Basketbalový expert Budínský: Je to pohádka. Z Austrálie mě mrazí
Český basketbal zažívá fantastické chvíle. Národní tým postoupil mezi nejlepších osm týmů na mistrovství světa. Proti Řecku sice prohrál, ale uhlídal manko, které mu v součtu s výhrou USA nad Brazílií otevřelo bránu do čtvrtfinále. Co říkal na české představení proti týmu s MVB NBA Giannisem Antetokounmpem bývalý kouč reprezentace Pavel Budínský? A co čeká od čtvrtfinálové bitvy s Austrálií?
„Dostat se mezi posledních osm je samo osobě fantastické, to je krásná pohádka pro český basketbal. Myslím, že basketbal v Číně přitáhnul nejednoho laika.
Zápas s Řeky skončil v souladu s tím, jak byly nastavené karty před zápasem, že si můžeme dovolit prohrát o několik bodů, které by nás případně posunuly dál. To se povedlo s největším úsilím a velkým srdcem. Řekové bojovali o postup, hráli výborně, bylo to hodně úporné a fyzické utkání. Nám se jejich náskok podařilo stlačit pod přijatelnou mez.
Když nám Řekové utíkali nad ni, myslím, že mužstvo zareagovalo velmi dobře. Bylo vidět, že Řekové ve hře kalkulují. Ať chcete, nebo ne, podvědomí tam je. Oba týmy to měly jasně spočítané. Řekové měli asi třikrát náskok kolem dvanácti bodů, pak se jim ale do hry vloudila opatrnost. My jsme měli momenty, kdy se podařilo vstřelit koš v situacích, kdy by normálně body nepadaly.
Byla to psychická válka, kdo to ustojí. Je to v basketbale nezvyklé, s tím se moc nesetkáváte. Když kalkulujete o každý bodík, není to jednouché. Kluci to ustáli výborně, Martin Peterka dal nájezd pravou rukou přes hlavu, takovéhle koše byly důležité. Nebo jsme měli pět vteřin před limitem míč za koncovou čárou, nedali jsme koš, ale Tomáš Satoranský s limitem zakončil. Místy jsme měli Štěstěnu na naší straně. Řekové byli na nás velmi připravení. Byla to nejlepší obrana, kterou jsem viděl. Kluci ukázali mentální sílu.
Co říct k Jardovi Bohačíkovi? Já jsem v tuhle chvíli jeho velký fanda. Co předváděl, bylo neuvěřitelné. Líbil se mi jeho rozhovor, kde říkal, že na kluka z Markvartovic to není tak špatný. Je vynikající, co předvádí, říká si o lepší než český tým. Přinejmenším by se mohl dostat do zájmu hodně evropských velkoklubů. Opravdu ukazuje, že se stal kvalitním, žádaným zbožím. Je levoruký střelec na pozici 2, charakterově naprosto skvělý kluk. V každém utkání ukazuje, že je hráč, musí vysílat signály k velkoklubům. Mohl by hrát v klubu, který hraje evropské poháry, případně Euroligu. Povahou a kvalitou na to má.
Hra Giannise Antetokounmpa se mi v celkovém součtu úplně nelíbila. Místy to hrál až moc na sílu. Ty jeho coast to coast nájezdy, kdy se snaží prokličkovat přes les tří, čtyř hráčů, vyvolávají kontakty, které jsou diskutabilní. Ve hře pět na pět to bylo jednodušší. Když jsme hráli zónovou obranu, neměl tolik šanci se prosadit.
Jak jsme na turnaji zatím měli špatné procento z čáry trestného hodu, tak teď jsme proměnili 21 trestných hodů z 22. To je strašně silná věc. Herně soupeř vypadal opticky líp, když s nimi chcete hrát, je třeba využívat nabídnuté situace. Když střílel v závěru šestky Boči (Bohačík), kdy věděl, že se to může překlopit na stranu Řeků, měl v sobě správný testosteron, měl na to odvahu. Klobouk dolů… Platí to i o trojkách, jejichž produktivita nás drží. V každém zápase máme silnou zbraň. Absentoval Blake Schilb, ale nabalili se podkošoví hráči Balvín, Auda a Kříž v obranné úloze.
V osmi týmech je Polsko, kde je hlavním trenérem Mike Taylor, můj bývalý asistent. Dalších šest týmů je absolutní špička. Ve čtvrtfinále hrajeme s Austrálií, viděl jsem její utkání s USA, umí hrát neuvěřitelný basketbal, Patty Mills je její lídr. Je to neuvěřitelná kvalita. Úplně mě mrazí, když si uvědomím, proti komu budeme hrát.
Na druhou stranu, v té euforii jsme schopní se znova dostat do mentální zóny, kdy se od nás nebude nic čekat. Byli jsme favority na papíře jenom proti Japonsku. Když jste si dělal komparace před zápasy s Tureckem, Brazílií, bylo to až úsměvné. Na druhou stranu je to týmová hra, ukazuje se, že týmový efekt tam je. Všichni hrají jeden za druhého. Nevím, jestli bude Blake Schilb. Tomáš Satoranský říkal, že už jim nešly nohy. Hrajeme v úzké rotaci a může se to projevit. Ale, jak říká klasik, míč je kulatej. Pokud se zase dostaneme do euforie, můžeme pozlobit kohokoli.“
