Hrdina Langer se smál: Tohle asi bude dlouhá noc! Velebil hlavně partu
Říká se o něm: Je to největší talent a příslib českého florbalu. Právě on, 19letý útočník Filip Langer, rozhodl zápas o třetí místo se Švýcary. „Nevěřil jsem, že bychom to nevyhráli,“ říkal útočník s medailí na krku. Před dvěma lety byl u juniorského titulu, teď přidal seniorský bronz. Spolu s dalšími mladíky je velkým příslibem, že český florbal zdaleka nemusí skončit u bronzových medailí…
Co se vám po zápasu honí hlavou?
„Vůbec nic, jen že to byla šílená válka, jsem hrozně hrdý na tým. Hlavně na to, jakou jsme si tady vytvořili partu, jak jsme ji utužili. To, co rozhoduje tyhle zápasy, není to, jakou kvalitu na hřišti předvedeme, ale jak si věříme a jakou důvěru v tým máme. Tu jsme dokázali v rámci těch tří týdnů vybudovat neuvěřitelnou a myslím, že máme společné zážitky do konce života.“
Věřili jste, i když jste ve třetí části prohrávali?
„Já nevěřil, že bychom to nevyhráli, protože ta energie, s jakou jsme vlétli do třetí třetiny, i když jsme dostali gól, byla skvělá. Díky tomu jsme třetí třetinu zvládli a pak už to bylo jen o tom, kdy to prolomíme.“
Jaký byl vítězný gól?
„Vůbec nevím, já si to nepamatuju. (smích) Vím, že tam někde vypadl balonek, vystřelil jsem a pak už ze mě jen vystříkly emoce. Strašný uvolnění…“
Je vám devatenáct, po utkání jste rozdával podpisy, máte juniorské zlato, teď seniorský bronz. Není toho na vás až moc?
„Proto dělám florbal. Pro zážitky, proto, jak se náš tým dokázal utužit a šel za cílem, jaký jsme si stanovili. Jsem samozřejmě rád za fanoušky, ale děláme to pro sebe, pro tým, protože to, co ti fanoušci nevidí, je v tom týmu nejsilnější.“
Dal jste vítězná gól ve finále juniorského šampionátu, teď v utkání o bronz. Dá se to nějak srovnat?
„Je to úplně jiné, mistrovství jsou odlišné. Ale emoce se dají srovnat, je to něco nepopsatelného. Když si to člověk neprožije, tak to nejde popsat a jsem strašně rád za to, že se to povedlo.“
Jak jste zahodili zklamání po semifinále?
„Trochu jsme to rozebírali, ale chtěli jsme si dát pauzu. Je to třítýdenní neustálý kolotoč, furt řešíme florbal, takže včera jsme se na to trochu vykašlali, nepřipravovali jsme se ani na Švýcary, všechno jsme nechali na dnešek a myslím, že nám to hodně pomohlo.“
Jaké budou oslavy?
„Obrovské. Myslím, že to ani neumíme, protože jsme tahle parta ještě nic nevyhráli, ale spousta kluků z juniorů nebo lig oslavovat umí, takže to bude fakt velký. Asi to bude dlouhá noc, která nám tady hrála.“
Chutnal vítězný gól o to víc, když jste v utkání neproměnil trestné střílení?
„Já jsem si upřímně myslel, že ten gól dám. Fakt jsem z toho byl docela špatnej, ale hodil jsem to za hlavu, protože jsem věděl, že takových momentů je ve florbale i v životě strašná spousta. Už jsem si jich pár prožil a myslím, že s tím umím pracovat. Tak jsem si věřil a v zápase se to ke mně ani moc nevracelo, snažil jsem se koukat hodně dopředu.“
V týmu je hodně juniorů, kteří vyhráli světový titul. Přinesli jste vítěznou mentalitu?
„Určitě. Pro celý mančaft nebylo nemyslitelné porazit kohokoliv. Ať už Švédy, nebo Finy, s nimiž jsme byli fakt blízko, a myslím, že jsme si finále zasloužili. Dneska jsme do toho šli s tím, že tu medaili prostě uděláme.“
Říká se o vás, že jste největší talent českého florbalu. Je symbolické, že jste rozhodl právě vy?
„Mně to je celkem jedno. Máme týmové zážitky na celý život, o tom ten sport je. Není to o tom, kdo to rozhoduje, kdo je a není hvězda. Každý článek týmu má svoji roli. A když je správně naplněná, tak se tohle povede. A nebylo to o mně, o žádných individualitách, ale o týmu, který jsme dokázali udělat.“
Tým je hodně mladý. Je to dobré hlavně do budoucna?
„Určitě. V emocích teď řeknu, že budoucnost je, ale bude důležité, abychom se z toho nezbláznili. Hlavně my mladí… Umíme na sobě pracovat, máme dobré návyky z juniorské reprezentace, za sebou nějaké úspěchy, tak jde o to, abychom nepřestali makat dál. Tým budovali i starší hráči, kteří mají spoustu zkušeností a mužstvo utužili během toho cyklu. Myslím, že nás čeká pěkná budoucnost.“
Čeští fanoušci si rádi rýpnou, že Češi jsou ve florbale vždycky čtvrtí. Jste rádi, že jste to vyvrátili?
„Hrajeme pro sebe jako pro tým, jeden pro druhého a když se to vyladí, tak si to užívají i fanoušci. Je to taková nadstavba, protože když tým nefunguje, tak si to fanoušci taky neužívají. A ty řeči? Myslím si, že to je nějaké dogma, které bylo vsugerováno u českého florbalu, ale uvnitř toho týmu to vůbec nebylo cítit. Nám je jedno, jaká je historie, jde o to, co je tady, jak se tým může posunout a jak se posunul, a díky tomu jsme udělali ten výsledek.“
