Vládce Primož I. Roglič zase kraloval Vueltě, zaujali i oba Češi
Viděli jsme nejnapínavější a nejzajímavější třítýdenní etapový podnik této sezony. Sice i Vueltu a Espaňa ovládl Slovinec, ale Primož Roglič nebyl ve Španělsku rozhodně tak suverénní jako Tadej Pogačar v Itálii a Francii. Ke slovu se mnohokrát dostali jezdci z úniků. A také česká vlajka byla zásluhou dvou debutantů hodně vidět. Co tedy 79. ročník klání ve Španělsku přinesl?
Před startem letošní Vuelty se řešily dva možné scénáře, které by poslední Grand Tour sezony okořenily. Prvním bylo ovládnutí všech letošních třítýdenních závodů týmem UAE Emirates, stejně jako se to loni povedl celku Jumbo-Visma.
Tadej Pogačar ale na startu nebyl, zastoupit jej měl hlavně Joao Almeida, jenž však musel Vueltu kvůli covidu brzo opustit. Takže tato varianta padla. Ovšem stále tu byla ještě ta druhá, a to že všechny tři padnou do rukou Slovincům.
Primož Roglič si znovu prošel velmi smolnou sezonou, Tour de France opět opouštěl předčasně a s nepříjemným zraněním. A proto zisk čtvrtého triumfu na Vueltě, tedy počin, který se dosud povedl jen jednomu cyklistovi, byl velkou motivací.
„Ještě nejsem ve stoprocentní formě, záda mě pořád bolí, ale každým týdnem je to lepší a lepší, tak doufám, že na konci Vuelty už budu úplně v pořádku,“ hlásil na startu v portugalském Lisabonu.
Důkaz toho, že i přes zranění přijel s dobrými nohami, poskytl už v úvodu, když vyhrál hned první dojezd na kopci (4. etapu). Oblékl se do červeného dresu, jenže jen na dva dny. Pak všechny překvapil Ben O´Connor, kterému dali až příliš velký prostor v den, kdy měl opravdu top formu. Slovince připravil o La Roja, navíc si vybudoval náskok téměř pěti minut, a proto na pozici lídra Vuelty strávil víc než polovinu závodu.
Po prvním závodním bloku si Roglič dokonce postěžoval, že poraněná záda už ho docela trápila a těšil se na volný den, po kterém se smíchem prohlásil: „Když nic nedělám, nic mě nebolí.“
Ale jak předpovídal, každým týdnem to bylo lepší. Postupně, i když po menších kouscích, rodák z Trbovlje Australanův náskok ukrajoval. Ačkoliv na předchozích dvou Grand Tours si Pogačar občas vyslechl kritiku, že až moc útočí, u Rogliče zase některým vadilo, že neútočí skoro vůbec.
„Pořád je to takové, že nevím, co od sebe čekat, takže se s týmem do ničeho nepouštíme,“ snažil se vysvětlit lídr celku Red Bull-Bora-hansgrohe během druhého týdne.
Slovinec a jeho sportovní ředitelé věděli, že není potřeba až tolik bláznit. Stačí jet si v těžších stoupáních to své a na získání dalších sekund na O´Connora, který prudší sklony úplně v oblibě nemá, to bude stačit. A také že ano.
Útok přeci jen ale přišel, i když až v 19. etapě a údajně nebyl z hlavy samotného Rogliče, ale jeho týmových parťáků. Nejspíš šlo o Daniela Felipeho Martíneze a Aleksandra Vlasova, kteří v Alto de Moncalvillo nasadili takové tempo, že soupeři neměli šanci.
Po této etapě Roglič znovu oblékl červený trikot, který už bez problémů udržel až do včerejšího průjezdu cílem v Madridu.
Přestože po Baskicku a Staré dámě byl bývalý skokan na lyžích zklamaným mužem, teď má ohromný důvod k radosti. Podařilo se mu totiž na Vueltě a Espaňa triumfovat už počtvrté, což se dosud podařilo jen Robertu Herasovi (2000, 2003-5).
Pořádně velká česká stopa
Za pozornost letos nestál pouze souboj o celkové vítězství, ale i bitvy v etapách, o něž se ucházeli dva Češi. Poprvé ve své krátké kariéře dostali prostor na Grand Tour čeští mladíci Pavel Bittner a Mathias Vacek. A oba byli vidět hned od začátku.
Vacek, jenž je českým mistrem v časovce, všechny zaskočil už v té úvodní na Vueltě, kde jej o výhru připravil až Američan Brandon McNulty. Pouhé dvě sekundy dělily dvaadvacetiletého Čecha od senzace.
Druhý den byl vidět zase jeho reprezentační parťák Bittner, který proháněl slavná jména ve sprintech. Ve druhé etapě byl šestý, den nato pátý. Až to přišlo. Pátá etapa, hromadný dojezd do Sevilly a vypálení rybníku jedné z největších star tohoto pelotonu Woutu van Aertovi. Až cílová fotografie určila, že rodák z Olomouce převálcoval i majitele zeleného dresu z Tour de France.
Jak jsou čeští mladíci silní, navíc Belgičanovi předvedl i Vacek v 7. etapě do Cordoby. Tam sice na Van Aerta nestačil, ale i tak byl spokojený. „Dojet druhý za takovým závodníkem, to vůbec není špatné,“ pochvaloval si.
Oba navíc splnili svůj hlavní cíl, tedy dokončit svůj první třítýdenní etapák, a týmovým šéfům ukázali, že s nimi mohou počítat na těchto největších akcích i v budoucnu. Tak třeba je uvidíme už příští rok na tom nejslavnějším, na Tour de France.
Výsledky cyklistické Vuelty 2024
Konečné pořadí: 1. Roglič 81:49:18, 2. O'Connor (Austr./Decathlon- AG2R-La Mondiale) -2:36, 3. Mas (Šp./Movistar) -3:13, 4. Carapaz (Ekv./EF Education-EasyPost) -4:02, 5. Skjelmose (Dán./Lidl-Trek) -5:49, 6. Gaudu (Fr./Groupama-FDJ) -6:32, ...61. M. Vacek -2:51:36, 115. Bittner -4:31:33.
Bodovací soutěž (zelený trikot): 1. Groves (Austr./Alpecin-Deceuninck) 226 b., 2. Roglič 140, 3. Poole (Brit./dsm-firmenich-PostNL) 118, ...5. M. Vacek 110, 6. Bittner 106.
Vrchařská soutěž (puntíkatý dres): 1. Vine (Austr./UAE Emirates) 78, 2. Soler (Šp./UAE Emirates) 76, 3. Castrillo (Šp./Kern Pharma) 43.
Mladí jezdci (bílý trikot): 1. Skjelmose 81:55:07, 2. Lipowitz (Něm./Red Bull-Bora hansgrohe) -1:16, 3. Rodríguez (Šp./Ineos Grenadiers) -5:30, ...15. M. Vacek -2:45:47, 39. Bittner -4:24:44.
Týmy: 1. UAE Emirates 245:12:58, 2. Red Bull-Bora hansgrohe -33:53, 3. Decathlon-AG2R-La Mondiale -1:23:09.
