Garčar: V takové atmosféře nešlo prohrát
Medaile se mu houpala na krku, spoluhráči ho poplácávali po ramenou, na své zarostlé tváři vykouzlil úlevný úsměv od ucha k uchu. Obránce Milan Garčar sice zaznamenal při devítigólové kanonádě v boji o třetí místo se Švýcarskem jen jednu trefu, zato nesmírně důležitou. Byl to totiž on, kdo zavelel za nepříznivého stavu 1:2 k obratu.
Český tým měl přesilovku, krátce před tím ale ztratil vedení. Potřeboval se brzy dostat zpět do hry, aby soupeř neodskočil. V tu chvíli se opřel do střely Milan Garčar a vyrovnal. Radost tryskala na všechny strany a sám autor důležitého gólu běžel se o ni podělit ke kotli fanoušků. Od té chvíle se situace začala obracet a po vítězství 9:3 získali Češi na MS bronz. 
Byl to váš nejdůležitější gól v kariéře?
„Já nevím, asi jo. Každopádně jsem za něj hodně šťastný, šlo o zápas, v němž jsme urvali medaili. Velký dík ale patří i Aleši Zálesnému, dal mi krásnou přihrávku.“
Jak si to teď užíváte?
„Je to kouzelné. S klukama jsme se před zápasem bavili, že není možné, abychom třikrát po sobě prohráli zápas o bronz.“
K tomu ještě opět se Švýcarskem.
„Přesně tak. To by bylo už prokletí. Říkal jsem si, že jestli to teď nevyjde, tak to prostě zabalím, protože bych na to neměl nervy. Jenže jakým způsobem to naopak vyšlo... Naložit jim takovouhle vatu je absolutní satisfakce.“ 
Kdy jste začal věřit, že by se to mohlo podařit?
„U mě ty pocity byly takové už od rána. Prostě jsem se vzbudil a cítil, že by to mohlo vyjít. Když se hraje zápas, tak se k tomu člověk moc už neupíná. Abych byl ale upřímný, tak jsem pomalu věřil po našem osmém gólu. Florbal je kouzelný v tom, že se může vždycky stát cokoliv, oni hráli power play a mohli se ještě dotáhnout. To jim ale nevyšlo.“
Zdálo se, že Švýcaři navíc působili i unavenějším dojmem.
„Možná, že byli trochu unavenější. Předtím bojovali se Švédskem do poslední chvíle o finále, navíc hráli i po nás. Neměli moc času na regeneraci. Na druhou stranu ale oni vůbec od začátku zápasu nepůsobili sebevědomým dojmem. Ta jejich první řada je hodně silná, ale naši mladí kluci zahráli famózně. Trenér navíc stanovil taktiku, která bezezbytku vyšla.“
O co šlo?
„Šli jsme do zápasu s tím, že Švýcaři jsou favoritem, v posledních zápasech působili jistěji. My jsme chtěli hrát stejně jako proti Finům, znechutit jim to. Ukázalo se, že jakmile postavíme blok, tak nejsou schopní nic vymyslet. Poučili jsme se však v tom, že jsme jen nebránili, ale také dál hráli na protiútoky. Později nám navíc začala vycházet i kombinace.“
A fanoušci vás vytrvale povzbuzovali.
„To bylo něco neskutečného, jak nás hnali. V takovéhle atmosféře prostě nešlo prohrát.“
Už víte, jaké vás teď čekají oslavy?
(směje se) „Budou velké, tohle si prostě užijeme.“
