PŘÍMO ZE ŠANGHAJE | Show a zážitek s životního utkání USA je minulostí – teď zpět do ryzích bojů, kde už je další prohra neúspěchem a třeba i ústřední komplikací v boji o postup do další fáze MS. „Věřím, že to ale proti Japonsku teď zvládneme,“ přiznal Pavel Pumprla, který povede české basketbalisty do úterního druhého utkání na MS (od 10.30) z tradiční pozice kapitána.
Jak moc vám i pro psychiku pomohla ta bojovná prohra s favorizovaným USA?
„Myslím, že jsme si vedli dobře a v určitých fázích jsme jim dokázali být i vyrovnaným soupeřem. Tohle sebevědomí a vydařené herní prvky si tak můžeme přenést do dalších dvou zápasů, což je pozitivní věc. Kdybychom naopak prohráli o čtyřicet nebo padesát bodů a nepředvedli na hřišti vůbec nic, tak by se nám šlo do těch dalších zápasů hůř.“
Pravda je, že Japonci naopak po prohře s Turky skleslí byli?
„Potom, co jsme ten jejich zápas viděli, myslím, že můžeme mít do zápasu dostatečné sebevědomí. Na druhou stranu nic nepoukazuje na to, že by to měl být jednoduchý zápas. Na to mají dost slušnou sestavu a Japonci rozhodně nebudou chtít turnaj žádným způsobem odevzdat. Ani teď, když se jim proti Turecku nevedlo podle představ.“
Byli tedy z vašeho pohledu Turci tak dobří, nebo Japonci tak špatní?
„Veškerý rozdíl mezi oběma týmy vznikl už na začátku. Turci na soupeře vlítli a Japonci nevěděli chvílemi co dělat. A než se pořádně rozkoukali, prohrávali o patnáct. Přestože pak bylo po zbytek utkání plus minus vyrovnané, tak už to manko nedokázali dohnat. Turci nám tím však také trochu ukázali, kdy by mohla vést cesta: Hrát od začátku s tempem a nasazením, co jsme předvedli proti Američanům a zároveň je i odříznout od jejich nejlepšího střelce, což se Turkům v celém prvním poločase dařilo. I to byl jeden klíčů k úspěchu.“
Japonci po utkání i litovali, že nejsou zvyklí na tak fyzicky tvrdý a agresivní basketbal. Je i tohle podle vás směr, jak se je pokusit v úterý zlomit? Že vyrukujete s důraznou hrou?
„Pochopitelně nemůžeme ze dne na den změnit svou hru, a proti Japoncům hrát něco jiného, jenom proto, že jsme to viděli u Turků. Naštěstí jsme ale také schopni prezentovat se tvrdým způsobem hry, a pokud jsme se dokázali srovnat se stylem agresivity Američanů, mám za to, že i Japoncům můžeme dělat velké problémy.“
Co pak i říct k největší hvězdě Japonců, Rui Hačimurovi?
„Saty ho celkem trefně přirovnal ke svému budoucímu spoluhráči z Chicaga, Lauri Markkanenovi. Říkal, že by bylo fajn Hačimuru ubránit stejně jako Markkanena v kvalifikaci proti Finsku. Oni jsou si typově hodně podobní, nicméně ač by na to Hačimura fyzicky měl, nehraje moc zády ke koši – spíše to hraje hodně zvenčí. Má však vynikající střelbu ze střední vzdálenosti, jak po driblinku, tak ihned po obdržení míče. A to se dá teoreticky ubránit lépe, než ty další činnosti. V přípravě byl jejich nejlepším hráčem a teď i bude hrát NBA… bral to tedy hodně na sebe, a tohle by mohla být i naše výhoda – dobře si na něj pomoct a odříznout ho od balónu. Zkrátka tak, jak to dělali Turci. Pokud se nám ho povede hned od začátku dostat frustrace, tak se může pak tlačit i do těžkých střel. Byť je vidět, že na něj Japonci hodně spoléhají, neznamená to však, že podceňujeme i ostatní jeho spoluhráče.“
A když jste mluvil o Markkanenovi, tak toho jste v kvalifikaci bránil hlavně vy. Čekáte, že na vás tedy vyjde i teď Hačimura?
„Ze začátku asi ne, protože základní pětka se pravděpodobně měnit nebude. V úvodu tak vyjde jeho obrana na někoho jiného. Nemyslím si ale, že by s tím někdo měl mít problémy a museli na něj někoho speciálně nasazovat – věřím, že se na něm protočíme všichni. On z toho hřiště navíc moc nesleze, takže když ho bude potřeba neustále bránit, bude nutné, aby si ostatní odpočinuli. Jsem rád, že máme více hráčů, které můžeme k těmto účelům použít.“
