PŘÍMO Z NEUCHATELU | I její ruce můžou pomoct k medaili. Fyzioterapeutka Ivana Emmerová od rána do večera pečuje o české florbalistky, v Neuchatelu je na svém prvním mistrovství světa. Kromě toho funguje i jako týmová vrba, k níž se hráčky chodí vypovídat. „Zajímavá zkušenost,“ říká sympatická černovláska, která pracuje ve střešovické Ústřední vojenské nemocnici.
Když za ní přijde novinářská návštěva, zprvu působí nesměle: „Nikdy jsem rozhovor nedělala.“ Ostych ale brzy opadne a začne vyprávět. „V životě by mě nenapadlo, že budu zápasy tak prožívat. Holky si ze mě dělají srandu, že jsem nervóznější než ony,“ líčí s úsměvem. „Záleží mi na tom, aby to tady dobře dopadlo. Moc bych si přála, aby to klaplo a odvezli jsme si medaili.“
Na péči o těla nejlepších českých florbalistek není sama, o práci se dělí s parťákem Janem Šimonem. Právě on ji k florbalu přivedl: „Do té doby jsem o tomhle sportu nevěděla skoro nic, měla jsem jen nějaké zkušenosti ještě ze základky. Ale dostávám se do toho.“
Musí, nové florbalové znalosti se jí hodí při práci. „Víc pak víte o důvodech vzniku různých poranění a přetížení. Na druhou stranu, pro holky je možná fajn, že je tu někdo, kdo není z florbalového světa, a můžou se svěřit i někomu mimo obor. Už jsme spolu delší dobu, mám je načtené.“
Na turnajích nemá standardní pracovní dobu, často je v permanenci dlouho do noci. „Každý den je jiný, jednou jsem šla spát už v jedenáct,“ popisuje. „Holky za námi chodí, jen když něco opravdu potřebují, nechtějí se nechat ňahňat za každou cenu. Máme i regeneraci a využívají všeho, aby si zvládly odpočinout. Zatím se holky cítí dobře: čekali jsme, že se únava projeví víc, ale drží.“
Nepracuje jen vlastníma rukama, pomáhají jí i různé vychytávky. „Máme k dispozici elektroléčbu či ultrazvuk, k regeneraci využíváme kryoterapii nebo lymfokalhoty,“ vypočítává. „Vždycky se snažíme, aby hráčka byla co nejrychleji zpátky, a využíváme všeho, co můžeme. Máme spoustu možností, jak věci ovlivnit k lepšímu.“
Ovšem i navzdory maximálnímu úsilí někdy narazíte na hranu, za kterou se už nedá jít. „Zázraky dělat neumíme. Když to opravdu nejde, tak to opravdu nejde,“ poví Emmerová. „Třeba když si někdo zlomí nohu, těžko bude moct pokračovat. To tejpem neslepíme.“
A z druhé strany: kdo se stará fyzioterapeutku, když je jí nejhůř? „Máme mentálního kouče a dobře vybavenou lékárnu,“ vtipkuje. „Ne, vážně… Prostoru na duševní hygienu jsem měla během turnaje dost. Šla jsem si třeba zaběhat do nádherného prostředí u jezera a vinic a užila jsem si chvilku sama pro sebe.“
Témata:
florbal, mistrovství světa, sport, Ivana Emmerová, Ústřední vojenská nemocnice, Sport na Heureka.cz
Související články
