Ginzburg k Ukrajině: Mám pocit, že žiju v roce 1939. Putin může jít i do Česka
Narodil se v Izraeli, má české občanství a kromě českého národního týmu basketbalistů vede i ukrajinský klub Prometej. Ten díky konexím Ronena Ginzburga přesídlil již minulý týden do Česka, kde má hrát i zápasy Champions League. Podle kouče se hrozba válečného konfliktu nezdála být pro obyvatele Ukrajiny reálná, ale další vývoj je jako noční můra.
„Když o tom čtu zprávy, tak mám pocit, že žiju v roce 1939 před druhou světovou válkou. Je to hrozné. Věřím, že Evropa tu situaci vyřeší. Ale jeden chlápek, Putin, chce vrátit Sovětský svaz. Když ho nikdo nezastaví, začne Ukrajinou a půjde dál do Pobaltí, a když to přeženu, tak se může vrátit i do České republiky. Když vidím, co se děje, přijde mi to jako zlý sen. Opravdu jako v roce 1939,“ řekl Ginzburg před zápasem Česka v Bulharsku.
Jeho klub Prometej už týden pobývá v Česku. „Viděli jsme, že se situace začíná komplikovat a američtí hráči nejen z našeho týmu, ale i z ostatních začali opouštět zemi. Hrajeme v Lize mistrů osmifinále. Hned mě napadlo, že to proberu s prezidentem klubu, řekl jsem mu, že se musíme přesunout jinam v Evropě, abychom byli v bezpečí. K Česku mám blízký vztah a bylo pro mě jednoduché zvolit, že tam vezmu náš tým. Po té myšlence se to odehrálo velmi rychle,“ popsal Ginzburg.
Jiné varianty ani nezvažoval. „Možností bychom měli víc. Třeba Izrael, ale i další země. Česko už ale beru tak, že je to můj domov. Znám tam každého, ty haly, Nymburk, takže to pro nás bylo to nejlepší řešení,“ uvedl Ginzburg, který v říjnu 2020 získal i české občanství.
Prometej tak bude hrát příští čtvrtek duel osmifinálové skupiny F Ligy mistrů s Kluží v Nymburce a o šest dnů později proti Oostende v Praze na Královce. Ginzburg doufá, že by i tam mohl mít klub diváckou podporu. Ukrajinci pracující v Česku tradičně chodí podporovat své krajany, navíc bude lákat i úspěšný kouč, jenž dovedl samostatnou českou reprezentaci loni poprvé v historii na olympijské hry v Tokiu.
Účast fanoušků přímo z města Kamjanske či okolí ale bude velmi složitá. „Vím, že prezident klubu chtěl vypravit na zápasy letadlo s fanoušky z Ukrajiny, jenže komplikovaná situace to nejspíš nedovolí,“ řekl Ginzburg. V týmu má pět Američanů a jednoho Chorvata, zbytek tvoří Ukrajinci. „Někteří hráči odjeli reprezentovat Ukrajinu, další měli volno a potom se zase vracíme do Čech,“ přiblížil.
Před jeho odletem z Ukrajiny ještě situace nebyla tak dramatická. „Lidi nevěřili tomu, že se stane něco vážného. V našem městě, v Dnipru ani v Kyjevě. Odehrávalo se to jen na východě v Doněcku. V posledních dnech, když jsem si volal s tamními lidmi, tak už cítili, že to asi bude horší a nebezpečí je větší, než se zdálo minulý týden,“ uvedl osmapadesátiletý kouč.
Konflikt podle něj zasáhne negativně i klub. „Je to celkově velké zklamání. Basketbal je teď na Ukrajině znovu na vzestupu. Nejsem tím, kdo by to měl soudit, ale když přestane rozvoj země, tak to zase upadne. Lidé jsou ze současné situace znepokojení a mají obavy o budoucnost,“ podotkl Ginzburg.
Ruská agrese může podle něj poznamenat i celý ukrajinský sport. „Sport se tam v poslední době zvedá. Basketbal, fotbal a všechno. Tohle je ale špatné. Zrušily se nějaké velké mezinárodní zápasy... Sport tím samozřejmě utrpí,“ dodal basketbalový kouč.
Zprávy ze dne 14. dubna 2022
Prezident Japonské judistické federace Jasuhiro Jamašita odsoudil Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu. Jeho jednání podle Jamašity odporuje judistické etice. Ruský prezident přitom judo od mládí provozuje a je držitelem černého pásku. Jamašita s ním před časem točil instruktážní video o tomto sportu. Ruská ofenziva na Ukrajině ale duchu juda odporuje. „Když poslouchám zprávy v médiích o nelidských činech páchaných na Ukrajině a ruské vojenské agresi, láme mi to srdce. Prezident Putin je judista a tyto činy jsou proti myšlenkám a smyslu juda. Nesmí se to tolerovat,“ uvedl Jamašita na serveru insidethegames.
Téměř 100 000 korun se podařilo získat z aukcí dresů a vybavení známých sportovců z charitativní aukce, kterou pořádala brněnská společnost Prokonzulta. Vydražená suma poputuje na pomoc ukrajinským dětem. Nejcennějším předmětem dražby se stala raketa Petry Kvitové, za kterou nový majitel zaplatil 60 000 korun. „Byl o ni největší zájem a suma za ni daleko přesáhla vydražené částky za ostatní předměty,“ sdělil ČTK organizátor a licitátor dražby Josef Machů.
Zprávy ze dne 13. dubna 2022
Andrij Jarmolenko válí za West Ham mimo jiné s českými parťáky, jeho duše ale musí trpět tím, co za zprávy se valí z jeho vlasti. Ukrajina statečně čelí brutální ruské invazi, okupanti ale mají na svědomí nespočet lidských životů a celá zničená města... Mezi ně prakticky patří i Černihiv, odkud se do velkého fotbalu rozletěl právě spoluhráč Tomáše Součka, Vladimíra Coufala a Alexe Krále. Více čtěte ZDE>>>
Zprávy ze dne 12. dubna 2022
V Labe Aréně v Račicích se od začátku dubna připravuje devět mladých ukrajinských kanoistů s trenérkou. Plánuje se také příjezd patnáctičlenné skupiny ukrajinských veslařů. Mladí sportovci opouštěli vlast narychlo, takže 1. dubna přijeli s minimem věcí. Správa račického areálu jim pořídila základní oblečení a obuv, hygienické potřeby, dva mobilní telefony a notebook. Lodě dodalo několik pražských klubů. „Budeme se snažit v případě potřeb zajistit další materiál, který by vybavení skupiny, narychlo evakuované z válkou postižené země, vhodně doplnil. Může jít například o sportovní oblečení pro trénink, všeho ostatního mají v tuto chvíli dostatek,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Českého svazu kanoistů Jan Boháč, brzy se také mladí Ukrajinci začnou učit česky.
V dobročinné dražbě koupili olympijskou medaili Tonyho Martina, aby společně pomohli obětem války na Ukrajině, pak ji čtyřnásobnému mistru světa v cyklistické časovce zase vrátili. Společnost Fitiline Němcovo stříbro z Londýna 2012 vydražila za 31 100 eur a příspěvek ještě zaokrouhlila na 35 tisíc eur. A cenný kov vrátila původnímu majiteli. „Dali mi tu medaili, abych si ji vzal zpátky domů. Ani tomu nemůžu uvěřit,“ řekl listu Bild překvapený šestatřicetiletý bývalý cyklista, jenž chtěl svou pomoc zaměřit především na ukrajinské děti.
