Veselý po konci: Giannis není junior, našel cestu. Za náš výkon jsem šťastný

PŘÍMO Z BERLÍNA | Na Giannisi Antetokounmpovi se vyfauloval krátce před koncem zápasu. Kromě pěti faulů ale stihl za necelých 33 minut na hřišti také 21 bodů a v obraně srdnatě krotil dvojnásobného nejužitečnějšího hráče NBA. I proto odcházel Jan Veselý po osmifinálové porážce z EuroBasketu se vztyčenou hlavou.
V prvním poločase dala největší řecká hvězda jen 4 body, v tom druhém ale přidala 23. V čem byl největší rozdíl?
„Je nemožné Giannise úplně zastavit, i když se nám to poločas dařilo. Ale nakonec našel cestu. Už to není žádný junior ale zkušený hráč, dvojnásobný MVP NBA. A ukázal svoji kvalitu. Nakonec přišel na to, jak se vypořádat s naší strategií.“
Jaká byla?
„Zkoušeli jsme ho přinutit, aby si bral těžké střely, v kterých se necítí komfortně. Ale ve druhém poločase už začal chodit do dolního postavení, začal víc přihrávat. Dostal se do pohody a pak se rozjel.“
Co říct k rozhodčím a jejich metru? Chránili Giannise, nebo jste byl v pohodě s jejich pískáním?
„Bylo to všechno na hraně. Něco mu mohli písknout jako útočný fauly, jindy jsem tam byl zase pozdě. Bohužel ukázal kvalitu. Ale na rozhodčí si nebudu stěžovat.“
Ještě po třech čtvrtinách vedl český tým o čtyři body, poslední dějství však prohrál 21:31. Co na konci chybělo?
„Na začátku čtvrté čtvrtiny jsme udělali nějaké chyby, ale s tím jsem úplně OK. Oni mají širší lavičku, víc zkušeností jak z NBA tak z Euroligy, což nám chybí. Ale i tak jsme je přinutili k jejich nejlepšímu výkonu a ukázali jsme dalším týmům, jak na ně hrát. Myslím, že to teď nebudou mít lehký. Fakt jsem spokojený s naším výkonem.“

Odchází se po možná nejlepším zápase v turnaji snadněji?
„Bolí to, to je samozřejmé. Ale pro nás byl cíl postoupit ze skupiny. Snažili jsme se o to, aby to bylo z co nejlepšího místa. To se nám bohužel nepovedlo kvůli problémům, co jsme měli. Saty dva týdny před EuroBasketem netrénoval, v prvním zápase proti Polsku do toho šel po hlavě a nevyšlo to nám všem, jak jsme si představovali. Ale postup je postup. A tady v Berlíně jsme nechali všechno a ukázali, že jsme sem nejeli zbytečně.“
Proti Řecko vypadalo Česko jako ten starý úspěšný tým z MS 2019 či loňské olympiády. Neříkáte si, že kdyby to tak bylo od začátku, mohl konečný výsledek na turnaji vypadat úplně jinak?
„Jo, kdybychom byli zdraví, byli bychom v úplně jiný pozici. Saty by se hned chytil, nepřemýšlel by nad kotníkem a takové věci. Ale víte, co se říká: kdyby byly, víte kde, ryby… Nemůžeme přemýšlet nad tím, co bylo. Ale můžeme odcházet se vztyčenou hlavou a být rádi za výkon, který jsme proti Řekům předvedli.“
Přesto má člověk pocit, že bylo na víc…
„To jsou ta kdyby. Ano, kdybychom byli všichni zdraví, možná bychom šli ze skupiny z druhého místa. Ale bohužel, co se dá dělat. Nestěžuju si, jsme rádi, že jsme to urvali alespoň takhle.“
Pro vás osobně to byla jedna z nejpovedenějších reprezentačních akcí. Souhlasíte?
„Každý turnaj byl jiný. V roce 2013 jsem byl mladý, to jsme hráli všechno na lítačku nahoru dolů. Smeče, náhozy na alley oopy a tak dále. Teď už to bylo na profesora, hrát to trošku na jistotu. Je mi 32 let, každý herně roste. Ale jo, myslím, že se mi turnaj v některých chvílích povedl.“
Viděli jsme vás v reprezentačním dresu naposledy?
„Nevím, vážně. Další EuroBasket je daleko. Nerad bych to říkal hned teď. Dám tomu šanci, to se všechno ještě vyvrbí.“