Cechlová: Do hospod by se mi nechtělo

Věra Cechlová
Věra CechlováZdroj: Jan Hrouda (Sport)
Atletika

Nejdřív titul na víkendovém mistrovství republiky v Táboře, potom závěrečná příprava na olympijské hry. To je plán diskařky Věry Cechlové na příští měsíc.

Před olympiádou v Pekingu je reprezentantka připravena i na možnost závodu v znečištěném ovzduší.

Co očekáváte od závodu na mistrovství republiky?
„V Táboře jsem ještě nikdy nestartovala. Těším se na premiéru. Mám informace, že se tam háže dobře. Je tam prý dobrý kruh a i vítr. To je pro mě nejdůležitější. Moc se do Tábora těším.“

Jak jste spokojená se sezonou, v níž jste zatím nejvíc hodila výkon 63,10 metru v americkém Eugene?
„Tuhle sezonu jsem začala neobvykle. Závodila jsem o měsíc později než jindy. Vidím v tom výhodu. Vloni forma přišla moc brzy. Letos chci, aby gradovala až na olympiádě. Loni jsem na dvou závodech hodila 66 metrů a porazila jsem všechny soupeřky. Na mistrovství světa to pak nevyšlo. Poučila jsem se. Na jaře jsem poprvé vyzkoušela tréninkové možnosti v Jihoafrické republice.“

Proč jste se vzdala letitého zvyku zůstávat přes zimu doma?
„Přesvědčil mě olympijský výbor, který mi dal hodně peněz na přípravu. O to snazší bylo odcestovat na tak dlouhou dobu a zaplatit i trenéra. Chtěla jsem to zkusit. Můžu říct, že mi to pomohlo. Zlepšila jsem se technicky. Byla jsem tam v pohodě. Příprava byla pro mě snazší. Nemusela jsem řešit běžné starosti jako v Praze.“

Můžete se nějak připravit na obtížné podmínky v Pekingu, kde hrozí vedro a smog?
„Zvažovala jsem, jestli by nebylo dobré podstoupit soustředění ve Štětí, kde bych si navodila smogovou situaci. (smích) Jak se má člověk vlastně připravit na smog? To bych musela chodit někam, kde je zakouřeno. Do hospod by se mi vůbec nechtělo. Nevím, co mě pořádně čeká. Dávám dohromady poznatky od kamarádů, kteří měli možnost v Pekingu podstoupit tréninkový kemp.“

Nemáte obavy?
„Ráno tam není vidět na pět metrů. Já tam jedu závodit a nechci něčemu podlehnout už tady doma. Nebudu panikařit. Na druhou stranu se mi nikdy nestalo, že bych hodila a nevěděla, kam disk dopadne. (Do diskuse vstupuje výškař Tomáš Janků, který sedí vedle: „Tedy já bych docela rád viděl, kam skáču.“)

Česká pošta nedávno vydala známku u příležitosti olympijských her, na které jste zobrazená. Jak se vám líbí?

„Byla jsem překvapená. Dozvěděla jsem se o tom jako jedna z posledních. Je to pro mě velice příjemné. (Janků: „Lidi tě budou za pětku oblizovat...)

Není vám líto, že s vámi na olympiádu nepojede váš manžel, zápasník Jakub Cechel?
„V jeho kategorii je olympionik Marek Švec. Zvažovali jsme, že by jel i bez akreditace. Ale místo atletiky bych řešila, jak cestuje Pekingem.“

Nemohl by v budoucnosti ještě zkusit atletiku?

„Já bych doma atleta mít nechtěla. Jsem ráda, že tomu nerozumí a nekecá mi do toho. I když za ta léta už pozná, jestli hod zkazím rukou nebo nohou. To pak křičí: Zase ta ruka! (smích)“