Zažili spolu hodně, ale přece jim něco chybí. Medaile z mistrovství světa v ragby. Dvakrát se o ni rvali v semifinále v letech 2011 a 2019, ale ani jednou neuspěli. Řeč je o velšské národní reprezentaci, se kterou je neodmyslitelně spjat Novozélanďan a její hlavní trenér Warren Gatland. Teď to zkouší potřetí. Zatím ale nemají stoprocentně jisté ani čtvrtfinále. Záleží na tom, jak si Velšané v neděli od 21.00 v Lyonu poradí s Austrálií. Podaří se jim uspět a budou tak zase o krok blíž na cestě za cenným kovem?
Kouč Warren Gatland u Walesu není žádným nováčkem. Poprvé začal Velšany trénovat v roce 2007 a strávil s nimi úctyhodných následujících dvanáct let. Wales tenkrát vsadil na zkušeného trenéra, který znalosti předával v Irsku či na Novém Zélandu. A vyplatilo se. Než se cesty týmu a Gatlanda na chvíli rozešly, Velšané se nacházeli na čtvrtém místě světového žebříčku. „On je fantastický trenér, co s Walesem dokázal, podle mě nemá obdoby,“ hodnotí Gatlandovo tažení Jan Macháček, legenda českého ragby.
K Velšanům se Gatland opět vrátil v roce 2022, což ale může být pro současné mistrovství určitá nevýhoda. „Aktuálně je u týmu necelý rok, je otázkou, jestli je to dostatečný čas na to vyzkoušet kombinace a hráče,“ přibližuje své obavy Macháček. Podle něj nebývají návraty totiž vůbec jednoduché. „Podívejte se na Eddieho Jonese, ten je u Australanů tři čtvrtě roku a jak se trápí,“ podotýká Macháček.
Právě na Austrálii se Wales chystá už tuto neděli. Půjde o vypjatý souboj, ve kterém jde oběma týmům o hodně. „Austrálie má poslední šanci zabojovat o play off, ale skončit ve skupině může i Wales, když je Australané bodově rozdrtí,“ upozorňuje Macháček. V téhle bitvě si ale jasného favorita netroufá odhadnout ani on, avšak jeden indikátor by podle něj napovědět mohl. „Když se podívám na klíčové útokové spojky, proti sobě se postaví dvaadvacetiletý Australan Carter Gordon, který je téměř bez zkušeností, a jeden z aktuálně nejlepších velšských hráčů Dan Biggar,“ říká Macháček.
Nicméně do zápasu může zasáhnout i jinak opomíjené počasí. „S vlhkem si lépe poradí Wales, naopak extrémní horko může být nepříjemné pro oba týmy, a to hlavně z toho důvodu, že hráči se potí a míč je pak kluzký,“ tvrdí Macháček. Navíc se podle něj bude hodně taktizovat a kopat, což vyhovuje hlavně velšským hráčům.
Pokud Velšané Australany přes všechny překážky porazí, postoupí z prvního místa a ve čtvrtfinále a budou mít dobře našlápnuto za úspěchem. Přesto má Macháček o velšském týmu své pochyby. „Wales hraje kvalitní ragby, ale k tomu, abyste vyhráli šampionát, potřebujete X faktor jako byli například Jonah Lomu nebo Bryan Gary Habana. A takové hráče ve Walesu aktuálně nevidím,“ vysvětluje.
Možná právě nedostatek výjimečných talentů může za to, že Wales na svou druhou medaili z mistrovství čeká už 36 let. Rozhodně ale nelze příčinu vidět v nastaveném velšském ragbyovém systému, který se označuje za jeden z nejpropracovanějších. „Mají jednotný systém trénování, takže když se potom hráči sejdou v národním dresu, tak všichni vědí, co mají hrát a nemusí ladit různý herní systémy,“ poznamenává Macháček.
Jestli to ale tentokrát bude stačit na medailovou pozici, si fandové budou muset ještě chvíli počkat. Jedno je však jisté, Wales v neděli bude opět na nohou a těžko v téhle malé zemi hledat někoho, kdo by svěřencům Gatlanda nefandil. „Oni ragby milují a taky tomuto sportu všichni rozumí, podobně jako my fotbalu. Největší svátek pro ně ale stejně je, když porazí Anglii,“ dodává s úsměvem Macháček.
Související články
