Dva světoví rekordmani v atletice vystoupili z komfortní zóny a v ouvertuře Diamantové ligy v Curychu se utkali v exhibičním běhu na 100 metrů. Všechno probíhalo jako při boxerském zápase, včetně trash talku, sekundantů a ringového rozhodčího. Tyčkař Mondo Duplantis vyhrál v čase 10,37 sekundy, poražený norský překážkář Karsten Warholm musí ve čtvrtek na Letzigrundu do švédského dresu.
Colin Jackson, legendární běžec na sto metrů překážek, se postavil mezi oba kohouty a zahrál si na rozhodčího v ringu: „Žádné lokty, žádné kousání!“
Byl to poslední detail, který v souboji dvou tváří současné globální atletiky vytvořil dojem souboje těžké váhy v boxu.
Mezi Mondo Duplantisem, světovým rekordmanem ve skoku o tyči, a Karstenem Warholmem, světovým rekordmanem v běhu na 400 metrů překážek, hecování začalo už vloni v létě před mítinkem Diamantové ligy v Monaku. Pořadatelé slavné Weltklasse v Curychu se jejich špičkování chytili a uspořádali souboj, jaký atletika ještě neviděla.
Oba ve svých disciplínách výrazně posunuli hranice představitelného především díky své rychlosti. Duplantis ji použil hned k deseti světovým rekordům. Warholm smazal 29 let trvající světový rekord Kevina Younga a na olympiádě v Tokiu ho posunul pod 46 sekund, hranici snů. Jejich předpoklady byly zjevné, ostrou stovku ale neběželi od svých začátků.
Pořadatelé curyšské Weltklasse je přesvědčili, aby se účastnili nezvyklé show. Ve středu večer dorazila na Letzigrund plná hlavní tribuna, aby shlédla souboj dvou hvězd. Produkce jejich střet do detailů prezentovala jako bitvu dvou boxerských šampionů.
„Byl dostatečně drzý, aby řekl, že mě na stovce porazí. Tak jsem řekl: OK, pojďme na to! Jsme dobří kamarádi, ale jak zazní výstřel, bude to tvrdý boj,“ hlásil Warholm.
V hledišti Letzigrundu seděla atletická esa Dina Asherová-Smithová, Simon Ehammer, Jaroslava Mahučichová, Sam Kendricks či Hansle Parchment. Dva hrdinové se zatím pod dohledem kamer rozcvičovali v útrobách stadionu. Stejně jako v boxu měl každý svůj roh.
„Říkal jsem Mondovi: ´Pojďme do auta a jdeme na to!´ Představuju si, že doběhnu první. Toto není soutěž popularity, je to závod na sto metrů,“ hrotil atmosféru Warholm.
„Už je čas, začínáme to cítit. Jde o rychlost a tu já mám,“ reagoval Duplantis.
Do arény pak vstoupili znovu ve stylu boxerů, s hlasitou muzikou, v pláštích s kápí přes hlavu. A taky s exkluzivními sekundanty. Pro Warholma jím byl trenér Leif Olav Alnes, který se nebál navléknout do legračního modrého oblečku. Duplantise doprovodil bývalý světový rekordman v tyči Renaud Lavillenie.
Pak už přišel start. Duplantis trefil start líp, získal asi metrový náskok, který si udržel až do cíle. Těsně před finišem se rozpustile podíval zpátky na Warholma. Duplantis vyhrál v čase 10,37 sekundy, Warholm zůstal zpět o desetinu.
„Už si se mnou nehrajte!“ křičel v cíli Duplantis, věrný své roli.
Warholm uznal porážku: „Porazil mě. Byl to skvělý závod, byl z bloků fakt hodně rychle. Gratulace, chlape!“
Pro Warholma bude mít porážka důsledky. Ve čtvrtečním hlavním programu Weltklasse si bude muset navléknout švédský dres.
„Zítra se určitě dívejte, bude to ještě lepší,“ usmíval se Duplantis.
„Určitě to bude naposledy,“ prohlásil Warholm k vyhlídce závodu ve švédských barvách.
Témata:
exhibice, atletika, stovka, curych, sprint, sport, Diamantová liga, Armand Duplantis, Karsten Warholm, 100 metrů
Související články
