Štybar: Radek si nemůže stěžovat
Na trati mával rukama, aby se zahřál. Marně. Po dojezdu byl ZDENĚK ŠTYBAR tak vymrzlý, že se schoulil do klubíčka, teplé oblečení si navlékl až s pomocí mechanika.
Titul mistra republiky v cyklokrosu získal v teplotě 10 stupňů pod nulou. Po sobotním triumfu v Kolíně mu navíc nepodal ruku druhý Radomír Šimůnek, jenž protestoval proti ostré jízdě šampiona.
Hned po dojezdu závodu hrozil stříbrný v cíli protestem. Šimůnkovi vadilo, jak ho 23letý vrstevník Štybar kvůli zisku třetího českého titulu vyšachoval.
Se stájovým kolegou z týmu Fidea a celkově třetím Petrem Dlaskem ho prý na trati atakovali lokty. Emoce utichly až po dlouhém vysvětlování.
Šimůnek vám ani Dlaskovi v cíli kvůli soubojům na trati nepodal ruku. Překvapilo vás to?
„Je naštvanej, že nevyhrál. Celý závod jsme se pošťuchovali, ale Radek si nemůže stěžovat. Až se podívá na video, uvidí, že si každý držel svou pozici. O tom cyklokros je.“
Už se vám někdy stalo, že vám soupeř na stupních vítězů nepogratuloval?
„Možná někdy v žákovské kategorii, ale mezi dospělými ještě ne. Je to takové nesportovní, ale uvidíme, ono to vždycky rychle vyprchá. Jsme kamarádi a tak to zůstává. Nebo aspoň doufám.“
Šimůnka asi deptala i vaše spolupráce s Dlaskem, který v úniku určoval tempo a vy jste za ním mohl odpočívat. Hrála týmová taktika velkou roli?
„Určitě, Dlasky jel vynikající tempo. Vedl jsem a Šimon mě dojel. Čekal jsem na Petra, protože jsem se necítil tak silný a věděl jsem, že když si pomůžeme, bude šance na vítězství větší. Díky Petrovi se mi povedl útok v závěru. Myslím si, že na mém třetím titulu má velkou zásluhu a doufám, že mu to budu moci brzy vrátit.“
Na trati jste mával rukama abyste se zahřál. Jel jste už někdy v takovém mrazu?
„Mráz zalezl úplně všude. Bylo to zvláštní, nemohl jsem si pořádně zahřát ruce, abych mohl na kole řadit. Promrzl jsem celý, člověku se nahrne všechna krev do svalů a je mu zima, hlavně ruce to odnášely.“
Během vánočních svátků jste ve třech ze čtyřech závodů porazil belgickou legendu Svena Nijse. Je i domácí titul známkou dobré výkonnosti před mistrovstvím světa na konci ledna?
„Forma šla od začátku prosince nahoru. Teď jsem ale neměl tak silné nohy jako na závodech v Belgii. Mám to tak v poslední době pořád, že tam jezdím lépe než v Česku. Možná to bylo i tou zimou. O to víc mě těší, že jsem dokázal vyhrát i se špatnýma nohama.“
Šampionát se uskuteční v nizozemském Hoogerheide, které je od vašeho domova v Belgii vzdáleno půl hodiny cesty. Jak dobře znáte trať?
„Teď jsem tam jezdil mezi závody téměř obden. Byl jsem se tam i projet na silničních pláštích, což ve sněhu nebylo úplně ideální. Chystám se tam týden před šampionátem trénovat. Ale ta trať je taková, že se na ní nic moc vymyslet nedá. Teď jedu trénovat na Mallorku, kde budu až do dalšího Světového poháru v Roubaix.“
| Závod očima Šimůnka: |
| „Že jsem Zdeňkovi nepodal ruku, bylo trošku spontánní, pak jsem ho poplácal po ramenou. Co se dá dělat, jeli na mě dva proti jednomu a svým způsobem jsem to čekal. Ale bylo to lehce za hranicí regulérnosti. Hlavně dvě kola před cílem v jedné zatáčce to bylo dost ostré. Lokty tam byly, ale je to boj, s tím nic nenadělám. To hlavní v podobě mistrovství světa je ještě přede mnou. Myslím, že takhle budeme se Zdeňkem soupeřit ještě spoustu let. Věřím, že ho jednou porazím.“ |
