony. Já ji strašně obdivuju, že to zvládá, v těchhle letech s dvěma dětmi… Ale je pořád plná energie, hrozně hezky jsme si po dlouhé době popovídaly a dohodly jsme se, že se sejdeme. Mně samozřejmě hodně chybí, s Barčou jsem prožila celý atletický život. Všude jsme spolu bydlely. Ty poslední šampionáty bude muset zvládnout sama. A musím najít Kovacse (amerického koulaře). On jí přivezl tretry, já jsem dostala za úkol je vyzvednout.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud