Video se připravuje ...
Od kolegy boxera, se kterým bývá často na trénincích, se nakazil koronavirem. Nepříjemné zjištění sám Lukáš Konečný skoro nijak neprožívá, už tak měl kvůli vzniklé situaci starostí nad hlavu. Co jej ale zaskočilo, byla panika některých lidí v okolí. „Mám pocit, že kdybych teď vylezl ven na ulici, lidi mě ukamenují,“ popisuje s povzdechem bývalý světový šampion.
Vždy měl nadhled a udržuje si ho i v nelehké době. Lukáš Konečný sice patří mezi infikované virem COVID-19, přesto vše dál řeší s chladnou hlavou. A totéž by doporučoval i ostatním lidem, kteří podle něj často zbytečně zmatkují.
Jaké to vlastně je, dozvědět se najednou, že se vás takhle přímo týká virus, který paralyzoval svět?
„Asi není tak veliký rozdíl, jestli je ten problém jenom kolem vás, nebo se vás přímo týká. Protože mě se to týká od začátku z pracovního hlediska. Mám hospodu, tělocvičnu… Takže se dá říct, že ještě než jsem byl pozitivně testovaný, už jsem byl v hajzlu. Práce nebyla, člověk přemýšlel, kde sežene nějakou korunu, jak se zbaví zásob, které se mu kazí. Zkrátka jsem se s tím pral už předtím, ovšem trochu jinak. Teď je horší to, že jsem zavřený s rodinou, potřeboval bych dělat nějaké další věci, ale nemůžu, musím být doma.“
Cítíte na sobě nějaké příznaky?
„Není mi nic, ještě před pár dny jsem trénoval a všechno bylo v pohodě.“
Nemáte ani zvýšenou teplotu?
„Ne.“
Byl jste lékaři upozorněn, co se bude nejspíš dít, co vás čeká?
„Oni to neví. To nemyslím nijak zle, všichni se chovali skvěle. Ale neřekli mi nic konkrétního, je to asi hodně individuální, u každého jiné. Nejspíš budou různé druhy této nemoci. Já mám možná tu nejlehčí, kdo ví. Ani jsem z nich takovou informaci nijak netahal. Spíš mě zajímalo, co můžu dělat, co nemůžu dělat a kdy se dá očekávat, že mě budou znovu testovat, jestli jsem v pořádku.“
Ovšem něco vám k tomu asi přece jen řekli.
„Nic moc. Testován bych měl být za čtrnáct dní od pozitivního odběru a musím mít dva negativní testy po sobě, abych byl uznán za vyléčeného.“
Jak je to s vaší rodinou? Jste normálně s manželkou a dcerami, nebo jste se třeba izoloval v některém z pokojů?
„Ne, to už by nemělo smysl. Bylo samozřejmě trochu zvláštní, že odeberou mě, a neodeberou rovnou celou rodinu. A až teprve, když se ukázalo, že jsem pozitivní, tak nabrali i je. Asi se nedá očekávat, že bychom se nějak drželi od sebe. I když doporučení, že bych měl být v jiné místnosti, zazněla. Větrat, nedotýkat se a tak dále. Ale zkuste to v baráku. To se dělá blbě.“
A kdy se vaše žena a dcery dozví výsledky testů?
„Nevím, nabírali je ve středu ráno. U mě to trvalo dva a půl dne. Tak očekávám, že to bude stejné. Teď, pokud vím, přichází i nějaké rychlo testy, z nich se to dozvíte za dvacet minut. Ale takové odběry začínají snad až dneškem (pátkem).“
Co tedy můžete a nemůžete dělat? Jste přece jen sportovec zvyklý na pohyb.
„Je to asi na mně. Přišlo mi nějaké doporučení ohledně karantény, ale úplně jsem to nestudoval. Takže udělám nějakou aktivitu doma. Ale co chcete dělat v paneláku? Jasně, mám tady hrazdu a můžu dělat kliky. To jsou takový symbolický věci. Jde spíš o to, že časem určitě přijde i nějaká ponorka. Je nás tady přece jenom pět. Byt máme sice velký, ale přesto… Holt na sebe případně zvedneme hlas, to je vše. Zatím je ale vše v cajku.“
Mluvil jste o tom, že se vám teď zastavilo podnikání. Ale máte taky své svěřence, známí jsou hlavně Fabiana Bytyqi a Tomáš Šálek. Jak je to s nimi, radíte jim něco na dálku?
