Až tahle hráčka skončí, zůstane po ní v reprezentaci velká díra. Ale teď ještě hraje a podle řady odborníků je na mistrovství světa nejlepší hráčkou turnaje. Pro český tým je téměř nepostradatelná. O desítky procent zvedá výkon na hřišti, udržuje bojovnost, ostatní strhává svojí vůlí po výhře. Taková je kapitánka českých basketbalistek Hana Horáková.
Lékař basketbalové reprezentace Milan Smejkal napočítal na těle Hany Horákové na dvacet modřin. S nádechem obdivu v hlase mluví o tom, jak se sveřepá bojovnice vždycky zase zvedne a ždíme ze sebe další a další síly.
„Sama bych ráda věděla, kde se ta její síla bere, že dokáže útočit, bránit, dělat všechno. Je parádně připravená. Aby vydržela táhnout tenhle tým tolik zápasů, to klobouk dolů,“ říká i Michaela Uhrová, její bývalá spoluhráčka z reprezentace a Brna.
Horáková je bojovnicí, jakých na palubovkách moc není. Zdá se, že není možné ji unavit. Umí vyvážet míče, rozehrávat, dravě najíždět do koše, vypichovat míče v obraně.
Za to poslední ji trenéři v žácích peskovali. „Nechtěli, abych riskovala, že míč nezískám a oslabím tím obranu,“ vzpomíná Horáková, rodačka z Bruntálu.
Pokud by měla být přirovnána k jinému sportovci, ideálním modelem je fotbalista Pavel Nedvěd. Dříč, lídr týmu, prodloužená ruka trenéra. Když má den, strhne všechny.
„Ale taky každý pozná, když má Hanka špatnou náladu. To je lepší se jí klidit z cesty. Znaly jsme ji a věděly jsme, na čem jsme,“ usmívá se Uhrová. „Většinou to bylo, když měla stres ze zkoušek ve škole. Zápasy tím ale netrpěly. Do nich obvykle napumpuje svoji euforii.“
Ostatně vzpomínka na dávnou kritiku trenérů jen ilustruje houževnatost, s jakou jde Horáková po vlastní cestě. Místo aby trenéry poslechla, začala na získávání míčů stavět svoji obrannou hru. Pohotovost, odhad a instinkt lovce ji k tomu předurčuje.
Dopadlo to tak, že na MS před čtyřmi lety byla v krádežích míčů nejlepší ze všech. Už dávno jí nikdo nedomlouvá, aby s tím přestala.
„Tohle je dar, za který je potřeba být vděčný. Někdy je to dílo kouzelníka, co Hanka dokáže,“ oceňuje i reprezentační kouč Lubor Blažek.
Pro svoji kapitánku má v týmu výsadní roli. Diskutuje s ní, čeká, že s ním bude spolupracovat i na tréninku. Když se Horáková ozve, že probíraný útočný signál lze zahrát i jinak, nechá si to projít hlavou. „Bylo by slabostí od kouče toho nevyužít, bát se naslouchat,“ říká Blažek.
Takovou pozici měla Horáková i v Brně, kde se stala basketbalovou hvězdou. Už jako dvacetiletá, pod dívčím jménem Machová, tam přestupovala z USK Praha jako rodící se osobnost. Později se její spolupráce s trenérem Janem Bobrovským stala jedním z pilířů brněnského úspěchu.
Kariéru Horákové tam výrazně ovlivnil přechod z křídla na post rozehrávačky. Zprvu se jí do toho nechtělo, nechala se ale přesvědčit. Díky tomu je všestranná. Nehledá jen ostatní hráčky, ale chce i skórovat.
„Ona je vlčák. Když se po někom vydá, nepovolí. Zrovna jsme se o tom bavili, že má vlastnosti, díky kterým je naše generace tak úspěšná. Nikdy se nevzdává,“ říká další ze spoluhráček Ivana Večeřová.
Bohatí majitelé USK Praha dobře věděli, proč se svoji bývalou hráčku snaží získat zpět. V létě byla jejich konverzace aktuální, právě hráčka jako Horáková by mohla z USK vybudovat vítěznou dynastii. Ona se nakonec rozhodla pro Fenerbahce Istanbul.
„Baví ji hrát pro druhé,“ tvrdí o ní kouč Blažek. „Na turnaji je nejlepší hráčkou,“ dodává i bývalá reprezentantka Eva Němcová. To potvrdila i ve včerejším vítězném semifi nále s Běloruskem.
Chcete mít sportovní informace jako první? Objednejte si SMS a MMS zpravodajství iSport.cz »