Marie Sehnálková
15. listopadu 2021 • 18:30

Krejčí popsal život v NBA: Trenérů víc než hráčů, sledují vás stovky kamer

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Český basketbalista Vít Krejčí prožívá zásadní momenty své kariéry. V říjnu se stal v pořadí pátým Čechem v historii, který zasáhl do zápasu NBA. Pro iSport LIFE popsal, jak probíhají jeho tréninky v nejslavnější basketbalové lize světa i to, jaké jsou největší rozdíly mezi evropskými a americkými týmy.



Rodák ze Strakonic do nejslavnější basketbalové ligy světa zamířil ze španělské Zaragozy, odkud jej loni draftovali Washington Wizards. Tým jej obratem vyměnil do Oklahomy City Thunder, kam Krejčí odcestoval už začátkem roku, aby tady doléčil zranění kolene.

„Za ten ani ne rok se tady paradoxně cítím víc doma než ve Španělsku, kde jsem žil sedm let. Oklahoma je super město, všude se dostanu do půl hodiny autem. V New Yorku nebo Los Angeles bych moc šťastný nebyl,“ rozpovídal se o svém novém životě v Americe Vít Krejčí.

Oklahoma City není v Česku úplně známé město, mohl byste ho víc popsat?
„Na americké poměry je docela malé. Není tady tolik lidí a na všechno je větší klid. I přesto je tu ale spousta dobrých restaurací a pěkná místa, na která se můžete podívat. Zajímavá je třeba místní univerzita, kterou je Oklahoma docela známá. Basketbal je víceméně jediný sport, který se tady hraje na vyšší úrovni. Není tu hokej, baseball ani americký fotbal. Tím pádem je na nás upřena docela velká pozornost a máme spoustu skvělých fanoušků.“

V jaké části města bydlíte?
„V Edmondu. To je menší městečko, které je považováno za součást Oklahoma City. Máme tu i naše tréninkové centrum. Na Oklahomě je skvělé, že i když bydlím úplně mimo centrum, všude se dostanu do půl hodiny autem. Nejdále to mám asi na letiště, což je úplně na druhou stranu přes celé město a stejně jsem tam za 25 minut. Přesně takový typ města mi vyhovuje. V New Yorku nebo Los Angeles bych moc šťastný nebyl.“

Vít Krejčí je pátým Čechem, který zasáhl do zápasu NBA
Vít Krejčí je pátým Čechem, který zasáhl do zápasu NBA

Dokázal jste si tu už zvyknout?
„Paradoxně se tu cítím víc doma než v Zaragoze. Mně totiž moc nevyhovuje španělský způsob života. Jsem ranní člověk, ale ve Španělsku je všechno strašně posunuté. Tréninky bývaly kolem oběda, obědvalo se ve tři, další trénink končil většinou až v 23:00 a večeřelo se klidně o půlnoci. Tohle mi opravdu nesedělo. Životní styl v Oklahomě je mi naproti tomu daleko bližší. Brzo ráno vstanu, můžu jít hned do haly, v jednu ve dvě pak bývá konec a mám prostor na své věci.“

Mohl byste popsat, jak přesně probíhají vaše tréninky?
„V tréninkové dny vstávám většinou kolem sedmé. V hale máme k dispozici týmovou kuchyni a kuchaře, takže snídaně a obědy máme zařízené přímo tam. Čas, kdy kluci přichází do haly, se liší podle jejich individuálního programu. Já mám většinou od 9 do 9:30 masáže a protažení a pak jsem zhruba tři čtvrtě hodinu v posilovně. Od 10:30 do 11:30 mám individuální trénink, který zahrnuje třeba střelbu nebo dribling. Od jedenácti pak začíná hromadný trénink. Dvacet minut máme video a týmové rozcvičení. Pak se to docela mění. Ze začátku jsme dělali více individuální věcí jako je technika obrany nebo styl obrany. Teď už se více věnujeme hře samotné.“

Prý jste teď dostal i nějaký extra trénink.
„Každý trénink nosíme na zádech takovou malou krabičku, která celou dobu měří, kolik toho naběháme, jakou rychlostí, jak často měníme směr nebo třeba jak často skáčeme. Tyhle údaje se pak u každého vyhodnocují a podle toho se pak může nějaký trénink přidat nebo ubrat. U mě výsledky ukazovaly, že bych mohl mít ještě trénink navíc a protože jsem se cítil dobře, dohodli jsme se s trenéry na individuálním cvičení.“

Jaké další údaje se při tréninku ještě zjišťují?
„Když jsem tady v Americe začal rehabilitovat kolena po zranění, nosil jsem na nohách i pásky, které měřily, kterou nohu používám víc, jaká noha má větší sílu nebo kterou nohou víc dopadám. V hale jsou navíc i stovky kamer, které sledují každý náš pohyb. Těch způsobů, jak monitorovat výkony hráčů existuje celá řada. Je to i kvůli tomu, že se v NBA hraje tolik zápasů. Když například někdo odehraje celý zápas, nemusí mít už na druhý den individuální trénink, na rozdíl od hráče, který byl na hřišti jen deset minut. Je důležité, aby byli všichni na stejné úrovni, nikdo se nepřetěžoval ale ani nevypadl z kondice.“

