PŘÍMO ZE ŠANGHAJE | I on to viděl. I on se u televize nervoval z pasáží, kdy Turci měli USA na lopatě, což by pro české naděje na postup do osmifinále MS znamenalo, je zdolat v posledním duelu o 12 bodů. Naštěstí to ale tým Ufuka Sarici nedotáhl. A Vojtěch Hruban se mohl usmát: „No, trochu jsem si zakřičel, ale hlavně velká rána byl ten kámen, který nám spadl ze srdce. Porážet Turky je už takhle těžké, natož takovým rozdílem. Takhle jsou šance zase otevřené,“ uvedl. Bitva o postup začíná od 10.30.
Řekněte ale, věřil jste, že to Američané v určitých fázích ještě otočí?
„Přiznám se, že několikrát tam byl ten moment, kdy jsme si říkali, že už je to v háji. Že Amerika nevyhraje. Na druhou stranu Turci tu koncovku nezvládli a nedat čtyři šestky, a tak… prohráli si to sami, a to jim může zanechat jizvu na sebevědomí. Pro nás je tedy teď ideální čas je porazit.“
Favorité ale přesto nebudete, že?
„To určitě ne, to jsme nebyli ani od začátku turnaje. Turecko má na papíře silnější tým, na druhou stranu – nemyslím, že bychom je mohli porážet na denní bázi, ale dvakrát, třikrát z deseti zápasu jo. Proč by to nemohlo být právě teď?“
Může na ně padnout po tom ztraceném vítězství nad USA i určitá deka?
„Ono je těžké se z takové prohry oklepat, zvláště když si to prohrajete vlastními chybami. Měli je na lopatě a nějaký lehký šrám to zanechá. My bychom to měli jen živit. Pokud budeme tedy v zápase nějak nad nimi, může se to jen zhoršovat.“
Jaké tedy budou hlavní zbraně na Turky?
„Všichni jsou to střelci – od pozice jedna po čtyřku, Wilbekin teď zápas otočil těžkými střelami a je to zkušený borec z Euroligy. To samé Osman, který hraje NBA, Ilyasova, jenž umí pálit za tři i za dva…. Jediná větší slabina jsou pivoti, které do toho moc nepouští a jsou tam hlavně od doskoku – tam by mohla vést cesta. A pak lavička. Přeci jen odehráli 45 minut s USA v užší rotaci a tam bychom na tom měli být lépe.“
Může tedy třeba nastat i situace, že mohou Turkům dojít kvůli náročnému programu síly?
„Pokud by byl zápas vyhecovaný a táhnul by se, tak na to může dojít. Jak je ale v tomhle programu den volna, tak se s tím mohou sice vypořádat, ale přeci jen 40 minut za den nezregenerujete. Těch faktorů se tak začíná kumulovat víc… jsou to detaily, ale ve finále by z toho mohl být velký faktor.“
Jak pak budou Turci bránit? Budou také tak agresivní jako byli Japonci?
„Turci budou silovější, ale méně běhavější. S Japonci to byl maraton, tam to bylo zralé na střídání už po dvou minutách. Turci mají však větší silu a kila, ale zase tolik neběhají. To je nám bližší, je to evropský styl, takže by nám to mohlo více sedět.“
Čili by se mohl dostat více do hry zase i Tomáš Satoranský, že?
„Určitě Saty byl proti Japoncům pod extrémním tlakem. Brousili ho od první do 40 minuty, ale u Turků nevidím nikoho takového, kdo by s ním dokázal takhle běhat. Mělo by to být lepší.“
A co se vás týče, který jste se proti Japonsku také trápil? Teď už to také bude lepší?
(směje se) „Takový je plán. Pravda, neměl jsem dobrý zápas, někdy ať člověk dělá, co dělá, tak to nejde. Snažil jsem se tak nestřílet nic těžkého. Naštěstí kluci to vzali za mě a nebyl jsem tak potřeba. Tentokrát je štafeta na mě.“
