Sestava na ME: velká neznámá
Tři a půl týdne zbývá do zahájení mistrovství Evropy basketbalistek a národní tým se ani na dalším soustředění nesešel kompletní. Sestava pro boje v Lotyšsku? Velkáneznámá.
Tým nového kouče Milana Veverky se stále ještě formuje, klíčové role nemají svoje obsazení. Je to daň za přebudovávání dlouho neměnné party a zároveň ústup od medailových vyhlídek.
Píseň z alba slavné kapely Depeche Mode, nazvaného Construction Time Again, česky Další čas budování, může být hymnou nové reprezentace basketbalistek. V ní je letos hromada nových hráček. Po osmi letech se znovu splétají vnitřní vazby a hierarchie v týmu, který měl jako jediný v kolektivních sportech místo na letní olympiádě.
„Určitě to přináší novou motivaci. Mám velký respekt k předchozím výsledkům, které jsme dosáhly, ale poslední roky už to nebylo ono. Tohle je nová krev,“ řekla Jana Veselá, jedna ze stálých členek kádrů, když se zdravila s novými spoluhráčkami na včerejším srazu v Brně.
Stejně jako ulice kolem hotelu, kde se hráčky sešly, je i reprezentace rozebraná na jednotlivé kostky a skládá se znovu. „Tento čas máme na zkoušku, jestli v Evropě obstojíme, což je solidní výzva,“ těší se Veselá.
Stinná stránka toho všeho? Od výběru těžko čekat medailové ambice jako v posledních letech.
„Není to ani začátek, jako spíš předzačátek. Možná až příští rok ukáže, co v této partě je,“ očekává Marian Svoboda, nový asistent trenéra.
Hlavní kouč Milan Veverka dostal tu výhodu, že ka jako pořadatel příštího mistrovství světa nemusí jít do kvalifi kace, a využil ji k přestavění družstva. Teď je zhruba v první polovině zkoušení. Často to připomíná chemické experimenty ve zkumavkách a testování na lakmusových papírcích.
Prvními byly tři přípravy s Maďarskem, jedna vítězná a dvě neúspěšné. A podobné budou i příští týden dva zápasy v Turecku. „Holky jsem nechával na hřišti i v době, kdy se jim nedařilo. Chtěl jsem jim dát prostor a vidět je,“ podotkl Veverka. Po Maďarsku kádr zase obměnil, s některými hráčkami se rozloučil, další přibral a hotoví se míchat nanovo.
Opakuje se situace z let 2000 a 2001, kdy také reprezentace omládla. Na nejbližší akci (ME 2001) ještě vyhořela, ale zároveň se zrodila pozdější medailová mašina.
„Tehdy přišla várka mladých holek naráz, tentokrát nám přicházejí po jedné,“ vidí rozdíl Svoboda, kouč mistryň světa do 20 let z roku 2000. „Ale jinak je to podobné. Začínáme skoro od nuly.“
Poté, co účast na červnovém šampionátu odřekla kapitánka a hlavní rozehrávačka Horáková, se rodí nejen nové herní systémy, ale i vazby uvnitř týmu. Navíc uvažovaný lídr družstva, zkušená pivotmanka Večeřová, tréninky sleduje jen v civilu a čeká na vyjádření lékařů, zda její zranění na nohou umožní zapojení do přípravy.
Veverka neztrácí odhodlání. „Stále platí, že nás čeká velký evropský test. Nastoupí holky, které toho nejen na mistrovství, ale ani v Eurolize moc neodehrály,“ uvědomuje si.
Jeho hlavní úkol? Najít stabilní rozehrávačku. Ani jedna ze čtveřice adeptek Uhrová, Bartoňová, Bednářová a Elhotová přitom nenastupuje jako jednička stabilně.
Pro mladý tým bude v Lotyšsku úspěchem postup ze skupiny. „Jsem realista,“ reaguje Veverka. „Pokud se postoupí do osmifi nálové skupiny, každý další zápas bude plus.“ Ostatně i největší hit z onoho depešáckého alba se jmenuje Everything Counts. Tedy Všechno se počítá.
