Krejčí odmítl Evropu a září. Mareš u palubovky? Ani jsem si nevšiml
Střela z odskoku přes LeBrona Jamese. Získaný míč a následná smeč do koše slavných Celtics. Jedna trojka, pak hned druhá. Naznačená přihrávka za zády, ale místo toho snadný nájezd. Vít Krejčí si vychutnává pořádnou minutáž – a s tím i své místo v sestřizích – ve slavné NBA. „Věděl jsem, že musím chytit šanci za pačesy,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz basketbalista, který odmítl návrat do Evropy a teď září na největší scéně.
Minulá sezona? Paběrkování v týmu Atlanta Hawks. Konec smlouvy, nevydařený pokus prosadit se v Minnesotě – a nakonec dvoucestný kontrakt znovu v Hawks. „Měl by ses vrátit do Evropy, jestli chceš hrát,“ slýchával Vít Krejčí, když minuty nepřicházely. Jenže 23letý Čech trpělivě vyčkával, dřel v ústraní, zlepšoval se v G-League a šance přišla. Univerzální čahoun nastoupil hned k osmi zápasům v základní sestavě Atlanty za sebou a hraje kolem 25 minut na utkání!
Minulý týden jste 16 body a fantastickou třetí čtvrtinou přispěl k nevídanému comebacku: Atlanta prohrávala už o 30 bodů, přesto jste dokázali porazit nejlepší tým NBA Boston Celtics. Byl to zatím váš životní zápas?
„Určitě jeden z nejlepších, jejichž jsem byl součástí. Nevzdali jsme se, pořád jsme bojovali a dokázali jsme si, že můžeme porazit každého. A máte pravdu – třetí čtvrtina byla nezapomenutelná. Krásný moment, moc a moc jsem si to užil. Teď chceme co nejlépe odehrát závěr sezony a dostat se ještě před play off před Chicago.“
Jak vypadala oslava v šatně?
„Všichni jsme byli extrémně rádi, ale líbilo se mi, že jsme hned věděli, že nás čekají další a další zápasy, na které je potřeba se soustředit. NBA nezastavuje, pořád musíte koukat dopředu.“
S Bostonem jste vzápětí vyhráli i podruhé a vy jste znovu bránil Jaysona Tatuma, největší hvězdu soupeře a jednoho z MVP kandidátů. Těžký úkol, že?
„Jeden z nejtěžších. Tatum mi dělal určitě největší problémy ze všech hvězd, co jsem zatím v NBA bránil. Nevypadá na to, ale je hodně silový a dokáže si udělat prostor. Snažil jsem se být mu co nejblíž a pokusit se mu ztížit střely. Víte, tyhle hráče nejde zastavit, ale můžete se třeba snažit unavit je během zápasu, aby měli méně sil v poslední čtvrtce.“
Vy se teď trochu překvapivě profilujete jako specialista na obranu. Jak jste k tomu došel?
„Jo, to mi říkají všichni z týmu, že jsem teď pes obranář. (směje se) Hodně mi v tomhle pomohly měsíce v G-League, kde se na obranu dbá. Věděl jsem, že jestli tu někdy budu hrát, minuty získám hlavně díky obraně, takže se na ni soustředím. Kouč Snyder mi v tomhle věří – v útoku nemám dělat blbosti a v obraně být maximálně solidní. Pak zůstanu na hřišti.“
Co jste vlastně prožíval v létě, kdy se zdálo, že americké dobrodružství a sen o NBA končí?
„No, v létě byla budoucnost hodně nejistá… Dost lidí mi říkalo, ať se vrátím do Evropy. Že tam můžu hrát, že to je lepší než nejistota v NBA. Jenže lidi, kteří nemají velký sen, nikdy nepochopí, že když tomu snu obětujete celý život, nedá se ho vzdát, když je tak blízko. Jsem rád, že jsem se takhle rozhodl, i když po operaci prstu, tři dny před tím, než jsem měl podepsat v Minnesotě, jsem zaváhal i já. Nevěděl jsem, co bude. Pak jsem si v G-League vykloubil rameno… Ale doufal jsem, že šance přijde, že ji dostanu, a že ji musím chytit za pačesy. Vím, že mám štěstí. Potřebuju teď jen pořád pracovat na těle, zesílit a zrychlit.“
Zaujalo mě, že na rozdíl od většiny hráčů si o větší minutáž neříkáte bezhlavou kanonádou, ale solidním, spolehlivým basketbalem…
„Přesně s tím má spousta hráčů problémy. Dávají spoustu bodů třeba na univerzitě a myslí si, že v NBA to bude stejné. Jenže takových je jen pár, ostatní si musí uvědomit, že v NBA tyhle možnosti nejsou – a musí si najít jinou roli. Vím, že nikdy nebudu hráč, který má většinu zápasu míč v ruce a může zvednout každou střelu. Znám svou roli, snažím se v ní vynikat, bráním nejlepší hráče z druhého týmu a všechno ostatní beru jako bonus.“
Pořád na dálku fandíte v NBL „svým“ píseckým Sršňům?
„Jasně, vedou si skvěle! Jsem strašně rád, že se jim daří, a že to pořád hrajou s mladýma českýma rukama, líbí se mi to. Doufám, že jim to vydrží i v budoucnu.“
Cítíte, že jste teď blíž podepsání nového kontraktu?
„Jestli mě NBA za ty roky něco naučila, je to raději nic nepředpokládat a nic nebrat vážně. Neberu to tak, že teď je všechno jasné. Pořád mám co dokazovat. Nemám žádnou jistotu, dál bojuju o smlouvu a o místo.“
Na Atlantu chodí spousta celebrit. Vnímáte je v první řadě mezi fanoušky?„Rapper 2 Chainz je spolumajitelem týmu, toho vnímám, byl i na týmové večeři. Ale když jsme hráli v Charlotte, tak jsem si pak až na Instagramu s překvapením všiml, že tam byl metr ode mě Leoš Mareš! Byl jsem tak zabraný do hry, že jsem si ho mezi lidmi nevšiml…“ (směje se)
