Je to tady, českým florbalistům startuje osudová část domácího mistrovství světa. Sáhnou si po čtyřech letech na medaile? Napoví už dnešní odpoledne. Češi půjdou do semifinále proti Finsku (16.00), rodné zemi trenéra Petriho Kettunena a jednoho z jeho čtyř asistentů Akseliho Ahtiainena. Pikantnější už to být nemohlo.
Dovolíte krátkou vzpomínku? Sobota 10. prosince 2016, semifinále florbalového mistrovství světa v zasněžené Rize. Češi se perou v nečekaně vyrovnané partii s Finskem, za stavu 3:3 to vypadá na prodloužení. Jenže sedm vteřin před koncem udeří finský kat Eemeli Salin a pošle modrobílý tým do finále.
Raduje se i trenér Petri Kettunen. Den nato s Finskem oslaví zlato a na jaře následujícího roku si plácne s šéfy českého florbalu. Reprezentace nikdy neměla hlavního kouče z ciziny, on je první. „Tenkrát v Rize mě uchvátila vaše bojovnost a chuť rvát se až do konce. Zápas se pro vás nevyvíjel dobře, ale bojovali jste jako lvi,“ vzpomínal Kettunen. „Finové nebyli skvělí celý zápas, ale na postup do finále nám to stačilo.“
On sám by to takhle určitě nepojmenoval, ale do Česka přicházel s nálepkou spasitele. Čekalo se od něj hodně. Že vymete letité pavučiny, že osvěží zdejší florbalovou komunitu a hlavně: že národní tým přiblíží Švédsku, Finsku a Švýcarsku, třem historicky nejúspěšnějším zemím. Symbolicky na domácím mistrovství světa v Praze, aby to bylo ještě víc vidět.
„Jsem Fin a necítím takový tlak, jako by to bylo třeba u nějakého Čecha, který by možná měl z domácího šampionátu větší respekt,“ vykládal Kettunen.
Tenhle víkend mu vystaví vysvědčení a třeba i rozhodne o jeho budoucnosti (po šampionátu mu končí smlouva). Dnes Češi hrají semifinále s Finskem, zítra je čeká bitva o zlato či bronz proti Švédsku nebo Švýcarsku. Pro připomenutí: na domácím MS ještě nikdy medaili nezískali.
„Přísně tajné,“ usmál se Kettunen včera dopoledne, když v týmovém hotelu před novináři narychlo roloval popsané plachty papíru s taktikou pro finálový víkend. Kus práce už má za sebou: rok a půl poctivě objížděl české kluby, vydupal si revoluční soustředění na Tenerife a mořil hráče pekelnou kondiční přípravou. „Někdy to byl nápor na hlavu. Trenéři nejdřív chtěli vyzkoušet, co uneseme. Když jsme odjížděli ze soustředění, měli jsme nohy v medu,“ líčil útočník Patrik Dóža.
Po uvolněném týdnu na Tenerife si Kettunen pochvaloval: „Přivezl jsem stmelený a sebevědomý tým.“ Kdyby tak tušil, že se mu po prvních dvou nervózních zápasech na šampionátu budou tahle slova vracet jako bumerang. S Německem (10:5) se Češi trápili skoro dvě třetiny a pak překvapivě prohráli s Lotyšskem (3:4). „Nekřičel jsem, víc věřím racionální konverzaci než řevu,“ popisoval Kettunen.
Zpětně se zdá, že lotyšská facka českou partu nastartovala. Probuzený tým zvládl klíčovou řež se Švýcarskem (6:4) a ve čtvrtfinále přejel dánské outsidery (10:1). Energie z natěšených fanoušků v O2 areně už Čechy nebrzdí, což se může hodit i o finálovém víkendu. Kettunen rád používá dlouhá souvětí, umí pobavit suchým humorem a ač to pro Fina musel být náročný protiúkol, naučil se českou hymnu. Asistent Akseli Ahtiainen připomíná jeho protipól: moc toho nenamluví a zdánlivě nejvýraznější jsou na něm jeho kulaté brýle. „Že budeme hrát s Finskem? Necítím nic speciálního. Je to semifinále mistrovství světa a je jedno, kdo stojí proti nám,“ pravil Ahtiainen tiše.
V Göteborgu 2014 ani předloni v Rize českému týmu semifinále s Finskem nevyšlo, teď je tu další pokus. Poprvé s finským tandemem na střídačce. „Nevím, jestli je pro nás výhoda, že jsme Finové. Na téhle úrovni se všichni navzájem dobře znají a moc nezáleží na tom, odkud trenéři pocházejí,“ prohodil Kettunen. „Bude to souboj finské zkušenosti s českým mládím. Naši hráči jsou čerství i mladší, snad se budeme lépe pohybovat a hrát fyzičtěji. A pokud se nám povede minimalizovat chyby, můžeme projít do finále.“
Sobotní program na MS:
o 5. až 8. místo
11.00 Lotyšsko - Norsko (Aréna Sparta)
13.00 Dánsko - Německo (O2 arena)
semifinále
16.00 ČESKO - Finsko (O2 arena)
19.00 Švédsko - Švýcarsko (O2 arena)
