Na Stelviu jsem neměl dost kyslíku, říkal Bárta
Časovka je jeho disciplína, ale na úspěch v té dnešní na závěr Gira d’Italia cyklista Jan Bárta zrovna nepomýšlí. Druhý muž z etapy do Cervinie je už pár dní nachlazený, navíc třítýdenní etapový závod jel poprvé. Přesto sedmadvacetiletý jezdec německé stáje NetApp v sobotu zdolal i kruté Mortirolo a magické Stelvio, nejvyšší dojezd na Grand Tour. Díky druhému místu v etapě za sebou zanechá na Giru 2012 výtečnou stopu.
Jaká pro vás byla královská etapa, jejíž trasu zvolili fanoušci Gira?
„No, tak přežil jsem to. Ze začátku se mi jelo strašně špatně. Nakopli hned první kopec, jak odjel do úniku Roman Kreuziger. Pak to bylo lepší. Musím strašně poděkovat všem fanouškům, kteří mi hrozně moc pomohli. V pátek i v sobotu. Bylo jich tu fakt hodně.“
Prudké Mortirolo považuje i Lance Armstrong za nejtěžší stoupání, které kdy jel. Zažil jste už někdy něco takového?
„Mortirolo jsem jel poprvé. Těžko říct, jestli je nejhorší. Na závodě Kolem Trentina byl v předposlední etapě podobný konec, strašlivá stěna.“
Na Stelvio do výšky 2757 metrů nad mořem pak vede 38 serpentin. Pomáhalo vám třeba vidět čísla v zatáčkách?
„Já je vůbec nepočítal. Stelvio je hodně těžké tím, že člověk jede do 2700 metrů nad mořem. My nebyli nikde na vysokohorském tréninku, přes těch 2700 se špatně mi dýchá, neměl jsem už dost kyslíku.“
Budete mít dost sil na časovku?
„Já bych to moc neviděl.“
I kvůli nemoci?
„Ještě pořád nejsem zdravý. Ze začátku etapy na Stelvio, než jsem se rozjel, se mi nedostával vzduch. Myslím, že v časovce asi šance na umístění nebude.“
Bezpochyby ale můžete mít dobrý pocit z toho, že jste zvládl celé Giro.
„Určitě jsem rád, že jsem to zvládl, podařilo se mi ukázat v etapě, to se také počítá. Mám to za sebou. Skoro.“
