Ujet během souboje s časomírou přes padesát nebo dokonce i přes 60 kilometrů je už pro spoustu dnešních profesionálů něco nepředstavitelného. A to ještě na světovém šampionátu v roce 2013 měli závodníci na programu časovku dlouhou 57,9 km, a dokonce i předloni ve Velké Británii zdolávali 54 kilometrů. Tehdejší vítěz Rohan Dennis si s nimi poradil za hodinu a pět minut.
Když se podíváme ještě dál do historie, tak třeba na Tour de France v roce 1994 odjeli Ján Svorada a další proti chronometru dokonce 64 km! Zde kraloval Miguel Indurain s časem 1:15:58. Nutno dodat, že šlo navíc o etapový závod, kdy měli jezdci před sebou dalších 12 dní v sedle.
Dnes už jsou porce časovkářských kilometrů mnohem menší, na třítýdenních etapácích v podstatě poloviční, na těch týdenních ještě kratší. Třeba na letošní Staré dámě se jely dvě časovky se vzdálenostmi 27,2 a 30,8 km. Na nedávné španělské Vueltě pak Josef Černý absolvoval také dvě, kdy první měřila jen 7,1 km, druhá 33,8.
Délka časovek na posledních MS |
|
2021 43,3 km 2020 31,7 2019 54 2018 52,1 2017 31 |
Ovšem světové šampionáty, stejně jako olympijské hry, se stále drží delších tratí. Na úvod MS čeká na muže na časovkářských speciálech, takzvaných kozách, 43,3 kilometrů, pod pěti kruhy na konci července absolvovali 44,2 km. Někoho tak může napadnout, zda v době, kdy i podniky jako Tour de France časovky spíš zkracují, nejsou tyto dlouhé přežitkem?
„Je to asi bod k diskuzi. Ale je to jednorázová časovka, takže myslím, že na vrcholných akcích cokoliv mezi 35 a 50 km je pro eliťáky tak, aby se ukázalo, že ten nejlepší na to má. Být to moc krátké, tak to ať se pak udělá nějaká prologová kategorie. Jestliže je to jednorázová časovka, jeden den, měl byste ze sebe vydat to nejlepší a ukázat, že to není náhoda, že jste to napálil na 10 km a ono vám to zrovna ten den vyšlo,“ myslí si trojnásobný mistr Česka v časovce František Raboň.
Podle něj mají u delší trati i pořadatelé širší pole působnosti na to vymyslet pro závodníky i diváky zajímavou trasu. „Ale cokoliv přes 50 km už je přežitek, to ano. Protože jet 60 km časovku, jako jsme měli my, pamatuji se, že jednu šedesátikilometrovou jsme jeli na Giru a ještě byla nahoru dolů, to už to pak jedete skoro hodinu a půl,“ dodává bývalý profesionál.
Je samozřejmě velký rozdíl, jestli má jet závodník dlouhou časovku jeden den a před ní i po ní má volnější program, než když je tato disciplína součástí podniků Grand Tour. „Tam bych dlouhé časovky kritizoval, protože nemáte tolik času na speciálu trénovat. Jedete deset etap na silničním kole a najednou vám dají hodinu a půl, že máte jet na časovkářkém, to už je problematické. Navíc to nejedou jen specialisté na časovky,“ vysvětluje Raboň.
Pokud však jde o časovky na šampionátech dlouhé do 50 kilometrů, není podle českého experta pro závodníky žádný problém se na ně připravit. „Asi každý si projde za sezonu delší časovkou. A když se bavíme o lidech jako Pepa Černý… Ti chlapi najedou 35 tisíc kilometrů ročně, jsou zvyklí na intenzity, takže jestli má časovka 35 nebo 45 km, na to úplně speciálně trénovat nemusíte.“
Témata:
cyklistika, mistrovství světa, sport, Česko, Olympijské hry, Tour de France, Ján Svorada, Velká Británie, Vuelta a España, Miguel Indurain, František Raboň, Grand Tour, Rohan Dennis, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
