Hirt o jiné Tour, touze vyhrát etapu i jídle: Těstoviny ve Francii neumí

Každý se tam chce jednou dostat, ale když už tam je, značnou část závodu protrpí. Řeč je o třítýdenních etapových poutích, především pak o Tour de France. Teď si ji na vlastní kůži, v době přísných koronavirových opatření, vyzkouší i Jan Hirt, jehož tým CCC nominoval do osmičlenné sestavy na Starou dámu.

V etapových závodech se vždy potřebujete nejdřív rozzávodit, tak začněme podobně. Co se vám vybaví, když se řekne Tour de France?
„Kolo. A žlutá barva.“

Jaký máte vztah k Francii? Žijete v Andoře, takže to máte blízko.
„Obecně nejsem úplný fanatik do Francie. Nemám moc rád jejich kuchyni. Itálie je mi rozhodně sympatičtější. Ale že by mi Francie nějak extra vadila, to ne. Není to vyloženě stát, kde bych chtěl bydlet, spíš k ní mám neutrální vztah.“

A co Francouzi?
„Nechci si nic pokazit, protože je možné, že si budu hledat tým ve Francii. Takže když to shrnu, Francie mě extra nevzrušuje, ale nevadí mi.“ (úsměv)

Tour de France se zúčastníte poprvé. Bude to v něčem jiné než první Giro d´Italia nebo Vuelta, třeba i díky tomu, že už máte zkušenosti se závody Grand Tour?
„To se teprve uvidí. Ale asi to jiné bude. Tour bude stresovější, víc tlačení se, ještě k tomu letos, kdy jsou všichni víc nervózní než normálně. Bude to asi vyhrocenější. Navíc nemám skoro žádné závodní dny, v tom to bude taky jiné. I proto je to trochu neznámá. Ale pořád je to jízda na kole.“

Takže je jedno, kde se jede?
„Myslím, že jo. Akorát jde o nervozitu v pelotonu.“

I běžně říkají závodníci, že kvůli většímu mediálnímu zájmu je Tour nervóznější…
„Přesně tak. Většinou není profilově těžší než ostatní závody, ale je víc nervózní.“

Český cyklista Jan Hirt pózuje v barvách svého týmu CCC

• 
• 
• 
• 
• 35 zobrazit galerii

U Gira, kterého jste se zúčastnil už třikrát, jste říkal, že je lepší ho začít v ne úplně optimální formě, že ta přijde se závodními dny. V tomto případě to bude platit také?
„Myslím, že ano. Ale letošní Tour je trochu jiná. Už ze začátku je tam pár docela těžkých etap. Jindy se začíná na rovinách a do hor se jede až od druhého, třetího týdne. Letos to bude pro lidi, kteří jedou na celkové pořadí, jiné. Ale u mě, vzhledem k tomu, že na pořadí nepojedu, je to celkem jedno. Nejdřív se pokusím dostat do rytmu a potom začít nějak slušně závodit.“

Na Grand Colombieru jsem trpěl

Letošní Tour bude hodně kopcovitá. Bude vám to sedět víc než profily v předchozích letech?
„To nevím, jestli mi to kvůli tomu bude víc sedět, je to kopcovité už ze začátku. To je asi jedno. Spíš je to dobré v tom, že budou všichni víc unavení už ze startu, takže dřív opadnou i velké tlačenice. Už po prvních etapách se udělá nějaké pořadí a závod se trochu víc vyklidní. Možná. Doufám. Mělo by to tak být.“

Jak vám vyhovují francouzské kopce?
„Ve Francii jsem kromě letoška dlouho nezávodil, takže nevím. Ale jsou asi trošku delší, ne tak prudké. Pořád je to cesta, co nějak stoupá. A jestli je to v Itálii, Francii nebo Rakousku, to je asi skoro jedno.“

Stále platí, že vám víc sedí Dolomity?
„To je pravda. I na Giru, když jsme byli v Sestriere, to už jsou Alpy k Francii, a tam se mi tak dobře nejelo jako v těch v Rakousku a Švýcarsku.“

Už jste si studoval profily etap?
„Trochu jsem to viděl. Je to zajímavá trať. Sprinterských etap tam tolik není, je to pořád zvlněné. Ale nic jsem si ještě nevytipoval.“

Na konci druhého týdne čeká cíl na Grand Colombieru, který se jel nedávno i na Tour de l´Ain. To byl závod, ve kterém jste měl ošklivý pád a výjezd na tento známý vrchol jste už absolvoval zraněný. Vybavujete si z Colombieru něco?
„Kopec jsem jel, už se mi tam nejelo moc dobře. Docela jsem trpěl, byl jsem