Chaos na štěrku: napínavé momenty, i exploze útoků favoritů. Vítězem Turgis
Tato etapa rozhodně nezklamala. Čtrnáct štěrkových úseků na trase 9. etapy Tour de France přineslo spoustu vzrušení a pro některé také nervů. Primož Roglič v problémech, Jonas Vingegaard na kole týmového kolegy, mnohé útoky Tadeje Pogačara, rozzlobený Remco Evenepoel. To je jen ve zkratce něco z toho, co se v nedělní etapě, kterou z úniku vyhrál Francouz Anthony Turgis, odehrávalo.
Ani cyklističtí experti se nemohou shodnout, zda podobné etapy na Tour de France patří. Čtrnáct úseků po štěrkových cestách o celkové délce 32,2 kilometrů na 199 km dlouhé etapě slibovalo mnohé. Pro závodníky a jejich sportovní ředitele spoustu stresu a nebezpečí, pro fanoušky ale velmi zajímavou a explozivní podívanou.
Na rozdíl od předchozích dnů byl od samého začátku jasný zájem celé řady cyklistů a týmů dostat se do úniku, který by mohl etapu i ovládnout. Trvalo to několik desítek minut, než se ustálila čelní desetičlenná skupina, která také jako první vjela na úvodní šotolinový sektor.
I tady se snažila dopředu dostat ještě další skupina jezdců. Všechny však zajímalo hlavně to, jak si s prvním nestandardním povrchem poradí hlavní favorité. Ti jej zvládli bez potíží, defekty postihly jezdce mimo pořadí jako Coquard či Eiking.
„Naším cílem bylo v každém úseku být v bezpečí, neztratit žádný čas. Tušili jsme, že je to etapa pro únik, takže jsme to nechtěli kontrolovat a příliš plýtvat energií,“ vysvětlil pak týmovou strategii UAE Emirates Joao Almeida.
Druhý úsek už ale přinesl řadě závodníků velké potíže. Problémem bylo prudké stoupání, kde to některým hodně podkluzovalo. V pelotonu se v nájezdu na tento úsek museli cyklisté vzadu dokonce zastavit, jiní slézali z kol v kopci a kus museli vyběhnout. Na tomto povrchu totiž v prudkém stoupání nebylo možné znovu nasednout a bez pomoci se rozjet.
Peloton se tady výrazně protřídil a chyběl v něm dokonce i Primož Roglič. Ten nabyl ztrátu 25 sekund a kolegové se museli hodně snažit, aby jej dostali zpět. Největší favorité celkového pořadí, tedy Tadej Pogačar, Remco Evenepoel a Jonas Vingegaard ho zvládli bez problémů.
Visma-Lease a Bike pak rozjela na čele tempo, i přes to se ale slovinský lídr celku Red Bull-Bora-hansgrohe 113 km před cílem dostal zpět do hlavní skupiny.
V dalších sektorech už byli všichni mnohem obezřetnější, týmy favoritů se na ně snažili své hlavní hvězdy přivézt zepředu skupiny.
Hned na dalších kilometrech po štěrku ale zatrnulo i fanouškům Vingegaarda. Dánský obhájce měl defekt, který vyřešil výměnou kola s týmovým parťákem Janem Tratnikem. A jelikož během etapy nebyl prostor pro to, aby mu týmové auto dovezlo jeho rezervní bicykl, objel Vingegaard celý den na vypůjčeném.
Ve chvíli, kdy se octnul soupeř v potížích, UAE Emirates na čele rozhodně nepovolili. Vingegaard se ale postupně opět propracoval k největším sokům.
Na čtvrtém úseku ležela i jedna z vrchařských prémií. Po jejím zdolání se ve sjezdu octnul kousek před pelotonem Pogačar. A právě tady si asi mnozí vybavili jeho nástup na Strade Bianche 80 kilometrů před cílem. Do Troyes totiž zbývalo 89 km. Rychle se proto za ním pustil Evenepoel, s ním i Laporte a Jorgenson. Brzy se ale situace zklidnila a „velká čtyřka“ byla zase pohromadě v pelotonu.
Další vrchařskou prémii si k útoku vybral pro změnu Evenepoel, za nímž se ale v první chvíli vůbec nikdo nerozjel. Belgičan si tak vytvořil drobný náskok. Po chvíli se však rozhodl muž ve žlutém, že to tak nenechá, a vyjel za lídrem soutěže mladíků. Okamžitě se ho chytnul Vingegaard, který se však v Pogačarem nestřídal, a tak bylo pouze na Slovinci, aby Evenepoela dojel. A povedlo se.
Jenže někdejší vítěz Vuelty se nechtěl jen tak vrátit do hlavní skupiny, naopak se s Pogačarem střídali a za chvíli dojeli denní únik. To ale nebylo po vůli jeho členům, kteří se rozhodli za to vzít a zase této velké hrozbě ujet. Žlutý muž už nechtěl dál plýtvat silami, a tak trojice k velké nelibosti Evenepoela počkala zase na peloton.
Rozhodně ale nebyl všem útokům konec. Ale ani ne všem potížím. Pro Pogačara byl sice vždy v nájezdu na sektory skvěle k dispozici Tim Wellens, jenž svého lídra přivezl na čelních pozicích. Do popředí se hrnul Mathieu van der Poel, který si myslel na etapové vítězství a potřeboval co nejdříve vyrazit za únikem.
Další drobné potíže zde nastaly v jedné ze zatáček pro Vingegaarda, který málem vyjel z cesty, situaci ale nakonec zvládl bez karambolu.
V závěru byly gravelové sektory naskládané hodně u sebe, a tak přišlo také hodně nástupů. Ať už to byl na jedenáctém z nich na čele Ben Healy, nebo pak i v pelotonu opět Pogačar. Ten nejprve Vingegaard nezachytil, ale skvěle ho zastoupili jeho týmoví kolegové Laporte a Jorgenson, kteří pro Dána, ale i Belgičana v bílém situaci zachránili.
Na úplně poslední sekci po štěrku se pokusil soupeře zaskočit ještě Evenepoel, ale ani on z toho nic nevytěžil. Otázkou, kterou ale zodpoví spíš až čas, tak je, kdo z nich vyplýtval v nedělní etapě nejvíc sil. Ovšem před sebou mají volný den a tedy prostor na „dobití baterií“.
Odpočinkový den bude ve velké euforii prožívat Anthony Turgis, jezdec druhodivizního celku TotalEnergies, jenž jel celý den v úniku, ale choval se velmi chytře, nic neuspěchal a v závěrečném sprintu byl nejsilnějším závodníkem. Je tak už třetím Francouzem, který na 111. Tour de France slaví etapové vítězství.
„Je to obrovský úspěch, ale vždy jsem věřil, že je to v mých silách. Jen jsem musel být trpělivý. Byla to opravdu tvrdá etapa, museli jsme jet hodně rychle, ale pořád jsem doufal, že to dotáhneme, a povedlo se,“ radoval se Turgis.
