V Berlíně se setkají rodiny Owense a Longa

Třiasedmdesát let po olympijských hrách v Berlíně se na tomtéž stadionu během mistrovství světa v atletice setkají rodiny tehdejších soupeřů ve skoku do dálky Jesseho Owense a Lutze Longa.
Další kapitolu rivality, ale i sportovního gentlemanství napíšou jejich potomci, kteří budou dekorovat medailisty v soutěži dálkařů a zúčastní se i dalších doprovodných akcí.
Rodinu legendárního Američana Owense, jenž na olympiádě ve stínu hákového kříže získal čtyři zlata, bude zastupovat jeho vnučka Marlene Dortchová. Bude to poprvé od roku 1936, co někdo z Owensových příbuzných navštíví Berlín.
Setkání vnučky slavného dálkaře a sprintera s Longovým synem Kaiem zorganizovaly atletická federace IAAF, americký atletický svaz USATF a organizační výbor šampionátu.
Afroameričan Owens svými berlínskými triumfy v bězích na 100 m, 200 m, štafetě na 4x100 m a skoku dalekém ukázal trhliny v nacistické teorii o nadřazenosti árijské rasy.
Na zlato v dálce by však možná nedosáhl nebýt pomoci od svého největšího soupeře, blonďatého Němce Longa. Owens se totiž málem vůbec do závodu nedostal, protože v kvalifikaci první dva pokusy přešlápl a byl v tak špatném psychickém stavu, že mu hrozilo selhání třetí, které by znamenalo vyřazení.
V ten moment ale Američanovi podle jeho pamětí podal pomocnou ruku Long. Ten dobře věděl, že Owensova výkonnost na kvalifikační limit 715 cm bohatě stačí, takže mu poradil, ať si posune rozběh o něco dozadu a klidně ať se odráží víc před prknem.
Hrdina her soupeře poslechl a skutečně se do hlavní soutěže lehce kvalifikoval. V souboji o medaile už Owens nezaváhal a výkonem 806 cm vyhrál před Longem.
Oba pak za nadšeného aplausu diváků opouštěli stadion v objetí. "Byla to z jeho strany velká odvaha přátelit se se mnou před zraky Hitlera. Hitler z toho musel šílet, když nás viděl do sebe zavěšené.
Smutné na tom všem je, že už jsem Longa nikdy neviděl," napsal ve svých pamětech Owens, kterého si americká výprava na blížícím se MS připomene monogramem JO na oblečení.
Long zemřel několik měsíců po svých třicetinách v roce 1943 během invaze Spojenců na Sicílii. Za svou nezištnou pomoc soupeři dostal posmrtně od Mezinárodního olympijského výboru Medaili Pierra de Coubertina, kterou vedle něj získalo už jen devět lidí, mezi nimi i česká legenda Emil Zátopek.