Čech byl první o 500 kilometrů, ale... Vyškrtli ho! Vím, kdo je vítěz, říká
Dokončil nejtěžší závod života. Z nejsevernější oblasti Evropy do nejjižnějšího bodu kontinentu urazil 7400 kilometrů a pokořil převýšení 80 000 metrů. Ultracyklista Daniel Polman (42) zvládl trasu extrémního závodu NorthCape – Tarifa za 25 dní a v suverénně nejrychlejším čase, jenže rozhodnutím organizátora následně o triumf přišel. Z pořadí byl vyškrtnutý kvůli údajnému porušení pravidel za nepovolenou podporu. „Cítím se tak, že organizátor udělal hroznou chybu, pošlapal můj výkon,“ vypráví zklamaně rodák z Nové Paky, kterého v pondělí navzdory všem příkořím doma přivítaly stovky příznivců.
Říkají mu ultrapako, z jeho kousků jde hlava kolem. Poslední výkon specialisty na cyklistické ultramaratony Daniela Polmana v závodě přes 15 evropských států však nebude zanesen v oficiálních statistikách. Na nejjižnějším bodu Španělska sice dojatě zvedl kolo nad hlavu, když druhému jezdci v pořadí zbývalo do cíle asi 500 kilometrů, o tři dny později se dozvěděl, že byl přeřazen do neklasifikované kategorie. „Vím, že jsem byl nejrychlejší. Tím pádem vím, kdo je vítěz,“ stojí si za svým Čech. Na jeho transparentním účtu se během akce povedlo vybrat přes půl milionu korun na pomoc lidem s postižením. „Snažím se z toho všeho brát to dobré,“ říká Polman.
| nejnižší bod trasy: 211 m pod hladinou moře (podmořský tunel v Norsku) |
| nejvyšší bod trasy: 3398 m (Pico del Veleta) |
| další „nej“: Col d’Iseran (2764 m) – nevyšší horský průsmyk v Alpách, Port d’Envalira (2409 m) – nejvyšší celoročně otevřený průsmyk v Evropě (Pyreneje) |
| trasa: Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálie, Francie, Andorra a Španělsko |
Ve čtvrtek jste slavil vítězství, o tři dny později bylo vše jinak. Navzdory tomu vás v Nové Pace vítali jako cyklistického krále. Jaké se ve vás mísí pocity?
„Je to jízda jak na horské dráze. Jednou nahoru, pak hlavou dolů. Jsou to docela těžké časy.“
Vnímáte přeřazení do neklasifikované kategorie a ztrátu vítězství hůř než všechny těžké momenty během celého dobrodružství?
„Na trati jsem prožil spoustu věcí včetně těžkého pádu. Dva dny jsem bojoval s bolestí, kdy jsem skoro nemohl držet řídítko, ale to jsou věci, které se dají překonat. Komunikace s organizátorem je daleko větší oříšek. Když máte problém na trati, je to ve vašich rukou. Naděje a vývoj situace vychází z vás. Tady jde o rozhodnutí, které asi nezlomím a neovlivním. O to je to náročnější.“
Cítíte po takovém výkonu křivdu a hořkost?
„Má to hořkou příchuť. Na druhou stranu vím, že jsem jel fér. Vím, že jsem byl nejrychlejší. Tím pádem vím, kdo je vítěz. Když mě přišla v pondělí podpořit skoro celá Nová Paka, zjistil jsem, že je o tom přesvědčena většina lidí, kteří mě sledovali v závodě. Nejen místní a nejbližší, ale i veřejnost se vyjadřuje, že je to nesmyslné rozhodnutí organizátora.“
Příčinou sváru byla přítomnost vašeho kamaráda Tadeáše, který v rámci své dovolené cestoval podobnou trasou s obytnou dodávkou a na několika místech vás fotografoval. Jste si jistý, že jste neporušil pravidla?
„Závod jsem sdílel docela dost na sociálních sítích a výmysl, že jsem měl