Je to pro vás v NBA po fyzické stránce náročnější než v Zaragoze?
„Neřekl bych. V Evropě a USA to zkrátka funguje celé trochu jinak. V Evropě předsezona trvá skoro měsíc. Během něj získáváte kondici a trénujete individuální dovednosti. V Americe naproti tomu předsezona zabírá jen dva týdny a slouží výhradně k tomu, abyste se sladili s celým týmem. Kondička se neřeší vůbec, protože se počítá s tím, že jste ji trénovali individuálně. Jakmile začne sezona, tréninky v NBA už skoro vůbec nejsou. Zápasy se hrají klidně čtyřikrát týdně, takže je není kam vměstnat, abyste si stihli odpočinout. Pokud tréninky jsou, mají podobu lehké přípravy na další zápas, která zahrnuje například video. V Evropě je to ale jinak. Tam máte týdně jeden dva zápasy, takže tvrdé tréninky jsou klidně i čtyřikrát týdně.“

Žádný alibismus a odvážná hra. Proč mladý čahoun Krejčí zaujal v USA
Video se připravuje ...

Který z těchto přístupů vám vyhovuje víc?
„Každý má něco do sebe. Osobně si myslím, že ze začátku sezony je lepší více trénovat, ale pak už je vhodnější zase spíše hrát. Vždycky, když se s někým bavím o rozdílech mezi USA a Evropou, dávám jako příklad turnaj pro mladé hráče, který se jmenuje AAU basketball.“

O co jde?
„My Evropani vůbec nemůžeme pochopit jeho smysl. Kluci, kteří se ho účastní, hrají tři zápasy za den a každý z nich za jiný tým. Před zápasem hráče jen dají dohromady a řeknou: ´Hrajte´. Má to určitě něco do sebe - můžete tak získat spoustu zkušeností. Za následek to má ale i to, že se hráči snaží hrát více individuálně a nechtějí tolik vyhrávat, protože to pro ně nic neznamená. A přesně takový je americký basket. Když hrajete 80 zápasů za sezonu, jeden zápas pro vás nic neznamená. Když v Čechách nebo jinde v Evropě hrajete dvacet nebo třicet zápasů, každý znamená strašně moc. Je to tam víc o týmovém duchu.“

Co vás na NBA nejvíc překvapilo?
„Asi velikost týmů. V Evropě máte tři trenéry, maséra, kondičáka a pár organizačních pracovníků. Tady je jen trenérů, co jsou na hřišti během tréninku, víc než samotných hráčů. Díky tomu jak je tým obrovský, dokážou zařídit prakticky všechno, co potřebujete. Snaží se zkrátka, abyste mohli myslet jenom na basket. Je to třeba i taková blbost, že když letíme z nějakého venkovního zápasu, kličky od auta necháme na letišti a oni nám 20 minut předtím než přistaneme, zapnou topení, abychom měli vyhřátá auta. Jsou to prostě takové drobnosti, které samostatně nejsou moc důležité, ale když se dají dohromady, tvoří celkový komfort, díky kterému se hráči mohou soustředit opravdu jen na hru.“

Už jste se stihnul poznat se všemi spoluhráči?
„Ano, spousta hráčů tu byla už i před sezonou, takže jsme společně trénovali a mohli se dobře poznat. Teď se znám už i se všema klukama z Blue, tedy z béčka, s kterým aktuálně trénuju. Je super, že je náš tým mladej a máme si tak hodně co říct. Není tam nikdo, kdo by musel žít nějaký jiný život. Například superhvězdy, jako je třeba Lebron, i když nechtějí, žijí naproti ostatním docela odlišně.“

S kým jste si v týmu nejvíc sednul?
„Asi nejvíc se bavím s Grabim (Gabriel Deck pozn. red.). Ten hrál dřív v Madridu a pochází z Argentiny, takže mluví španělsky. Můžeme tak aspoň pokecat, což je fajn, protože úplně nezapomenu jazyk.“

A co děláte o volném čase?
„Už jsem si tu našel kamarády. Teď byl Halloween, takže jsme ho společně oslavili. Z Oklahomy pochází žena od Zacha Hankinse, který hrál pár let zpátky v Nymburku. Docela často sem jezdí, takže jsem tu s nimi trávil hodně času. Jinak upřímně, většinu volna hraju Call of Duty na PlayStationu a koukáním na filmy. Toho volna totiž moc nemáme a když jo, snažíte se ho trávit spíš pasivně. Regenerace je hodně důležitá, takže se ve volnu spíš odpočívám.“

Miluju ten pocit. A doufám, že přijdou další minuty, říká Krejčí po vysněném debutu v NBA
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud