Matej Mohorič a Tadej Pogačar už se v klidu a uvolněné atmosféře vyjížděli na trenažérech po nejdelší etapě letošní Tour de France. Vítězný Mohorič podrobně popisoval do kamery průběh celého dne, Pogačar vedle něj dělal srandičky. Až teprve v tomto momentu do cíle dojížděl třetí Slovinec Primož Roglič. Sedmá etapa tak této malé zemi přinesla velkou radost i smutek zároveň. Před prvními horskými prověrkami se dokonce spekuluje, zda Roglič závod neopustí.
O těchto dlouhých etapách se často říká, že jsou tranzitní, přejezdové. Ta páteční, během které museli cyklisté na trase Tour de France zvládnout 249,1 kilometru, k nim ale rozhodně nepatřila. Průměrná rychlost vítěze 45,3 km/h je toho tím nejlepším důkazem. Když zůstaneme u řeči čísel, v posledních 25 kilometrech, kde museli jezdci zdolat i nejnáročnější stoupání dne, byl průměr Mohoriče 38,4 km/h, ještě víc za to v tomto úseku vzali Tadej Pogačar a Richard Carapaz (40,1 km/h), naopak Roglič už zde měl, jak říkají cyklisté, odpravené nohy. Jeho průměr byl 36,5.
Už ve čtvrtek obhájce loňského prvenství Pogačar odhadoval, že v 7. etapě půjde o klasikářský den a že to bude dost náročné. A včerejšek jen potvrdil, že se nemýlil. V úvodu již tradičně probíhaly pokusy o denní únik, ten úspěšný se zdařil zhruba po půl hodině a byl hodně početný. 24 závodníků se dostalo na čelo závodu a mezi nimi svítil žlutý dres lídra Mathieuho van der Poela.
Byla zde ale další zvučná jména jako Wout van Aert, který na Van der Poela ztrácel v průběžné klasifikaci 30 sekund, nebo třeba Vincenzo Nibali, Simon Yates, Jasper Stuyven (vítěz letošního monumentu Milán - San Remo) a nechyběl ani muž v zeleném trikotu Mark Cavendish. Toho však zajímala pouze sprinterská prémie, kde posbíral maximum, co šlo, tedy 20 bodů a v kopcích se už pak od vedoucí skupiny odpojil. Náskok úniku v průběhu dne narostl až k sedmi minutám.
Vítězství si Mohorič naplánoval
Ačkoliv vedoucí skupina nastolila rychlé tempo, závodit se začalo až na první vrchařské prémii 87 kilometrů před cílem. A právě tady se ukázal pozdější vítěz Mohorič. Slovinský klasikář přiznal, že právě tuto etapu si vyhlédl. „Ve čtvrtek jsem se podíval do knížky se všemi etapami a řekl jsem si, že je tady v podstatě jediná pro mě, a to tahle. Hned mi blesklo hlavou: Ano, do toho půjdu a pokusím se vyhrát. Soustředil jsem se jen na to. Dostal jsem se do úniku, ale byli tam super silní závodníci, takže jsem věděl, že to nedokážu až v závěrečném stoupání,“ popisoval podrobně šestadvacetiletý jezdec týmu Bahrain-Victorious.
Zaútočil hned na tom prvním, což ale nebyl původní plán. „Jen jsem tam sprintoval o puntíkatý dres. Ale pak tam byla mezera, tak jsem si řekl: Proč ne? Zkusím to. Věděl jsem, kolik mám před sebou kilometrů, ale cítil jsem se dobře, jel jsem kilometr po kilometru. V závěru jsem tomu nemohl věřit,“ radoval se cyklista, který včerejším počinem zkompletoval sbírku etapových prvenství na podnicích Grand Tour. Na španělské Vueltě slavil v roce 2017, na italském Giru o rok později a ve Francii nyní.
V hlavním poli se nejprve pokoušeli závodníci z UAE Team Emirates ztráty minimalizovat, ale pomoci dalších týmů se moc nedočkali, tak se Pogačar smířil s tím, že tento den nějaké minuty ztratí. Nakonec to bylo na vítěze 5:15 minuty, na muže ve žlutém ale o 1:40 méně. V průběžném pořadí mu tak patří pátá příčka a jeho ztráta na Van der Poela je 3:43 minuty.
Pogačar v horách ztráty dožene
Dnes ale peloton vjíždí do Alp a už závěr této etapy bude hodně náročný, i s ohledem na to, že ta páteční dala mnohým hodně zabrat. „Budu muset hodně regenerovat, dát si pořádnou masáž, abych v sobotu vůbec dojel do cíle,“ nechal se slyšet Mohorič. Ten zaujímá příčku před Pogačarem. A další jména před obhájcem? Kasper Asgreen, především klasikář. Wout van Aert, klasikář a sprinter, v kopcích se sice umí udržet dlouho, ale s Pogačarem se rovnat nemůže. „Jsem příliš těžký na to, abych jel o celkové pořadí. Ale je dobré takto zahájit horský víkend,“ prohlásil Belgičan. No a Van der Poel? Už jeho tělesné proporce 184 centimetrů a 75 kilogramů prozrazují, že hory nebudou jeho územím.
Naopak závodníkem, který měl okolí Tignes, kam se dojíždí v neděli, velmi dobře zmapované, protože zde před letošní Tour de France strávil hodně času, byl Roglič. Jenže ten se po pádu ve třetí etapě, po kterém měl na levé straně odřeniny a pohmožděniny téměř od hlavy k patě, stále necítí dobře. Včerejšek, kdy peloton zdolával v alpském podhůří jen střední kopce, toho byl nejlepším důkazem. Do cíle dojel se ztrátou 9:03 minuty, v průběžném pořadí se propadl až na 33. příčku s mankem na lídra 9:11.
Při pohledu na něj bylo zjevné, že stále dost trpí a začalo se tak i spekulovat o tom, zda letošní Tour vůbec dokončí. I z obrázků, kdy se v posledním kopci trápil sám a neměl u sebe žádného z týmových kolegů, se dá tušit, že z bojů o pořadí během včerejška neoficiálně odstoupil.
Jak je to s dalšími adepty na vítězství by měl ukázat už tento horský víkend.
Témata:
sport, cyklistika, Tour de France, Emirates, Primož Roglič, Tignes, Wout Van Aert, Tadej Pogačar, Matej Mohorič, kopec, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
