Halou zněla známá písnička Ostravo od Jaromíra Nohavici, hráčky poskakovaly před kotlem fanouškům ve žlutém, objímaly se... Prostě ta pravá euforie. Florbalistky týmu FBC ČPP Ostrava poprvé v historii ovládly superfinále, když porazily Chodov 4:2 „Neskutečné, úžasné,“ vykládala Michaela Mlejnková, klíčová opora vítězného týmu, který senzačně v semifinále vyřadil Vítkovice, které předtím neprohrály 70 (!) zápasů.
Když hráčky šly do kabiny, řvaly radostí, ukazovaly pohár, plácaly se navzájem. Jaký to rozdíl, když před nimi chvátaly ze hřiště florbalistky poraženého Chodova. V očích měly slzy. Jejich soupeřky prožívaly naopak životní chvíle. „Hrozně moc si to užijeme,“ vykládala česká reprezentantka Mlejnková.
Co se vám honí hlavou?
„Je to neskutečný pocit, oslavy budou obrovské a dlouhé. Hrozně moc si to užijeme!“
Vy jste sama v superfinále dvakrát skórovala, zvlášť druhý gól byl po chytré teči.
„Já upřímně nevím, jestli jsem to tečovala. Možná o tom ani sama nevím. Ale stála jsem tam před gólmankou. Na výkonu má zásluhu úplně celý tým.“
Jak byste celkově zhodnotila mistrovskou sezonu?
„My jsme na začátku měly hrozně mladý a nezkušený tým. Trošku jsem se upřímně bála, jak to bude vypadat. Ale my jsme udělaly neskutečný pokrok. Zúročily jsme to v celém play off.“
Zápas sledovalo osm tisíc fanoušků, atmosféra byla parádní. Co jste na to říkala?
„Byli neskuteční, užívali jsme si to. Na druhou stranu jsme se snažili to moc nevnímat, aby nás to úplně nerozhodilo. Ale byli skvělí, moc jim děkujeme, že za námi přijeli a byli u toho.“
V závěru zněla písnička Ostravo od Nohavici… I to bylo speciální, že?
„Úplně úžasný. Moc si to užíváme, děkujeme i fanouškům, kteří s námi přijeli, byli tady. Rodina, kamarádi, známí. Mají na tom taky zásluhu.“
Právě žlutý kotel vás hodně nahecoval.
„Určitě. My jsme měli výbornou podporu už v semifinále, hrozně nás to hnalo dopředu. Byly jsme moc rády, že byli s námi i tady.“
Jak vám psychicky pomohlo vítězné semifinále nad suverénními Vítkovicemi?
„Určitě ano. Pomohla nám i první série s Bohemkou, kdy jsme si vybraly nejtěžšího možného soupeře. Bylo to na šest zápasů, sáhly jsme si na dno. Ale hrozně nás to posílilo. A od šestého utkání máme něco, co jsme zúročily i dneska.“
Měly jste v hlavách, že když jste vyřadily Vítkovice jednoznačně 4:0, můžete vyhrát i superfinále?
„Měly, ale snažily jsme se na to úplně nemyslet. Braly jsme to jaký každý normální zápas. Protože kdybychom se tím nechaly svázat, mohlo by to vypadat úplně jinak.“
Pro Ostravu je to historicky první titul. O to víc to chutná?
„Je to úžasné, neskutečné, možná nám to ještě nedochází. Já si myslím, že nám to dojde pár dní později. Je to odměna za práci, kterou klub dělá.“
Když jste do týmu před lety šla, tak jste věřila, že by to mohlo vyjít? V Ostravě vládly hlavně Vítkovice.
„Byl to jeden z cílů a jeden z aspektů, proč jsem tam šla. Protože jsem věděla, že má klub takové ambice. Jsem strašně ráda, že se nám to povedlo.“