Softbalová extraliga v zemi evropských šampionů klepe na dveře. Přípravy jsou v plném proudu a každý už vzhlíží k 23. dubnu, kdy proti sobě poprvé nastoupí deset nejlepších týmů republiky. Pozornost fanoušků bude namířena do Kunovic, kde místní Šneci vyzvou ledenické Žraloky. Hosté jsou úřadujícími mistry a nikdo nepochybuje, že i letos budou aspirovat na nejvyšší příčku . „Je parádní, co se lidem v našem oddíle podařilo vybudovat. Vezměte si, že jsou Ledenice městys a my tu máme takovou dynastii,“ oceňuje Jiří Mareček, asistent trenéra Žraloků. Klub z jihu Čech získal za poslední tři roky dva tituly a od sezony 2016 skončil vždy na medailových příčkách.
Jistě za to mohou rodinné vztahy v oddíle, ale také chuť sledovat nejmodernější trendy. Žraloci se připravují na zápasy za pomoci analýz videa a počítačových programů. „Tyto technologie využíváme hlavně u nadhozu. Chceme změřit, jakou má nadhazovač rychlost a podobně,“ popisuje Mareček. Také pálkaři ovšem dostanou zpětnou vazbu. „Pomůže odstranit chyby. Na videu vidíme, co je špatně a můžeme si o tom s hráči promluvit a makat na nápravě.“
Práce s daty je důležitou zbraní ledenických v extralize. „Rozbory videí z utkání nám moc pomáhají. Kluci vidí, co pálili – jak stáli, kde byl míč, co na ně šlo za typ nadhozu. Cenná sebereflexe,“ míní kouč. Nic si nenalhávejme, český softbalový píseček je malý a všichni se dobře znají. Není proto jednoduché se překvapit. „Určitě se to může povést, hlavně na začátku sezony. Pokud na sobě v zimě pracujete, jste schopný zlepšit věci, o nichž soupeři neví,“ vysvětluje Mareček.
Žraloci mají připravený všestranný servis. Nejpozději v úterý po zápase dostanou přes aplikaci důkladný rozbor. Každý hráč má svůj účet a na něj jim zašle hlavní trenér Jaroslav Korčák potřebné informace. Data se získávají i na trénincích. „Měříme je, abychom měli přehled, kdo a jak se zlepšuje,“ sděluje asistent, jenž je zvědavý, kam až vývoj dospěje. „Za chvíli budou čipy všude. Budou zaznamenávat veškeré pohyby. Je to jen otázka času, financí a toho, zda trenér bude mít zájem jít tímto směrem, nebo se spolehne jen na své oko,“ líčí Mareček.
I když sám sebe označí za „starou školu“, musí uznat, že technologie pomáhají a na softbalistech je patrný vývoj. „Pokud hráči řeknete, že něco dělá špatně, tak vám může věřit, ale také nemusí. Když vám nevěří, nebo chybu nevidí, opravuje se složitě. Pokud dělá špatně nějaký pohyb, už je řetězec roztržený a nebude na pálce dosahovat takových výkonů,“ přidává praktický příklad. Na pálce totiž o úspěchu a neúspěchu rozhodují zlomky sekund. „Hráči třeba řeknete, že musí dát prst o centimetr vedle. Dá ho tam a vidí, že to funguje. Pak je práce vážně snazší,“ přiznává Mareček.
Teď už se Žraloci prohánějí na venkovním hřišti, v zimě využívali dvě haly . Na dril malou v Ledenicích, pro herní část velikou nafukovačku budějovického Dynama. „Tam se dalo trénovat všechno jako venku,“ líčí asistent, kterého těší, že kádr zůstal pohromadě. Navíc ho okysličili hráči druholigového béčka. „Ti už s námi hráli, de facto jde o kmenové softbalisty,“ objasňuje. V červnu dostanou mladíci více příležitostí. Tři opory – Jonáš a Jakub Hajní a Marek Volf vyrazí do USA za zkušenostmi . „A ty zase využijí pro práci v našem klubu,“ spřádá Mareček plány .
Možná právě pro to jsou dnes Ledenice mistry. Pokud máte oči otevřené, nebojíte se trendů, můžete i na malém městě dosáhnout velkých výsledků.
