Házenkář Bečvář se těší na skvělé ME: Slovensko? Pro fanoušky bomba
Jako kapitán přivedl Česko na mistrovství Evropy. Z Ondřeje Zdráhaly se stal skoro přes noc předseda házenkářského svazu, Tomáše Babáka neuvolnil na vrchol kvalifikace jeho německý klub. Čestnou funkci tak převzal Roman Bečvář (32), který byl tahounem i na hřišti. „Já vám říkám, že tohle je obrovský úspěch,“ zdůraznila spojka klubu Nettelstedt-Lübbecke po postupu.
Tak v lednu v Bratislavě. „Co víc si můžeme přát?! Pro fanoušky úplná bomba,“ tetelí se Roman Bečvář nad dějištěm skupiny ME, ve které budou i Češi. Trtíkův oslabený výběr zvládl kvalifikaci, nechal za sebou Ukrajinu a Faerské ostrovy. Výš bylo jen Rusko.
Jak těžký byl postup ve specifických podmínkách a s mnoha komplikacemi?
„Cesta byla dlouhá a náročná. Na začátku jsme hráli super zápasy, třeba v Rusku. Teď to bylo to samé. Nabudilo nás první utkání s Ukrajinou. Po Faerských ostrovech jsme dobře zregenerovali a bojovali jsme až do konce. Jsem šťastný, že jsme to dokázali.“
Šampionát se koná na Slovensku a v Maďarsku. Vy byste měli odehrát skupinu v Bratislavě. Výhodná destinace, že?
„Co víc si můžeme přát?! Doufám, že všechno bude klapat i s diváky a bude plná hala. Musím říct, že to bude možná pro nás jedno z nejhezčích mistrovství Evropy. Zasloužili jsme si tam být a já se na to moc těším. Je super, že je to takhle blízko, kousek od domova. Pro fanoušky úplná bomba.“
Dokázali jste nahradit odchody opor Pavla Horáka a Ondřeje Zdráhaly?
„Času moc nebylo. Trenér Trtík nás v krátké době dobře připravil. Víme, že máme spoustu mladých, talentovaných hráčů. Strašně nám pomáhá hlavně to, že je v týmu skvělá parta. Každý chce, a to se pak hraje a trénuje jinak. Kádr se obměňuje, ale to se bude dít i za deset let. Museli jsme na sebe vzít zodpovědnost my starší a taky kluci z extraligy pro to udělali všechno.“
Na vás to při absenci středních spojek dost stálo.
„Je mi dvaatřicet, v reprezentaci už jsem něco odehrál. Babece (Babáka) nepustil klub, tak jsem dostal trošku větší šanci. Doufám, že jsem ji chytl za pačesy. Za tu roli jsem rád. Pokud ji dostanu dál, budu takto pokračovat. U nás v klubu jsem se ptal, jestli mě pustí. Neměli problém. Dali mi možnost jet na nároďák i minule v horších podmínkách.“
V mužstvu jste se potkal s mladým Tomášem Pirochem. Vaši tátové před lety váleli za Kovopetrol Plzeň. Přišla na to řeč?
„Piriho znám odmalička. Ta parta spolu tenkrát trávila hodně času, jeho táta hrál střední levou spojku. Vzpomínáme na tu dobu. Klobouček dolů před ním, proti Ukrajině předvedl skvělý zápas. Je vidět, že to má po tátovi.“
Liší se přístup staronového kouče Rastislava Trtíka od toho, na co jste byli dlouho zvyklí za éry Daniela Kubeše a Jana Filipa?
„Připravujeme se jinak, výborně s námi komunikuje. Každý má své metody, vidí hráče jinak. Všichni dělají skvělou práci. I bývalí trenéři.“
Bude těžké vrátit se po takovém zápřahu a makat za klub?
„Poslední dobou docela nastupuju. Tři zápasy v týdnu je hodně velký záhul. Hned v pátek nás čeká v Německu zápas. Naštěstí jsme dostali v pondělí volno. Nejvíc sil podle mě bere cestování. Když hrajete, už je to jedno.“
Co říkáte na Ondřeje Zdráhalu v roli předsedy svazu?
„Před chvilkou jsem s ním ještě hrál. (usmívá se) Teď má tuhle pozici, všichni ji respektujeme. Určitě bude chtít pro házenou něco udělat, změnit. Jako každý, kdo by tam byl. Doufáme, že se mu to podaří. My hráči se ale musíme soustředit na hru, na výkon.“
