David Sekerák, trenér aktuální olympijské šampionky Haruki Kitagučiové, jde na trh s vlastní sérií oštěpů a první prototyp nazval podle legendární atletky Zátopkové - Dana. „Byl bych rád, kdyby s ním padl světový rekord, akorát nevím s kým,“ usmívá se Sekerák. V Domažlicích vypiloval David Sekerák Japonku Kitagučiovou k světovému i olympijskému titulu. Teď jde do světa s vlastní značkou oštěpů Czech Javelin, se kterou chce konkurovat zavedeným výrobcům.
„Myšlenka vznikla už před deseti lety někde u piva. I s Honzou Železným jsme se o tom bavili. Pak jsem to nějak vypustil. Když loni Haruka vyhrála mistrovství světa, tak jsem si říkal, že bych to oprášil,“ líčí Sekerák. „Začal jsem hledat dodavatele polotovaru, těch základních trubiček, což se mi povedlo. Zbytek vyrábím u mě, s pomocí bratra. Už na tom rok pracujeme, vyvíjíme.“
Sekerák kromě atletické kariéry taky provozuje malou tiskárnu. Teď ale nakoupil stroje na výrobu oštěpů.
„Rozhodl jsem se, že něco z tiskárny prodám a budu výrobu orientovat jinam. Po novém roce bude dílna vybavená komplet,“ říká Sekerák.
První oštěpy už jsou hotové. Zatím na nich chybí český zlepšovák, kterým chtěl autor zdokonalit jejich vlastnosti. Místo vázání z provazu v místě úchopu projektoval nenasákavou gumu, která díky navinutí v úhlu pětačtyřiceti stupňů podporovala rotaci náčiní.
„Bohužel mi to neprošlo. Doufám, že se mi to povede protlačit, protože boty s karbonem taky někdo protlačil. Doufám, že někdy s tím oštěpem u holek hodí sedmdesát metrů, že budou dost kvalitní,“ říká Sekerák.
Světový rekord v ženském oštěpu drží už 16 let Barbora Špotáková výkonem 72,28 metru. Můžou oštěpy novou generaci k tomuto výkonu přiblížit?
„Byl bych rád. Ale Haruka má ještě chvilku času, příští rok to asi nebude. 72 metrů je hodně daleko, co si budeme povídat…“ usmívá se Sekerák, který své výrobky poprvé představil na výstavě věnované Daně a Emilovi Zátopkovým, která je až do 17. října otevřená ve Dvoraně Poslanecké sněmovny.
Sekerák svou první sérii nazval Dana jako poctu olympijské vítězce z Her 1952 v Helsinkách, která mu kdysi jako mladému oštěpaři poslala povzbudivý vzkaz.
„Napsala o mně, že o Davidu Sekerákovi ještě uslyšíte. Je to závazek,“ říká Sekerák.
Jako konzultant se na vývoji nových oštěpů podílel Miroslav Guzdek, bývalý reprezentant a nově hlavní trenér vrhačského úseku na atletickém svazu, který se Zátopkovou kdysi trénoval a vytvořil si s ní blízký vztah.
„S paní Zátopkovou to bylo hodně velké přátelství,“ říká Guzdek. „Chodil jsem za ní často domů, i do nemocnice. Tam jsem se dostal do místností, kde to bylo zakázané. Říkala: 'Jak ses sem dostal?' 'Paní Zátopková, já se dostanu úplně všude.' Měli jsme strašně fajn vztah i mimo stadion.“
Na prototypu se kromě jména DANA skví miniatura oštěpařky, kterou Zátopková ráda přidávala na svoje pohledy. Sekerák má v plánu oslovit také další slavné české oštěpaře, pro Barboru Špotákovou má vymyšlenou speciální zlatou edici.
„Mám ho v hlavě, ale musím s Bárou hodit slovo,“ říká Sekerák.
S jeho oštěpy už se dá závodit, musí ale ještě projít certifikací Světové atletiky, aby s nimi mohly být uznávány rekordy.