Nevyhrál, ale spokojený byl maximálně. Koulař Tomáš Staněk bral v bitvě titánů na Zlaté tretře bronz. Osobním rekordem sezony (21,71) skončil za velikány disciplíny Ryanem Crouserem a Tomem Walshem. A náležitě to i oslavil.
„Jsem spokojený maximálně,“ pochvaloval si dvaatřicetiletý matador. „Na trošku chladné podmínky, po Chórzowě a po cestě... Nemůžu být naštvaný. Navíc jsem za takovými velikány světové koule a porazil jsem medailisty z Evrop. Takže jo, spokojený jsem.“
Ne nedávném mistrovství Evropy družstev v Polsku skončil Staněk mimo stupně vítězů, nedostal se ani přes 21 metrů. „Já tam nebyl ve svém živlu. Kdo tomu trochu rozumí a viděl mě házet, tak pochopí, že to jsem nebyl úplně já. Teď mi sedla technika, ale hlavní je, že mi to zdraví dovolilo. Nemůžu si dovolit před mistrovstvím světa, když mě něco tahá, riskovat a házet na plné kule. Protože se trhnete jednou a pak je dlouho pauza. A nemusíte se do toho ani vrátit.“
V Ostravě se nechal strhnout špičkovou konkurencí i parádní atmosférou. „To mi pomohlo skvěle,“ děkoval fanouškům. „Pracovali úplně parádně a já si to tady vždycky užívám. Jak je to tady zavřené, je atmosféra vždy skvělá, všechno to mlátí, skvělé.“
Na druhou stranu připustil, že špičková konkurence spíš tíží. „Úplně nepomáhá, protože dřív bylo 22 metrů něco a dneska se to hází každý závod. U Ryana (Crousera) je to skoro každý pokus. Ale pomáhá to k tomu, že je koule žádaná. Bohužel je těžší se dostat na mítinky. Takže je důležité být na špici a házet kolem těch 22, abyste se na závody dostali.“
Nicméně. Měřit síly s Crouserem a Walshem je zážitek. „Když bojujete s nejlepšími lidmi v historii, kteří v této disciplíně byli, tak je to vždycky zážitek,“ přitakal. „A snažíte se být, co nejblíže k nim. Aby vám moc neutekli.“
Vedle sektoru koulařů předváděl velké divadlo skokan o tyči Mondo Duplantis. Toho ale Staněk nevnímal. „To mě fakt nezajímá,“ hlásil s úsměvem. „Fakt ne. Kdybych se měl dívat na všechno... Dívám se, když závodí naši, ale jinak se soustředím na sebe, mám svojí práce dost.“
Po očku sledoval oštěpaře. Házeli proti sobě, každý na jedné straně fotbalového hřiště. Že by oštěp někomu ulétl? „Dneska to asi nehrozilo,“ pousmál se. „Když jsem byl s Kubou (Vadlejchem) dopoledne, tak řešili vítr. Navíc jsme sektory proti sobě zažili už na Odložilovi. Nám je to de facto jedno, ale pro rozhodčí je to špatné. Kdyby to náhodou ulítlo, tak se to musí hlídat, aby se nikomu nic nestalo.“
Témata:
atletika, koulař, sport, vrh koulí, Evropa, Tomáš Staněk, Polsko, Armand Duplantis, Zlatá tretra Ostrava, Tom Walsh, Tomas Walsh, Sport na Heureka.cz
Související články
