Na minulém halovém evropském šampionátu v Birminghamu startovalo jedenáct českých atletů, tedy o tři méně než kolik jich míří na nadcházející mistrovství v Turíně. Své kvality předloni potvrdil vítězstvím v sedmiboji Roman Šebrle, druhou medaili přidala Denisa Ščerbová v dálce.
Oba jsou ve výpravě i nyní. Šebrleho cesta za třetím zlatem po sobě byla trnitá, Rusa Alexandra Pogorelova stejně jako v Madridu 2005 udolal až v závěrečném běhu na 1000 metrů.
Bronz Ščerbové z dálky byl překvapením, juniorské mistryni světa i Evropy se do té doby mezi dospělými příliš nevedlo a obvykle končila v kvalifikaci. V Birminghamu ale výkonem 664 cm vyrovnala vlastní národní rekord a o jediný centimetr překonala Němku Bianku Kapplerovou.
Těsně pod stupni vítězů skončily medailové sny tyčkařky Pavly Rybové i výškaře Tomáše Janků. Rybová si stěžovala na necitlivý přístup rozhodčích při spouštění časového limitu před skoky, Janků si ve finále při úspěšném pokusu na 225 cm natrhl stehenní sval a o bronz nemohl ani bojovat.
Ačkoliv si česká atletika v Birminghamu oproti předchozímu šampionátu mírně polepšila, nadšení nezavládlo. Prognózy před mistrovstvím hovořily o více než dvou cenných kovech, mnoho hvězd evropské atletiky chybělo a konkurence nebyla taková.
1994 (Paříž): 0-0-0
MEDAILOVÁ BILANCE NA HME
1996 (Stockholm): 0-3-0
1998 (Valencie): 1-2-2
2000 (Gent): 3-2-2
2002 (Vídeň): 1-1-0
2005 (Madrid): 1-0-0
2007 (Birmingham): 1-0-1
Čest výpravy znovu zachraňoval především Šebrle, který na halovém ME nevyšel na prázdno od Gentu 2000, kde vybojoval stříbro.
Třetí zlato v řadě, stejně jako český vícebojař, získala Belgičanka Kim Gevaertová, evropská královna běhu na 60 m. Britský sprinter Jason Gardener na stejné distanci zvítězil dokonce počtvrté za sebou, tedy na každém halovém ME od Valencie 1998, kde skončil druhý za Řekem Pavlakakisem.
Nejúspěšnější zemí se stali domácí Britové, kteří nasbírali čtyři zlaté medaile. Celkově získali deset cenných kovů, tedy o pět méně než celkově čtvrtí Rusové, kteří však měli jen dvě zlata.
Se třemi zlatými se před ně prosadili Italové a Švédové. Na stupně vítězů vystoupili v Birminghamu zástupci rovných dvaceti zemí. Česká výprava obsadila jedenácté místo.
Halové mistrovství Evropy mělo premiéru v roce 1970 ve Vídni, oficiálnímu šampionátu předcházely čtyři ročníky Evropských halových her, jejichž dějištěm byla v roce 1967 i Praha. Ta kandidovala na pořádání šampionátu pro rok 2009, Evropská atletická asociace však označila plánované dějiště O2 Arenu jako nevyhovující.
Atleti se k HME dlouho scházeli každoročně, v roce 1990 se přešlo na dvouletý cyklus. I díky tomu jsou nejúspěšnějšími atlety historie šampionátu závodníci, kteří slavili úspěchy v 70. a 80. letech.
V přehledu halových mistrů Evropy se nejčastěji objevuje jméno koulařky Heleny Fibingerové, jež k osmi titulům přidala i tři stříbra. Ještě o jednu medaili víc má na kontě německý běžec Thomas Wessinghage.
Oba spolu se španělským překážkářem Javierem Morachem absolvovali rekordních 14 šampionátů.
