Že je Nymburk hegemonem domácí scény, na to jsou basketbaloví fanoušci zvyklí. Jenže Středočeši získávají ještě větší respekt i na evropské scéně. Jsou v osmifinálové fázi Ligy mistrů a předchází je pověst ofenzivně laděné mašiny. Pod taktovkou mladého italského kouče hraje Nymburk atraktivně a účelně. „Francesco Tabellini je hlavní stavební kámen úspěchu. Už loni jsme ukázali potenciál, který se letos daří naplňovat hlavně díky jeho práci,“ říká generální manažer Nymburka Ladislav Sokolovský po triumfální výhře nad španělskou Murcií. Zároveň připustil, že si tenkrát v roce 2023 představoval na pozici hlavního kouče někoho jiného.
Užíváte si, že se Nymburku celkově daří v Lize mistrů a má pověst útočného týmu?
„Když se daří, pracuje se líp. To zná asi každý. Když vidíme, jak se klukům vede, tak je řada věcí jednodušších. Užívat si budeme možná po sezoně, i když to už se budeme chystat na tu další. Vlastně můžeme říct, že si ten současný ročník užíváme.“
Jak vysoko v koncepční práci klubu jsou návraty Vojtěcha Hrubana a dříve Jaromíra Bohačíka?
„Vždy, když takoví hráči odcházejí, tak nějakou dobu chybí. Chtěli si zahraničí vyzkoušet. Každý český hráč, který z naší ligy odejde, zjistí, jak je to v cizině náročné. Není jednoduché se prosadit v evropském basketbale. Jsme za návrat obou rádi. Vojta už ukázal v Maďarsku, že je stále platný a jeho zkušenosti jsou potřeba pro tu další fázi Ligy mistrů. Proto jsme ho podepsali do konce sezony. Jarda svou výkonnost ukazuje celou sezonu, obzvlášť pak v těch těžkých evropských zápasech. Oba mohou předávat zkušenosti mladým hráčům, které tady v současnosti máme.“
Že Nymburk angažoval mladého italského kouče Francesca Tabelliniho z USK Praha, bylo po sezoně 2022/23 překvapením. Jakou roli hraje v obrodě Nymburka on?
„Řekl bych, že je to role největší. Už loni týmu vtiskl tvář. Nebylo možné obměnit drtivou většinu hráčů. Nastaly změny hlavně mezi cizinci. Protočila se asi polovina týmu. Styl basketbalu, který chce Francesco hrát, je jiný, než byl předtím. Hráči si potřebovali na jeho požadavky zvyknout a myslím si, že letošní sezona je toho výsledkem.“
Nebyl to příliš velký risk, když jste v předminulé sezoně nezískali titul? Čekal se asi zkušenějšího kouč.
„Řešila se otázka, kdo Nymburk povede. Chtěli jsme se rychle vrátit na vrchol. Velký cit projevil tehdejší generální manažer klubu Ondřej Šimeček, který Tabelliniho prosadil. Já si tenkrát myslel, že by bylo lepší vzít někoho jiného. Ondra měl šťastnou ruku. Francesco je hlavní stavební kámen úspěchu. Už loni jsme ukázali potenciál, který se letos daří naplňovat hlavně díky jeho práci.“
Zmínil jste Ondřeje Šimečka, který odešel loni v létě. Stal se manažerem Ligy mistrů. Vám zůstala pozice sportovního ředitele a nově i generálního manažera po něm. Rozmýšlel jste se dlouho, zda si sednete na obě židle?
„Moc ne. Strávil jsem devět let v Nymburce jako hráč, dalších osm let jako kancelářská krysa, jak já říkám. Zkusil jsem si to od těch nejnižších pozic. Důvěra mě potěšila, Ondra Šimeček mě doporučil a asi i majitelé byli zajedno. Když pro klub pracujete sedmnáct let, tak je to ocenění. A co si budeme povídat, obzvlášť poté, co se po osmnácti letech nevyhrál titul. V klubu dál působí otec Ondřeje Šimečka Rudolf. Ten dříve rovněž byl generálním manažerem klubu, tak je to pro mě jednodušší. Sedíme spolu v kanceláři. Když je potřeba se poptat nebo požádat o radu, stačí mi zvednout hlavu.“
Cizinci vidí, že to tady má smysl
Hledali jste mix Američanů pro tuto sezonu právě s důrazem na Ligu mistrů?
„Snažíme se je přivádět hlavně pro Champions League. Oni mají být hlavní tahouni vedle zkušených Čechů.“