Legendární Scariolo o cizinci u repre i Barce s Čechy: Hraje nad své možnosti

Jeho poznávacím znamením jsou nagelované vlasy učesané pečlivě dozadu. Připomíná tím legendárního kouče LA Lakers Pata Rileyho. I Sergio Scariolo si potrpí na styl, čímž v sobě nezapře Itala. K jeho image patří padnoucí obleky a drahé hodinky.

Nezáleží na tom, co děláte, ale musíte u toho vypadat dobře, říkává se na Apeninském poloostrově. A rodák z Brescie přidává k nesporné eleganci také ohromující trenérské úspěchy. Ačkoliv vystudoval práva, už ve dvaadvaceti se z pozice hráče přesunul na druhou stranu a v osmadvaceti dostal na starost jako hlavní trenér svůj první tým - italské Scavolini Pesaro. O rok později se stal nejmladším koučem, který kdy získal italský mistrovský titul.

Koncem devadesátých let odešel pracovat do osudové země – Španělska. Tam sbíral úspěchy na klubové úrovni a také v čele tamní reprezentace, u které má smlouvu až do olympijských her v Paříži. Letos v létě byl žhavým kandidátem na pozici hlavního trenéra Toronta Raptors, s nímž coby asistent vyhrál v roce 2019 NBA. Taková trenérská kapacita míří do Prahy.

S čím dorazíte na konferenci Mosty?
„Pokusím se vložit malou cihličku, kamínek do zdi, když ve svém panelu budu hovořit o kritériích, která používáme od doby, kdy jsem dostal na starost všechny národní týmy Španělska od mládeže až po seniory. Rád bych pohovořil o kultuře, organizační stránce a propojení všech kategorií, ale také trochu o taktice a strategii. Těším se, že po mnoha letech opět navštívím Českou republiku a Prahu, jedno z nejkrásnějších měst na světě.”

Basketbalové Česko naopak často hledí do Španělska, kde v ACB lize působí Tomáš Satoranský s Janem Veselým. Sledujete výkony a výsledky Barcelony po letních změnách v týmu? Překvapuje vás, že jsou stále velmi úspěšní?
„Abych řekl pravdu, Barcelona v mých očích hraje trochu nad své možnosti. Jádro týmu je vážně dobré, jsou v něm hráči, kteří jsou spolu již nějaký čas. Velmi dobře se znají, mají dobrou chemii, talent, disciplínu, schopnost skórovat a dobré vůdce. Nemůžu tedy říct, že bych byl z jejich výsledků úplně překvapený, ale chtěl bych jim dát kredit za to, jak se vypořádali s výměnou trenéra (Šarunas Jasikevičius) i ztrátou hlavní hvězdy (Nikola Mirotič).“

Jak na vás působí hra českých reprezentantů Satoranského s Veselým v sezoně?
„Satoranský i Veselý jsou pevnou součástí toho jádra, tvoří páteř týmu. Barceloně sice v létě vyšel skvělý tah, když se jí podařilo podepsat Willyho Hernangómeze, ale zkušenosti, znalost soutěží a kontrola hry Veselého jsou stále hlavními faktory hry. A Satoranský je excelentní hráč. Dokáže se skvěle doplňovat s mnoha různými spoluhráči na perimetru. Rozumí si s Laprovittolou, Abrinesem, Brizuelou. To vypovídá o jeho obrovské inteligenci, zkušenostech i stále skvělé fyzické připravenosti.“

V Málaze jste kdysi vedl Jiřího Welsche. Jak na něj vzpomínáte?
„Moc rád. Hlavně jako na skvělého člověka a zodpovědného profesionála. Byl to skutečný týmový hráč, který znal svou roli a dokázal pro tým plnit spoustu různých úkolů. Do Málagy přišel z NBA, kde pár posledních sezon moc nehrál. Potřeboval si v Evropě najít vlastní pozici a udělat jméno, což také dokázal díky své chytrosti a univerzálnosti.“

Česko má nového reprezentačního trenéra – Španěla Diega Ocampa. Dá se vůbec přenést něco ze španělského basketbalu a mentality do českého prostředí? Co konkrétně by to mohlo být?
„Diega znám velmi dobře. Ale nemyslím si, že by jeho rolí mělo být přenášení nějakých prvků z jedné země do druhé. Potřebuje se spíš zorientovat v nové situaci, najít styčné body s předchozími angažmá i odlišnosti. Je dost chytrý a zkušený na to, aby to zvládl. Na mezinárodní úrovni u různých kategorií už koučuje dlouho, takže určitě zvládne vést váš konsolidovaný tým, který patří v Evropě k nadprůměru. Osobně ho mám velmi rád, je to podle mě vynikající kouč, což dokázal nejen výsledky, ale také tím, jak se pod ním jednotlivé týmy i hráči lepšili.“

Vaše Španělsko vládne spolu s USA basketbalovému světu. Co dělá dobře, že získalo takový náskok?
„Nemůžu říct, že by Španělsko dominovalo světu, basket je stále doménou Američanů. Ve Španělsku pracujeme s úplně jiným výběrem talentu se zcela jinými atletickými dispozicemi. Proto bych se nechtěl s USA srovnávat. Španělský úspěch je založený na organizaci, rekrutování odborníků, výchově trenérů a systému založeném na lidech. A to je dobrý vzkaz pro ostatní země. Co Španělsko za poslední léta dokázalo, je dílem tvrdé práce a zápalu na všech úrovních od národní federace přes kluby. Ty vždy nemusí být na stejné vlně a proč to neříct, vyskytnou se i konflikty. Ale díky tomu, že se všichni hlavně snaží spolupracovat, se daří plnit ultimátní cíl – vychovávat lepší hráče a vytvářet co nejlepší podmínky pro basketbal. To je za mě největší důvod, proč si Španělsko poslední léta vede tak dobře.“

Jaké jsou vaše základní trenérské principy?
„Hráč musí být schopný spolupracovat na hříšti s ostatními a dělit se o míč, protože dnešní obrány dokážou zastavit extrémně talentovaného, ale sobeckého hráče mnohem jednodušeji než dřív. Hráč tedy musí sdílet touhu hrát dohromady s ostatními, tvořit skutečný tým. A za druhé musí chtít bránit. O těchto dvou principech nevyjednávám, těžko bych mohl koučovat někoho, kdo by je nectil.“

Hrál se Satoranským, teď je úspěšný na skejtu. Trénuje s hvězdou Survivoru

OstatníMarie Sehnálková3. listopadu 202311:15

Barcelona: zemětřesení i rekordní prodělek. Nejistá sezona českého dua

BasketbalJan Jaroch12. října 202315:20