Tomáš Řepka v pátek odehrál dvě minuty za futsalový tým Bazooka Uherské Hradiště proti Slavii. Přišlo se na něj podívat 400 zvědavců, ale prohře 2:4 nezabránil. Po zápase se odmítl bavit s novináři, ale další spolupráci se slováckým celkem nevyloučil.
Parkoviště před halou je totálně plné, lidé parkují v okolních ulicích podobně jako při fotbalových zápasech místních ligistů. Tentokrát jde však o futsal, a ne ledajaký.
V týmu Bazooka Uherské Hradiště čeká premiéra Tomáše Řepku v pikantním duelu proti Slavii. Jméno někdejšího stopera West Hamu či Fiorentiny pořád táhne, dlouhá fronta na vstupenky linoucí se od hlavního vchodu mluví za vše. Stojí v ní mimo jiné bývalý reprezentant Lukáš Droppa, další slavný bek Michal Kadlec už si pro jistotu drží flek na tribuně. Stejně jako Kateřina Kristelová , Řepkova přítelkyně, která se posadila na VIP lavičku přímo u středové čáry. „Ještě jsem nezažil, aby mi moje místo někdo zabral půl hodiny před začátkem,“ kroutí hlavou starší fanoušek.
Domácí trenér Jaroslav Hastík před utkáním nechce prozradit, jak velkou porci kovaný sparťan na palubovce dostane. „Tomáš má za sebou jenom jeden trénink, není možné mu hned v tak důležitém utkání dávat nějakou klíčovou roli. I pro něj by to bylo stresující. Futsal je úplně jiný sport než fotbal,“ říká kouč na adresu Řepky , za jehož příchodem stojí Petr Švancara .
„Jde o propagaci místního futsalu i charitativní záležitost, chceme jeho dres před Vánoci vydražit,“ dodává Hastík. Muž, který si před lety musel odpykat dvouletý zákaz působení ve svazových funkcích „velkého fotbalu“ za účast v korupční kauze (2004).
Při rozcvičce Řepka s oranžovými sálovkami na nohách mává čtyřem stovkám diváků, když vyvolávají jeho jméno, pak se posadí na střídačku. Několikrát zatleská svým novým spoluhráčům, ale do hry se nedostane. Možná i proto, že sympaticky hrající Hradiště drží s favorizovanými Pražany krok. Stav 2:4 dává naději do druhé půle.
Čtyři minuty před koncem pak Řepka netradičně s číslem devět na dresu poprvé vbíhá na gumový povrch. Překvapivě se staví na hrot, hned mine hlavou dobrý centr z rohu.
Hosté si berou oddechový čas. Že by obavy ze známé tváře? „Ne, nebyla to válečná porada na Řepku, potřebovali jsme se jen trochu zklidnit,“ vysvětluje s úsměvem opora Slavie Radim Záruba. „Vnímali jsme ho, ale nečekali jsme, že by nastoupil. Bylo to zpestření,“ doplňuje.
Po pár vteřinách Řepka střídá, do hry jde ještě jednou v závěru. Jednou nepřesně sklepne míč, podruhé si dává na čas s rozehráním autu, až jej naštvaně na poslední chvíli nakopne nazdařbůh. Toť vše, gól už nepadne. Řepka rozdává autogramy, fotí se s příznivci, ale žádost o rozhovor odmítne.
Show končí. Tentokrát bez pověstného blikance.
