V českých médiích si čte, co všechno se děje v zemi, kde pracuje a žije. Bělorusko není zrovna ráj na zemi, házenkář Stanislav Kašpárek (25) poznává trable hlavně při cestování. „Naposledy jsem čekal na hranicích sedm hodin,“ líčí spojka Meshkova Brest a české reprezentace. S ní ve čtvrtek rozehraje v Bratislavě mistrovství Evropy.
Chtěl hrát Ligu mistrů, dostávat na hřišti větší prostor než předtím v maďarském Szegedu. Tyhle vize mu Brest splnil. Život v diktátorském Bělorusku ale jinak není úplná švanda. Angličtina je vám na ulici k ničemu a škodovku už od klubu k užívání nedostanete. Také o tom vypráví Stanislav Kašpárek v rozhovoru pro Sport před startem ME.
Jak to tedy v Brestu funguje?
„Přestěhoval jsem se z Maďarska a největší rozdíl vidím v přístupu lidí. Je to jiná mentalita. Bělorusové tíhnou více k Rusku, my zase k Západu. K tomu napjatá politická situace. Po únosu letadla jsou zakázané lety do Evropské unie. Obrovský problém je hlavně s vycestováním."
Vám vycházejí vstříc?
„Dostávám výjimky, abych mohl opustit zemi. Musím vyplnit plno formulářů. Pro normálního člověka je těžké dostat se do Běloruska. Tu nabídku jsem vzal i proto, že je to destinace blízká Česku. Od domova to mám pět a půl hodiny autem, což není nejhorší. Jenže když jsem jel naposledy domů, čekal jsem na hranicích sedm hodin. Na polské i běloruské straně to trvá strašně dlouho."
Zajímáte se o tamní politické dění?
„Začal jsem ho vnímat až po tom, co jsem se dočetl v českých médiích. Ohledně uprchlíků a podobně. Mě jako házenkáře se to vůbec nedotýká. Když sebrali Bělorusku mistrovství světa v hokeji, místní diktátor tady zakázal Škodu jako sponzora na auta. Takže už se ve škodovkách nejezdí. Zrušili je ještě před tím, než jsem přišel."
Co vás trápí v běžném každodenním životě?
„Oni nemají zájem mluvit anglicky. Jinde v Evropě je běžné, že se lidé snaží komunikovat. Tady jsem nepotkal člověka, který by chtěl a uměl mluvit anglicky. V týmu ten jazyk naštěstí používáme, trenér je Španěl. V obchodě se domluvím rusky. Už když jsem podepisoval smlouvu, měl jsem učitelku a učil jsem se. Jsme hodně na cestách, moc času tam ani netrávím. V Brestu je hodně restaurací, je to normální evropské město. Párkrát jsem se byl podívat na běloruské lize ve fotbale. Kamarádi tam mají známé, šli jsme je podpořit."
Co házenkářská kvalita Meshkova?
„Určitě je nižší, než jsem zažil v Szegedu. Jednoznačně. Ale odešel jsem tam hlavně proto, abych hrál Ligu mistrů, což se mi plní. Navíc se mi zranil parťák na stejné pozici, takže jsem odehrál skoro všechno. Zpočátku v obraně i v útoku, a když se vrátil, při bránění jsme se střídali."
S bývalým klubem jste se paradoxně potkali na konci záři ve skupině Ligy mistrů a prohráli jste doma o tři góly (25:28)...
„Nebyl to rozdíl třídy. Navíc jsme měli tehdy hodně zraněných hráčů. Klub má vyšší ambice. Počet bodů neodpovídá tomu, co se od nás čeká. Nicméně potkat se s bývalými spoluhráči bylo parádní. Těšil jsem se na všechny, pořád mám v Szegedu plno kamarádů. Užil jsem si to."
Jak to šlo na hřišti?
„Strašně. (usmívá se) Vůbec se mi nedařilo. Tak to obyčejně bývá. Ve druhém kole po Novém roce s nimi hrajeme znovu, takže je šance to napravit. Na postup ještě máme teoretickou šanci, ale musíme porazit silné týmy."
Ve skupině máte i německého obhájce THW Kiel s českým trenérem Filipem Jíchou a spojkou Pavlem Horákem. Byla z toho také prohra o tři branky. I tohle musel být pikantní zážitek, že?
„Jasně, Kiel k nám přijel hned v prvním kole. Bylo to na podzim jedno z našich nejpovedenějších utkání. Celou dobu jsme hráli důstojnou partii a potrápili je. S klukama jsme se bavili před zápasem i po něm. Je vždycky příjemné, když potkáte krajana. Moc Čechů v Lize mistrů není."
Pavel Horák v Brestu působil, poskytl vám před přestupem dobré informace?
„Řekl mi plno věcí, bohužel situace se změnila. Dřív se lítalo přímo z Brestu do Evropy. Teď musíme jezdit na letiště do Varšavy. S cestováním je to daleko horší. Pavla si tam pamatují, je nezapomenutelný, (usmívá se) To angažmá si pochvaloval a oni jeho taky. Zanechal v klubu dobrou českou stopu."
Sedí vám strategie španělského trenéra Daniela Gorda?
„I proto jsem tam šel. Jsem spokojený. Líbí se mi styl, že hráči musí u hry dost přemýšlet. Víc si hrají s obranou, snaží se ji přečůrat. Není to úplně silová házená. Zhruba půlka týmu od nás bude na mistrovství. Uvidíme, v jakém se vrátíme stavu."
Zrovna se Španěly odstartujete ve čtvrtek mistrovství Evropy. Asi bude těžké je nachytat, co?
„Jejich kádr prošel obměnou, ale pořád mají kvalitní hráče z evropských velkoklubů. Je to nesmírně těžký soupeř, vítěz poslední Evropy 2020. Ve formátu, kdy postupují ze skupiny jen dva ze čtyř, už není na co čekat. Pokud chceme jít dál, musíme porazit jednoho ze dvou silných celků. Kdybychom to jeli jen odehrát, nebyl by to správný přístup."
Hala v Bratislavě může být naplněna z jedné čtvrtiny. Stačí vám to?
„Snesli bychom víc. (směje se) Troufnu si říct, že by se pětasedmdesát procent kapacity v klidu naplnilo. Lístky se prodávají na celý hrací den. V hledišti se mohli spojit španělští, čeští, bosenští a švédští fanoušci. Plus Slováci. Když jsme hráli před dvěma lety ve Vídni proti domácím Rakušanům, byla aréna vyprodaná. Moje rodina se přijede do Bratislavy podívat."
Co jste dělal během pár dní karantény, do níž český tým spadl po pozitivních testech dvou jeho členů?
„Cvičil jsem. Sezona mi skončila 15. prosince, dlouho jsem nedržel balon. Už jsem se těšil, až do toho zase skočím. Ty tři dny v hotelu mi nepomohly. Snažil jsem se nějak udržovat, nechtěl jsem z toho vypadnout."
Vracely se vám vzpomínky na loňský rok, kdy jste v této době chytl covid a následně Česko odvolalo účast na MS v Egyptě?
„Upřímně, vracely... Když nám první den řekli, že máme dva pozitivní, bylo to takové deja vu. Naštěstí už jsme všichni negativní a můžeme se porvat o co nejlepší výsledek. Stopnuli jsme to hned na začátku."
Témata:
Česko, házená, sport, ME v házené 2022, Liga mistrů UEFA, Evropa, Bratislava, Bělorusko, Brest, Szeged, Pavel Horák, trenér, Evropská unie, Stanislav Kašpárek, Sport na Heureka.cz
Související články