„Neradím. Mají samozřejmě taky karanténu a v bytě udělají ho... Tahle situace bude mít veliký dopady. Zdravotní, ekonomický i co se sportu týká. Nikdo neví, jak budou omezení trvat dlouho. Každopádně až skončí, stejně se nepůjde hned boxovat. Budou muset něco natrénovat, zároveň jim ty akce bude muset někdo zaplatit. Já jsem například měl turnaj organizovat 25. dubna, zrušil jsem to zavčasu. A říkal jsem si, že to uskutečním koncem června. Ale v tuto chvíli nevíme, co bude. I kdyby bylo vše v pořádku, tak firmy, které nám s pořádáním pomáhaly, sponzorovaly nás, budou ekonomicky přetížené. To si myslím, že je velice reálný. Takže je opravdu jedno, jestli mí svěřenci trénují nebo ne, protože nevíme, co bude.“
Myslíte, že veškerá opatření způsobí i zánik některých sportovních organizací?
„Řekl bych, že ne. Že dopad nebude takový jako třeba na podniky a podobně. Firmy prostě musí fungovat dál, musí dál platit nájmy a zaměstnance. U sportovních organizací takové výdaje teď nebudou tak velké. Takže si nemyslím, že by třeba boxerská federace skončila nebo něco podobného.“
Říkal jste, že jste doma v pěti, tedy vy, vaše žena a tři dcery. Co děláte pro to, abyste ponorku oddálili a udrželi se v dobré náladě?
„Holky mají telefony, počítač, notebook a navíc musí i trochu fungovat co se školy týká. Mají různé video-hovory, úkoly a podobně. Já to mám podobné, protože mi teď pořád někdo volá nebo píše. Manželka? Ta od rána běhá po bytě, uklízí, teď zrovna chystá matrace na balkon, protože je tam krásně. Hrajeme samozřejmě nějaké hry. A večer s manželkou trochu popíjíme.“ (usmívá se)
Jak vlastně hodnotíte opatření, která byla kvůli koronaviru v Česku zavedena?
„Myslím, že jsme v tomhle zlatý střed. Psal jsem si před chvílí s bratrancem, který žije v Austrálii, vím, jak to je v Anglii, a myslím si, že tady jsou ta opatření relativně velká. A přišla relativně včas. Samozřejmě nesouhlasím se všemi postupy a vyjádřeními vlády, ale myslím si, že to mohlo být i horší. V Německu například do poslední chvíle nerušili sportovní akce, až když bylo, z mého pohledu, trochu pozdě. Tady zas byly vyjádření od vlády hodně nesourodý. Jeden den řekli něco, druhý den to otočili, což se mi nelíbí. Ale nemám problém, že zakázali chození do škol, přikázali roušky. Ale s těmi je to prostě průser, nelíbí se mi, že tu nejsou. V tom si myslím, že vláda hodně mlžila.“
A co říkáte na to, jak se chovají samotní Češi?
„Zase je to tak někde uprostřed. Někdo je přehnaně opatrný, jiný na to, s prominutím, úplně se... Na svém případu jsem poznal, jak lidi panikaří, jak řeší naprosté malichernosti. Když jsem začal dávat nějaká vyjádření, tak se na mě strhla obrovská kritika. A i třeba kamarádi, kteří mě viděli na ulici, najednou začali volat na hygienu, že se mnou přišli do kontaktu, což nebyla pravda. Normálně mám pocit, že kdybych teď vylezl ven na ulici, tak mě lidi ukamenují.“
Lukáš Konečný |
| Bývalý boxer, nyní trenér a komunální politik |
| Narozen: 19. července 1978 (41 let) |
| Výška: 178 cm |
| Rozsah paží: 178 cm |
| Profesionální bilance: 51:5 |
| Největší úspěch: Mistr světa ve welterové váze (2012) |
| Jako trenér se věnuje úřadující mistryni světa v lehké minimuší váze Fabianě Bytyqi |
Související články
